Představy spoluobčanů o penzi jsou poměrně realistické. V padesáti pěti letech by do důchodu chtělo odejít jen šestnáct procent dotázaných, na Slovensku je to dvojnásobek. Do té doby by Češi chtěli mít našetřeny miliony, reálně však pro to téměř čtvrtina z nich nic nedělá. Stran zvyšující se hranice odchodu do důchodu je přitom dobré už v brzkém věku myslet na budoucí finanční zabezpečení.
Podle výzkumu online investiční platformy Portu jsou přitom Češi pragmatičtí. Na to, že je v důchodu zabezpečí stát, spoléhá jen pětina lidí, což je například oproti našim slovenským sousedům zlomek: na Slovensku na státní důchodovou podporu spoléhá více než polovina dotazovaných, konkrétně padesát dva procent.
V kontextu narůstající inflace je ale spoření v aktuální době stále ožehavější téma. V Česku patří dlouhodobě mezi nejoblíbenějšími formy zhodnocování spořicí účty nebo penzijní připojištění, ale ty rekordní inflaci vyvážit nedokážou. Potenciál vyššího zhodnocení nabízejí investiční instrumenty typu podílových fondů nebo akcií.
Přestože však čtyřicet devět procent dotázaných Čechů deklaruje, že využívá nějakou formu investování pro zhodnocování svých úspor, reálně investuje například do podílových fondů jen dvanáct procent Čechů. Na Slovensku je to přitom procent pětadvacet. V případě burzovně obchodovaných fondů ETF je podíl českých investorů ještě nižší, na úrovni dvou procent. Na Slovensku přitom stejný instrument využívá šestnáct procent respondentů.
Co Češi nezvládají v oblasti zhodnocování peněz, dohánějí v kumulaci úspor. Oproti Slovákům dokážou měsíčně odkládat stranou vyšší částky: alespoň tři tisíce korun umí uspořit měsíčně čtyřicet procent Čechů, ale jen pětadvacet procent Slováků. Na druhé straně maximálně pětistovku měsíčně odkládá bokem u sousedů dvacet osm procent lidí, doma v Česku pak šestnáct procent.
„Investice by měly být v dnešní době logickým nástrojem zhodnocování úspor, obzvlášť pro takový případ, jakým je zajištění na důchod. Výhodou je dlouhodobý investiční horizont, kterému nevadí případné výkyvy na trzích. V průběhu několika let mohou investice přinést zajímavé zhodnocení,“ říká Anna Kortusová, analytička Portu.
Češi se ve svých investičních představách rozhodně nedrží zpátky. Téměř pětina by chtěla do důchodu odejít s částkou alespoň pěti milionů korun a jen zhruba čtvrtina by byla spokojena s částkou do půl milionu. Při reálných odhadech ale Češi vystřízliví.
Sedmnáct procent se jich domnívá, že dokáže naspořit maximálně sto tisíc korun, dalších třináct procent pak částku do 250 tisíc korun a sedmnáct procent částku do půl milionu korun. Zhruba čtvrtina dotázaných na důchod vůbec nespoří a ani to neplánuje.
To by mohl změnit nový produkt, takzvaný investiční penzijní účet, který má na českém finančním trhu přibýt od ledna 2024. „Díky tomuto nástroji půjde investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů a dalších investičních instrumentů s daňovým zvýhodněním při splnění daných podmínek. Myslíme si, že by lidé měli mít možnost spořit si na důchod s produktem a poskytovatelem, kterého si sami zvolí,“ uzavírá Kortusová.
