Víme, že ještě pořád ve skrytu duše toužíte po posledních záchvěvech babího léta. My totiž taky. Ale dobrá zpráva je, že v tomhle sychravém počasí už můžete stříhat metr na jinou sluncem zalitou rozkoš. Asi tak měsíc a půl – a k tomu sedm hodin cesty – vás totiž dělí od kopců s bílou čepicí z učesaného manšestru, od lyžovačky na jižní straně Alp. Kam vyrazit?
Náš favorit je pro tuhle zimu Jižní Tyrolsko a Dolomity. Mají tam precizně připravené sjezdovky, dechberoucí výhledy a v sezoně i stoprocentní garanci sněhu. A k tomu navíc skvělé jídlo, víno a taky to slunce, co jsme vám na začátku slíbili. V Jižním Tyrolsku (Nápověda? To je sever Itálie těsně pod rakouským Innsbruckem a průsmykem Brenner) totiž díky unikátnímu mikroklimatu mají i v zimě azuro a sluneční paprsky se tam s lidmi mazlí 300 dní v roce.
Dali jsme pro vás dohromady několik tipů, naše top 5 pro Jižní Tyrolsko / Südtirol, kde si letošní zimu užijete na plné pecky. Kam jet, co ochutnat a jak se nejlépe vydovádět – na svahu i pod kopcem. Skol!
Eggental
Sjezdovky s nejkrásnější kulisou
Nenechte se zmást dvěma názvy tohoto horského údolí, v Jižním Tyrolsku se totiž kvůli zamotané historii jmenuje dvojjazyčně skoro všechno. Jste v Itálii, ale mluví se tu hlavně německy – a má to dvě velké výhody, lidé tu jsou italsky srdeční a německy organizovaní. Což jsme empiricky ověřili, že je ta nejlepší kombinace pro cestovní ruch.
Pro začátek to zkuste třeba v údolí Eggental / Val d´Ega, kde si můžete vybrat ze dvou středisek – Obereggen a Carezza –, která mají dohromady skoro 100 kilometrů sjezdovek. Z obou dvou je překrásný výhled na dolomitské masivy Latemar a Rosengarten, takže tohle místo, které je jen pár kilometrů od provinční metropole Bolzano / Bozen, nabízí jednu z nejhezčích alpských scenerií. Ano, ano, víme, že tohle říkají v každém průvodci, ale až se tady rozhlédnete, nezbude vám než uznat, že Eggentalu se těžko hledá konkurence (i když o jedné se tu ještě dočtete).
Kromě toho výhledu, který od letoška budete moct sledovat i z nově navržené (a designově odvážné) restaurace Oberholz Hut přímo na horní stanici lanovky, si v Obereggenu užijete taky další skvělé restaurace, dlouhé sjezdovky a dokonale upravené tratě. Až si budete chtít dát pauzu, zastavte se v Tipi, jednom z nejvyhlášenějších jihotyrolských apres-ski barů, nebo v Baita Gardone, vyhlášené horské chatě.
Trocha relaxu bude potřeba, protože v Obereggenu vás na lyžích čeká skoro tisícimetrové převýšení, nechybí tu snow park s half-pipe ani noční lyžování, a v sezoně resort slibuje 100% garanci sněhu. Místní svahy jsou totiž výkladní skříní zasněžování, kromě jiného taky proto, že zrovna na těchto sjezdovkách v 80. letech vznikla firma TechnoAlpin, dnes už světová jednička ve výrobě sněžných děl.
Pozadu za Obereggenem není ani Carezza – výhled na Latemar odsud máte zase z trochu jiného úhlu, ale sníh tu bude připravený úplně stejně dobře –, a navíc s důrazem na ekologický přístup k vodním zdrojům i půdě, na tom majitelům resortu hodně záleží. V něm můžete potkat i Floriana Eisatha, italského reprezentanta v lyžování, který vám dá pár tipů, jak na svahu nejlíp řezat zatáčky.
