Letos už posedmé jsem dali ve Forbesu dohromady žebříček největších českých rodinných firem, v květnovém čísle jich najdete hned 150. A při té příležitosti jsme se jich taky zeptali, jak se jim daří úklid po výbuchu koronavirové krize a jak se na nich pandemická paralýza podepsala.
A jejich odpovědi nám potvrdily nejenom staré rčení, že rodina je základ státu, ale taky to, že rodinný byznys je pevným základem ekonomiky. Tihle podnikatelé to obratem nezabalí kvůli zadrhnuté ekonomice a nepošlou zbylé peníze k sobě domů. Doma jsou totiž tady, v Česku. A podle toho se taky chovají.
Z našeho průzkumu mezi největšími rodinnými firmami tak mimo jiné vyplynulo, že celých 84 procent z nich zatím vůbec nepropouštělo.
A naprostá většina z nich se k tomu ani nechystá. Chtějí v Česku podnikat dlouhodobě a vědí, že bez dobrých lidí by to šlo v krizi ještě hůř než v dobách konjunktury. „Současná situace je pro nás náročná, nikoli neřešitelná. Teď je doba, kdy musí Adélka své lidi podržet,“ říká šéf rodinné pekárny z Pelhřimova Roman Teisler. „Nepropouštíme. Jsme rodinná firma, nejsme žádná korporace, na tom si zakládáme. Lidé jsou naše největší hodnota,“ doplňuje ho Jan Kučera, šéf podniku Bohemia Cargo.
Přitom na některé firmy z našeho žebříčku krize dopadla velmi tvrdě – třetině z nich spadly během března a dubna meziročně tržby o 10 až 50 procent a celým 20 procentům firem se propadly dokonce víc než o polovinu. Někteří zaznamenali propad absolutní.
„Doteď jsme každoročně překonávali vlastní prodejní rekordy. Od poloviny března máme z vládního nařízení zavřeno, a propad tržeb v dubnu tak dělal 100 procent,“ vysvětluje David Vojtěch z Davo Car, majitel jednoho z největších autocenter u nás.
„Je potřeba dávat lidem práci i v době, kdy moc práce není. Jako rodina musíme vést firmu tak, aby zaměstnanci viděli, že zase bude lépe,“ dodává Libor Sedláček z vedení společnosti Gumex (na hlavním snímku).
Ne na všechny firmy v našem žebříčku dopadla koronakrize tak tvrdě. Že je rodinný byznys v Česku stabilní, ukazuje taky to, že 12 procent z nich meziročně tržby udrželo na stejné úrovni i během nouzového stavu, a celé pětině ze 150 největších rodinných firem tržby v březnu a dubnu dokonce vzrostly.
„Rosteme i v krizi, pracujeme a jedeme na plný výkon v mimořádných podmínkách. Co se teď děje, prověřilo loajalitu našich zaměstnanců ke společnosti. A je to pozitivní zkušenost,“ říká Jana Kremlová, která vede rodinnou oříškárnu Alika.
A velká část společností, které propad a těžkosti spojené s pandemií koronaviru zaznamenaly, přitom vidí budoucnost pozitivně. Dobrá polovina firem předpokládá, že se ve výrobě a v tržbách dostanou na normální hladinu někdy koncem tohoto roku. Většina rodinných podniků přitom vůbec nespoléhá na pomoc státu. „Zmatečnost kroků vlády nás přesvědčila, že si nejlépe vše zajistíme sami,“ říká Martina Kornfeilová z firmy Kornfeil.
„Nestěžujeme si, nepanikaříme, nespoléháme se na jakoukoli pomoc, i když nás tato situace postihne. My se ale snažíme covid-19 upracovat,“ poznamenává Pavel Sobotka ze strojírenského podniku Frentech Aerospace.
