Celkový odbyt francouzského champagne během loňského roku poklesl na 271,4 milionu lahví. Převedeno na procenta – svět vypil o 9,2 procenta méně proslulého šumivého vína, o němž Francouzi říkají, že se hodí k oslavě života ve všech podobách.

Světové konflikty, inflace, hospodářská nejistota i vyčkávání na výsledky voleb v různých zemích – to všechno ovlivňuje chuť zákazníků dopřát si luxusní nápoj ve štíhlé sklence z tenkého skla. A v loňském roce bylo krizových okamžiků tolik, že si někteří nechali chuť na šampaňské spíše zajít. 

Odbyt v samotné Francii klesl o víc než sedm procent na 118 milionů lahví. A ani stále důležitější položka v účetnictví tradičních vinařských domů z oblasti Champagne-Ardenne, tedy export, místním vinařům vrásky na čele nevyhladila. Přes 153 milionů lahví znamená pokles vývozu o 10,8 procenta oproti roku 2023. 

„Není vhodný čas na oslavy,“ popsal náladu konzumentů Maxime Toubart, jeden z prezidentů francouzského výboru Comité Champagne, jehož jméno rovněž zdobí etikety luxusních lahví z obce L’Huis. „Šampaňské je skutečným barometrem stavu mysli spotřebitelů,“ zhodnotil loňský rok v narážce na patrnou skleslost zákazníků Toubart. Přitom ještě před dvěma lety většina vinařských domů zdražovala.

Oblast Champagne vyniká křídovým podložím i koncentrací producentů, ať pěstitelů vinné révy vhodné pro výrobu šampaňského, tak samotných vinařství. Dohromady jde o víc než tisíc menších i větších podniků.

Nejvíce šampaňského se vypije ve Francii a ve Spojených státech. Mezi světově nejznámější značky patří Veuve Clicquot Ponsardin a Dom Pérignon. Ostatně ty si vychutnávají i čeští zákazníci.

„Naše společnost sice v roce 2024 prodala zhruba o šestnáct procent šampaňského více, ale to bylo částečně dáno i silnějšími prodeji na úkor konkurence. Současnou spotřebu v Česku lze celkově hodnotit jako stabilizovanou,“ říká k apetitu svých zákazníků Tomáš Otta, ředitel společnosti Global Wines & Spirit, která patří k hlavním hráčům na trhu.

Například v pražském podniku Le Terroir je šampaňské jednou z nejvýznamnějších položek. Jak říká jeho majitel David Karásek, koncept vinného baru „je tady především pro milovníky vín, ale i pro všechny, kteří zrovna dostanou chuť na víno a jdou prvoplánově za kvalitou. A myslím, že v takových restauracích a barech se prostě šampaňské pije ve velkém.“

Podnik je jen jednou z Karáskových podnikatelských aktivit, tou ještě viditelnější jsou investice do zdravotnictví. Je například spoluzakladatelem a členem představenstva sítě klinik Medicon Pronatal.

Ale zpět k champagne. „Dá se říci, že kdo v Česku pije šampaňské, tak ho pije bez ohledu na ekonomickou situaci stále dál. Není vidět nějaká kontrakce trhu, ale zároveň ani euforie či optimismus do budoucna. Naopak v západní Evropě je pokles prodejů výrazný, až o pětinu, a proto některé domy přistoupily i k promocím na konci roku 2024,“ vysvětluje šéf Global Wines & Spirit Otta. 

„Nabídka champagne v Česku je rok od roku bohatší,“ uvádí Petra Uhříková, manažerka a someliérka ze společnosti House Champagne Group. „Na trhu se objevují nové, menší domy neboli Growers, které těží z toho, že zákazníci chtějí zkoušet nová vína.“ Jak ale také zmínila, celkově prodej vína s etiketou Champagne tvoří jen menší část prodeje vína na českém trhu.

Když pohled rozšíříme na všechny perlivé vinné nápoje, celková spotřeba stále roste. Hlavním motorem prodejů je sice slovy Tomáše Otty „Prosecco Frizzante za až skoro nákladové ceny v akcích řetězců“, ale trh současně kultivuje rostoucí spotřeba vyšších řad prosecca, stejně jako crémant z oblasti Loire nebo Alsaska.

Také zkušenosti someliérky Petry Uhříkové říkají, že pokud zákazník hledá levnější variantu, většinou vybere crémant, víno, vyráběné obdobnou metodou jako šampaňské, ale pocházející z jiných odrůd a jiných vinařských lokalit, cavu (španělské šumivé víno z regionu Cava) či franciacortu, což je zase ikonický nápoj pro Itálii. Pochází ze severu země, z lokality Lombardie, a svou kvalitou bývá srovnáván s francouzskými šumivými víny. „Ale prosecco bývá pro naše zákazníky až ta poslední možnost z důvodu odlišné výroby,“ uzavírá Petra Uhříková.