Více informací najdete na www.obereggen.com a www.carezza.it
Kronplatz
Ultimátní lyžovačka
Tahle hora je podle nás důkazem, že pánbůh byl lyžař. Protože tohle místo musel stvořit sobě pro radost. Jeden kopec, který je dokola obtočený 119 kilometry sjezdovek, nabízí všechno, co potřebujete k tréninku i k vyblbnutí se na sněhu. A buďte si jistí, že na Kronplatzu dostanete obojího vrchovatě, až z toho možná nebudete moct popadnout dech.
A když říkáme, že tohle místo je stvořené pro lyžování, myslíme to vážně. Supermoderní lanovky vás dostanou nahoru do 2275 metrů za pár minut, a kdybyste se náhodou chtěli nudit, nebudete mít čas – v kabinkách je tu i wi-fi, takže zatím můžete kolegy v práci poškádlit pár fotkami na váš Instragram, protože #Kronplatz je hlavně #ultimate #skiing.
Hardcore lyžaři sem jezdí na ostré černé sjezdovky, ale jestli máte z takového „volného pádu“ na sněhu respekt, nebuďte nervózní – tenhle kopec se dá pohodlně objet i po modré a červené – děti, začátečníci i lyžaři pohodáři vítáni. Až budete mít naježděných kilometrů v nohách přece jenom dost, nechte se oslovit trochou kultury. Horolezec Reinhold Messner tu loni se Zahou Hadid otevřel dechberoucí (ano, víme, že tohle slovo je tu už podruhé, a pravděpodobně ne naposled) muzeum hor. Tahle stavba je zapuštěná do skály, její organické měkké tvary kontrastují s výhledy na ostře řezané skalní masivy okolo a expozice vás zabaví aspoň na hodinku, ale možná taky na tři.
Takže pak přijde vhod několik desítek restaurací a horských bud, které jsou na svazích Kronplatzu rozeseté a kde si můžete sednout a dát si třeba místní ravioly se špenátem a ricottou nebo skleničku jihotyrolského lagreinu. Za lyžováním na Kronplatz můžete dojet i vlakem. Zastavuje v městečku Percha / Perca přímo u gondoly, projíždí potom celé údolí Hochpustertal / Alta Pusteria a nastupuje se rovnou v lyžácích.
Když vás Kronplatz omrzí, objevte sousední údolí Tauferer Ahrntal / Valle Aurina, kde jsou střediska Speikboden a Klausberg. Nabízejí celkem 43 kilometrů tratí, 1500metrové převýšení je zárukou kvalitních a dlouhých sjezdovek v pohodových areálech, kde se budou dobře cítit i rodiny s malými lyžaři. Klausberg zase láká freeridery a freestylisty, mají tady perfektně udržovaný snowpark. Jestli fandíte biatlonu, přijeďte od 19. do 22. ledna 2017, kdy se v Antholzu / Anterselvě koná světový pohár. A 24. ledna se zase můžete podívat na světový pohár žen v obřím slalomu, který se na Kronplatzu pojede vůbec poprvé.
Více informací najdete na www.kronplatz.com
Tre Cime Dolomity
Ta nejhezčí trasa
Jestli jsme vám na začátku tvrdili, že výhledu na Latemar z Eggentalu se jen máloco vyrovná, musíme přiznat, že jednu velkou konkurenci jsme našli. Už když přijedete do oblasti Tre Cime / Drei Zinnen v Dolomitech a podíváte se na kopce nad vámi, zastaví se vám na zlomek sekundy dech. Drei Zinnen / Tre Cime, tři osamělé skalní věže nalepené na sebe a vystupující z neposkvrněné sněžné pokrývky jsou prostě… dechberoucí. Fakt (a slibujeme, že už to tady opakovat nebudeme).
