Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reaguje tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu.
Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi, do kterého měla možnost nahlédnout.
Ministři financí Německa, Španělska, Itálie, Portugalska a Rakouska ve společném dopise vyzývají k zavedení daně v celé Evropské unii.
Takové opatření by mohlo pomoci financovat pomoc spotřebitelům, kteří se musí vyrovnat s vysokými cenami energií, aniž by to znamenalo další zátěž pro veřejné rozpočty, a mohlo by to také být signálem, že Evropská unie je jednotná a schopná jednat, uvádí se v dopise.
Ceny ropy od začátku americko-izraelských útoků na Írán 28. února prudce vzrostly. To vyvolalo cenový šok podobný energetické krizi, kterou Evropa prožila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, i když země nyní mají více energie z obnovitelných zdrojů.
Ministři v dopise adresovaném eurokomisaři pro klima Wopkemu Hoekstrovi upozornili na podobnou daň, která byla zavedena v roce 2022 a jejímž cílem bylo řešit vysoké ceny energií.
Vzhledem k současné situaci na trhu by Evropská komise měla podle nich urychleně vypracovat podobný celounijní nástroj. Dopis ale neobsahuje žádné podrobnosti o tom, jak vysoká by daň měla být, ani na které společnosti by se měla vztahovat.
Německý svaz pro paliva a energii, který zastupuje rafinerie a čerpací stanice, ale uvedl, že dojem, že společnosti neoprávněně profitují, je mylný. Pro zavedení mimořádné daně podle něj není důvod.
Komisař Evropské unie pro energetiku Dan Jörgensen v úterý uvedl, že zvažuje obnovení opatření zavedených v době energetické krize v roce 2022, včetně návrhů na omezení tarifů za připojení k síti a daní z elektřiny.
Evropská unie zavedla v roce 2022 po omezení dodávek ruského plynu soubor nouzových opatření. Tato opatření zahrnovala celoevropský strop cen plynu, daň z mimořádných zisků energetických společností a cíle na snížení spotřeby plynu.
Evropa kvůli své závislosti na dovozu paliv silně pociťuje dopady konfliktu na Blízkém východě na světové ceny energií. Ceny plynu v regionu od začátku americko-izraelské války s Íránem vzrostly o více než sedmdesát procent.
Jörgensen uvedl, že Brusel má v krátkodobém horizontu obavy zvláště o dodávky rafinovaných ropných produktů, jako jsou letecké palivo a nafta.
