Ani další osobní schůzka amerického prezidenta Joea Bidena se šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym nepřinesla dohodu o navýšení dluhového stropu Spojených států, která by odvrátila hrozící platební neschopnost federální vlády. Oba aktéři diskusi označili za produktivní, hovořili ale také o přetrvávajících neshodách. Na jejich vyřešení nezbývá mnoho času, neboť vláda by podle ministerstva financí nemusela být schopná splácet své účty už prvního června a jakákoli dohoda by musela projít Kongresem.
Biden se s McCarthym sešel potřetí za poslední dva týdny, přičemž mezitím probíhala intenzivní jednání jejich týmů. Podle listu The New York Times však pozice obou stran zůstávají daleko od sebe, zatímco prezident a jeho demokraté odmítají škrty požadované republikány za souhlas s navýšením dluhového stropu.
Kongres v americkém systému stanovuje limit pro zadlužení státu, který už byl mnohokrát navýšen či pozastaven kvůli neustálým rozpočtovým schodkům za demokratických i republikánských prezidentů. Ještě nikdy se nestalo, že by USA na strop narazily a přestaly být schopné pokrývat své závazky. Takový scénář by měl podle prognóz dramatické dopady nejen na americkou, ale i světovou ekonomiku.
Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány koncem dubna schválila navýšení dluhového stropu, které by problém odsunulo na několik měsíců. Spojila ho ale rozsáhlými rozpočtovými škrty v příštích deseti letech a zrušením některých opatření z Bidenovy domácí agendy, na což odmítl přistoupit demokraty kontrolovaný Senát. Ten stejně jako Biden požadoval zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoliv podmínek. V posledních týdnech se obě strany snaží najít oboustranně přijatelný postup, což je velmi složité i vzhledem k rozložení sil v Kongresu.
McCarthy po jednání s Bidenem, které se uskutečnilo v pondělí večer místního času (v noci na úterý SELČ), vyjádřil přesvědčení, že obě strany chtějí dosáhnout dohody. Ve vyjednávání nyní podle něj budou pokračovat týmy obou stran a také on s Bidenem bude o problematice každý den mluvit, dokud se nedohodnou.
Pozitivně laděné bylo i vyjádření Bidena, který stejně jako McCarthy pondělní schůzku označil za produktivní. „Znovu jsme si zopakovali, že platební neschopnost není možností a jediným způsobem, jak se posunout kupředu, je v dobré víře směřovat k oboustranné dohodě,“ uvedl Biden v prohlášení.
Podle agentury AP přetrvávají neshody na základních bodech. Je mezi nimi výše výdajů pro nadcházející fiskální rok nebo délka působnosti úsporných opatření. Republikáni z původně navržených deseti let slevili na šest, Biden ovšem odmítá požadované škrty s tím, že by se dotkly i chudých Američanů a desetitisíců pracovních míst policistů či učitelů. Prezident chce státní dluh snižovat zvýšením daní bohatým a některým velkým firmám, což zase odmítají republikáni.
Ti ovšem také odmítají sáhnout na největší položky v americkém rozpočtu, tedy výdaje na obranu, důchody a státní zdravotní pojištění, přičemž u obranného rozpočtu dokonce prosazují zvýšení. Deník The New York Times nedávno odhadl, že při splnění těchto podmínek by převedení jejich legislativního návrhu do praxe vyžadovalo drastické škrty v ostatních oblastech jako jsou rozpočty ministerstev zdravotnictví nebo školství.
Spojené státy jsou podle listu The Washington Post jednou z pouhých dvou zemí světa, které mají zákonný limit na výši zadlužení. V Dánsku je přitom strop tak vysoko, že je „v zásadě formalitou“. Americký limit činí aktuálně 31,4 bilionu dolarů (asi 690 bilionů korun), přičemž hospodaření státu na něj narazilo už v lednu a od té doby ministerstvo financí spoléhá na krizová opatření.
Kdy přesně už se USA nebudou moci obejít bez nového zadlužení, není jasné. Ministryně financí Janet Yellenová v pondělí zopakovala, že by se tak mohlo stát už prvního června. Nová analýza expertů z výzkumného ústavu Bipartisan Policy Center zase uvádí, že vláda bude od příštího týdne operovat s „nebezpečně nízkými rezervami“ a že riziko kolapsu bude s každým červnovým dnem narůstat.