Celé tohle údolí je takové malebné, lehce zapadlé, ale o to magičtější – a nad ním se do výšky tří tisíc tyčí šedivé zubaté dolomitské skály. Vidět byste je měli co nejdřív, protože o tomhle velkém a krásném skiareálu Tre Cime / Drei Zinnen Dolomity, který vznikl teprve loni propojením několika menších resortů, ještě moc lyžařů neví, a tak máte velkou šanci, že tu budete mít sjezdovky skoro pro sebe. Nachystaných svahů tu v údolí pod Tre Cime čeká celkem 93 kilometrů a z vlastní zkušenosti víme, že jsou naprostá pecka.
Až sem pojedete, určitě nevynechejte celodenní lyžařskou jízdu s názvem Giro delle Cime, protože to je možná nejhezčí trasa, kterou vám tady Dolomity mohou nabídnout. Celou ji projedete na sjezdovkách, na lanovce vám rádi dají mapu, kterou trasou se vydat, abyste měli nejhezčí výhledy, nejlepší sníh a taky přestávku na oběd a na svačinu v těch nejvypečenějších boudách a bistrech na svahu. Projet Giro delle Cime vám dohromady může trvat asi pět hodin (pojedete z Helmu přes Moos až do Padoly a k průsmyku Monte Croce), zážitek z Gira vám vydrží i pět let.
Zpátky v údolí si užijte michelinskou večeři v restauraci Tilia v Innichenu / San Candido, tam se taky můžete ubytovat ve skvělém čtyřhvězdičkové rezidenci Zin Senfter. Rozmazlování se v místním útulném wellnessu předčí asi jenom jejich skvělé snídaně (zkuste hlavně místní špek). A kdybyste další ráno už byli trochu přelyžovaní, můžete se vyblbnout na šesti místních sáňkařských drahách nebo na 200 kilometrech běžkařských tratí, které vedou údolím i pod úpatím skal.
Více informací najdete na www.drei-zinnen.info
Eisacktal
Ráj pro sáňkaře
Možná si říkáte: super sníh, skvělé jídlo, milí lidé – ale co tam budu dělat, když nelyžuju? Zaprvé – máte od nás body za to, že jste přesto dočetli až sem. Zadruhé – Jižní Tyrolsko je to nejlepší místo, kde se lyžovat naučit. A hlavně zatřetí, v těchhle horách byste mohli být týdny i bez lyží a pořád byste se nenudili. Důkazem je třeba překrásný Eisacktal / Valle Isarco, to je to údolí plné hradů a strmých svahů padajících do hlubin údolí dravé řeky Eisack hned za Brennerským průsmykem, které projíždíte, když jedete dál do Dolomit.
A měli byste vědět jednu věc – jen projíždět Eisacktalem je příšerná chyba. Kromě toho, že tu mají pět menších, ale krásných lyžařských resortů (Gitschberg-Jochtal, Rosskopf / Monte Cavallo, Ratschings / Racines, Plose, Ladurns / Ladurno – s celkem 143 kilometry tratí), najdete tu taky nejdelší sáňkařské dráhy v celé Itálii. Dráha na Plose má přes deset kilometrů, podobně dlouhá je i ta na Rosskopfu, ale k tomu je ještě i osvětlená v noci. Nudit se na nich nebudete, nuda je totiž slovo, které tady v údolí tak nějak neznají.
Zdejší terény milují skialpinisti a freerideři a pravidelně tu pořádají i lavinové tréninkové kempy. Nebo fandíte spíš poklidnějšímu odrážení se v bílé stopě? Slavné běžecké terény vám nabídne Ratschings-Jaufen a skvělé je to tu i na sjezdovky, samozřejmě. Ve středisku Plose tu třeba mají jednu z nejdelších jihotyrolských sjezdovek, devítikilometrový Trametsch.
Až do Eisacktalu pojedete, nejlepší je udělat si základnu přímo v Brixenu / Bressanone – ano, to je tam, jak nám věznili Karla Havlíčka Borovského. Středověké městečko s katedrálou a křivolakými uličkami ale není žádná temná kobka, vlastně naopak. Krásné místo, kde si na náměstíčku dáte aperol a máte výhled přímo na sjezdovku za městem – odtud je to do hor všude blízko. A když vás hory omrzí, zabaví vás třeba desítky historických hradů okolo, gastroturismus po místních michelinských restauracích nebo nákupy.
