Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř sto miliard dolarů (dva biliony korun), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového startupu.
Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně třicet miliard dolarů (623 miliard korun), aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times (FT).
Závislost investorů a poskytovatelů infrastruktury na budoucích příjmech OpenAI je výrazná. Firma stojící za chatbotem s prvky umělé inteligence ChatGPT sice očekává, že za letošní rok dosáhne obratu dvacet miliard dolarů (415 miliard korun), zároveň však podepsala kontrakty na nákup výpočetní kapacity v hodnotě 1,4 bilionu dolarů (29 bilionů korun) na příštích osm let.
„Současný nedostatek výpočetního výkonu je největší překážkou pro růst OpenAI,“ uvedla společnost s tím, že budování infrastruktury je zásadní pro uspokojení rostoucí globální poptávky.
Zdroj Financial Times
Investiční skupina Blue Owl Capital a společnosti zabývající se výpočetní infrastrukturou jako Crusoe se při obsluze úvěrů v hodnotě přibližně 28 miliard dolarů (581 miliard korun) spoléhají také na smlouvy, které její zákazníci podepsali s OpenAI, dodal FT.
Podle zdrojů FT jedná skupina bank o půjčce za dalších 38 miliard dolarů (789 miliard korun) pro Oracle, jejž spoluzaložil Larry Ellison, a stavitele datových center Vantage na financování dalších infrastrukturních projektů pro OpenAI. Očekává se, že dohoda bude dokončena v příštích týdnech.
Jeden z vedoucích pracovníků OpenAI listu FT potvrdil, že strategie společnosti je využívat finanční rozvahy ostatních firem. Samotná společnost si u několika amerických bank zajistila úvěry v objemu čtyř miliard dolarů (83 miliard korun), které dosud nevyčerpala.
Globální výdaje na AI letos podle prognózy společnosti Gartner dosáhnou téměř 1,48 bilionu dolarů, zatímco loni to bylo 988 miliard dolarů. V příštím roce by se výdaje mohly vyšplhat nad dva biliony dolarů, předpovídá Gartner.
V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na technologii AI.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku.
Prudká korekce u cen akcií by však podle Georgievy mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000.
Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o šest set procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
Také rakouský deník Der Standard nedávno napsal, že současný vývoj kolem AI připomíná investiční bublinu. Podle analýzy listu je řada slibů od představitelů startupů zaměřených na AI přehnaných a realita je daleko od jejich plánů.
