NATO musí vůči ruským provokacím přitvrdit a přestat reagovat pouze diplomaticky. V rozhovoru pro britský deník The Guardian to uvedl český prezident Petr Pavel.
Podle něj Moskva dlouhodobě testuje odhodlání Severoatlantické aliance a Západ riskuje, že bez razantnější odpovědi bude Kreml své akce dál stupňovat.
Pavel v rozhovoru varoval, že Rusko cíleně operuje těsně pod hranicí, která by aktivovala článek pět NATO. Aliance by proto podle něj měla reagovat „dostatečně rozhodně, případně i asymetricky“. The Guardian českého prezidenta cituje i slovy, že NATO musí „ukázat zuby“.
Mezi možnými kroky zmínil například odpojení ruských bank od globálního finančního systému, zásahy proti satelitní infrastruktuře nebo omezení internetových služeb. Připustil také tvrdší vojenské reakce v případě pokračujícího narušování vzdušného prostoru aliančních zemí.
„Rusko bohužel nerozumí zdvořilostem. Většinou pochopí řeč síly, ideálně doprovázenou činy,“ uvedl Pavel.
„Pokud bude narušování vzdušného prostoru NATO pokračovat, budeme se muset rozhodnout sestřelit buď bezpilotní, nebo pilotovaný letoun,“ dodal.
Český prezident zároveň upozornil, že Kreml podle něj využívá opatrnosti části evropských politiků, kteří i nadále preferují diplomatická řešení bez výraznějšího tlaku na Moskvu.
Takový přístup podle Pavla může vést k oslabení jednoty aliance i její schopnosti jednat.
V rozhovoru se dotkl i Spojených států. Přestože se vyhnul přímé kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, připustil frustraci z menší ochoty Washingtonu pokračovat v tlaku na Rusko. Zároveň zopakoval, že Evropa musí přestat čekat na iniciativu z USA a začít formulovat vlastní bezpečnostní strategii.
„Pokud nepřijdeme s vlastními návrhy, pak vypadáme slabě nebo zmateně,“ citoval The Guardian českého prezidenta.
Pavel rovněž uvedl, že Rusko zůstává pod ekonomickým tlakem a Západ by měl sankce využít k tomu, aby Moskvu donutil usednout k jednacímu stolu. Jakékoli zmírnění restrikcí by podle něj mělo být podmíněno příměřím a skutečnými mírovými rozhovory o válce na Ukrajině.
Na Pavlova slova navázala i debata na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026, která v Praze zakončila svůj třídenní program. Ministři zahraničí několika evropských zemí zde zdůraznili, že výsledek války na Ukrajině přímo souvisí s budoucí bezpečností Evropy.
Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys uvedl, že Ukrajina dnes efektivně oslabuje ruskou válečnou mašinerii a evropské státy musejí pokračovat v dlouhodobé podpoře Kyjeva.
Estonský ministr Margus Tsahkna varoval před unáhlenými jednáními s Moskvou bez dalšího tlaku na Kreml. Podle něj „Putin ve skutečnosti nechce jednat“.
Rumunská ministryně zahraničí Oana-Silvia Țoiu připomněla, že už po anexi Krymu v roce 2014 některé státy varovaly před nedostatečnou reakcí Západu. „A tady jsme o více než dekádu později,“ uvedla.
Letošní ročník Globsecu se v Praze konal potřetí a podle organizátorů přivítal přes dva tisíce hostů z 86 zemí. Jedním z hlavních témat byla obrana Evropy, válka na Ukrajině a proměna současného bezpečnostního uspořádání.