Milé jsou třeba vánoční trhy ve městě Sterzing / Vipiteno a Brixenu. Náš tip je ale na obchod s exkluzivními sýry ve vesnici Vahrn / Varna jen dvě minuty od Brixenu. Nechte si od majitele Hansiho Baumgartnera nakrájet degustační talíř toho nejlepšího, co s manželkou vyrábí (a za co sbírá ceny na soutěžích ve světě) a domů si kupte sýr zabalený ve věchýtku s alpským senem. Cena vám možná přijde nekřesťanská, ale ten pocit, když se nadechnete vůně sýra a sena a najednou se ze závějí sněhu teleportujete na letní prosluněnou louku? K nezaplacení.
Více informací najdete na www.eisacktal.com
Seiser Alm
Nebudete chtít odjet
Náhorní planina Seiser Alm / Alpe di Siusi je krásné místo s jedním velkým nebezpečím – pobyt tady je návykový. Takže pozor, protože se může stát, že až sem přijedete, nebudete chtít odjet. Víme, o čem mluvíme, právě procházíme odvykací kúrou. Tak bacha. Tady na Seiser Almu sice možná nenajdete nejtěžší svahy v Alpách, ale zato tu mají sjezdovky Panorama a Paradiso, jejichž názvy přesně odpovídají realitě, protože tady je to ráj s krásnými výhledy. Lyžujete tu na obrovské alpské louce rozlehlé jako osm tisíc fotbalových hřišť, takže většina sjezdovek je červená a modrá – ano, ideální dovolená s dětmi. Ty tu se skipasem Dolomiti Superski lyžují do osmi let v doprovodu rodičů zadarmo.
Ale pokud děti ještě nemáte, dejte Seiser Almu šanci i tak. Nad tou obrovskou loukou s mírnými kopečky se totiž tyčí dolomitské masivy Schlern / Sciliar a Langkofel / Sassolungo – takže výhledy tu jsou prostě dechb… Ne, neřekneme to. Výhledy jsou tu prostě krásné. A díky tomu tu máte pořád co objevovat. Vezměte si s sebou (nebo pronajměte v místních půjčovnách) sněžnice nebo běžky, na ty je tu ráj. V lednu se tu jede třeba oblíbený Moonlight Classic, běh na lyžích za svitu měsíce a hvězd (a čelovek). Loni ho vyhrál český laufař Stanislav Řezáč.
Jestli máte raději trochu adrenalinu, zkuste místní snowpark – podle snowboardistky Šárky Pančochové je nejlepší v Itálii a součástí je i U-rampa pro pokročilé. A ani o to hardcore lyžování tady nepřijdete – třeba černá sjezdovka Puflatsch nebo červený Spitzbühl se sportovním slalomem dají zabrat i profíkům (kteří se navíc mohou trumfovat na měřené trati). Navíc na stejný skipas můžete popojet i do Val Gardeny a tam zkusit sjezdovky, na kterých se v prosinci jezdí Světový pohár.
A až budete mít unavené nohy z lyžování, nezapomeňte se tu trochu rozmazlit – k tomu je tohle místo stvořené. Dejte si v některém z místních hotelů masáž nebo ještě lépe sennou lázeň, místní specialitu a relaxační bombu, zajděte si na skvělé jídlo do restaurací Gostner Schwaige (vaří jako u babičky, tedy té jihotyrolské) nebo Tirler (skvělé steaky!) anebo se pohupujte v bocích na festivalu Swing on Snow (pokud přijedete mezi 19. a 26. březnem).
Více informací najdete na www.seiseralm.it
Všechno o Dolomitech a Jižním Tyrolsku a jak si je nejlépe užít na lyžích najdete tady nebo na Facebooku a Instagramu oblasti. Lyžařskou dovolenou na slunečné straně Dolomit s nejlepšími sněhovými podmínkami si můžete zamluvit tady.
