Vojenský konflikt na Blízkém východě zřejmě nejvíce rozpohyboval ceny nemovitostí v Dubaji a ceny energií na světových burzách. Zatímco v prvním případě šlo o propad, v oblasti ropy a hlavně zemního plynu zamířily ceny nahoru. Počáteční paniku ale může vystřídat klid.
Zatímco válečná dynamika se v úvodu týdne po společném útoku Izraele a Spojených států na Írán snížila, obchodníci s energiemi zažívají opravdu perné dny. A to hlavně s ropou a plynem LNG.
Zatímco cena ropy stoupla během pondělí o zhruba deset procent k osmdesáti dolarům za barel, daleko dramatičtější situace nastává v případě zemního plynu.
V pondělí se totiž vyostřilo dění nejen kolem ropných polí, ale hlavně kolem LNG terminálů. Nejdříve přišly informace o zastavení provozu v Hormuzském průlivu, který je klíčovou námořní tepnou pro export ropy a zemního plynu ve formě LNG z Perského zálivu do celého světa, zejména pak do Asie.
Hromadění tankerů kolem Hormuzského průlivu dobře ilustruje záznam jejich polohy v aplikaci Marine Traffic.
Screenshot z aplikace Marine Traffic, www.marinetraffic.com
Další komplikací bylo, že dronové útoky přerušily produkci právě LNG, a to v největším komplexu svého druhu na světě, v katarském Ras Laffan.
„Katarská státní společnost QatarEnergy pozastavila kvůli útokům na svá zařízení produkci zkapalněného zemního plynu (LNG),“ informovaly během pondělního odpoledne světové tiskové agentury jako Reuters nebo Bloomberg.
Fakticky tím svět okamžitě přišel o pětinu dodávek zemního plynu, kterou běžně zajišťuje právě Katar. Země je zároveň i třetím největším dodavatelem LNG do Evropy, letos má dokonce předstihnout Rusko.
„To protože postupně začnou nabíhat další sankce na dovoz ruského plynu, což se nám zrovna teď nehodí, když o katarském plynu nevíme, jestli bude k dispozici,“uvádí pro Forbes expert na energetiku a jednatel poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.
Na to okamžitě zareagovaly ceny energií. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu totiž ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí odpoledne vzrostla o téměř padesát procent k čtyřiceti osmi eurům za megawatthodinu (MW).
V úterý ráno pak pokračovala růstem na padesát šest eur. Cena se tak oproti předchozímu měsíci zvýšila o polovinu.
Současný vývoj tak mnohým vyvolává nepříjemné vzpomínky na období energetické krize před čtyřmi lety, kdy cena plynu také zamířila ostře vzhůru, a časem se i propsala do faktur za energie. Tehdy se ale pohybovala i nad tři sta eury za megawatthodinu, tedy bezpečně daleko od současných hodnot.
K panice z přicházejícího cenového šoku proto dnes není žádný důvod.
„Cenový skok nevidím nijak tragicky. Fakticky nám jen vygumoval poslední rok úsilí, kdy jsme si mnuli ruce, jak jde cena zemního plynu pěkně dolů. V ceně jsme se tak vrátili o rok zpět, což není žádná tragédie,“ uvedl pro Forbes v pondělí večer Jiří Gavor.
„Jde o to hlavně děsit lidi. Ve skutečnosti se ale stále nic neděje,“ komentoval pondělní vývoj na sociální síti X odborník na energetiku a investor Michal Šnobr.
„Cena plynu pro rok 2027 je stále na úrovních běžných celý loňský rok,“ dodal v úterý ráno, kdy trh sledoval další růst spotových cen zemního plynu.
Prudké pohyby jsou opravdu patrné jen u krátkodobobých, nebo chcete-li spotových kontraktů. Cena ročního kontraktu s dodávkou zemního plynu tak zásadně na aktuální dění nereagovala. Vzrostla o zhruba o desetinu nad třicet eur za megawatthodinu.
Graf: Bloomberg.com
Cena dlouhodobého kontraktu přitom vysílá signál o tom, jak je na tom svět, konkrétně Evropa, s plynem z dlouhodobého hlediska.
Valnou většinu obyvatel a firem, jež mají s dodavateli energií podepsány dlouhodobé (rok a více) smlouvy, tak současný vývoj na burzách z pohledu případného zvýšení záloh zatím trápit nemusí. Pocítí jej hlavně ti, kteří dnes kupují plyn na tzv. spotu, ať už v denním, nebo měsíčním kontraktu.
„Lidem, kteří mají měsíční kontrakt, těm faktury vyletí hned. Ale to je opravdu malé procento trhu. Běžní lidé, kteří mají zafixováno, to zřejmě vůbec nepocítí,“ říká k tomu Jiří Gavor z ENA.
Lidem, kteří mají měsíční kontrakt, těm faktury vyletí hned.
„Nedomnívám se, že by dodavatelé začali najednou zveřejňovat nové ceníky. Jen se zamrazí ta soutěž, kterou jsme s potěšením komentovali, tedy že dodavatelé přestanou nabízet nové podpultové ceníky,“ dodal.
Češi se tak v souvislosti s konfliktem v Íránu musí připravit hlavně na růst cen pohonných hmot, který analytici odhadují na nižší jednotky korun na litr paliva do konce týdne. Cena ropy totiž v úterý přesáhla hodnotu osmdesáti dolarů za barel.
„Pokud by se ropa udržela poblíž úrovně osmdesáti dolarů za barel, může to posunout ceny benzinu i nafty nad hranici třiceti pěti korun za litr,“ řekl v pondělí pro ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.
Pro další vývoj ceny zemního plynu a tím i budoucí výši faktur pro české domácnosti a podniky bude důležité, jak dlouho bude konflikt a přerušení dodávek plynu trvat.
„I když se nárůst cen s každou hodinou o něco více stabilizuje, zastavit jej může jen výrazná deeskalace. Nebo třeba eskortování tankerů vojenskými plavidly, což by dopravu suroviny zpomalilo a omezilo, ale nějaké dodávky by byly zaručeny,“ uvedl už v pondělí majitel skupiny Amper Jan Palaščák.
Obecně vzato se dá říct, že zemního plynu je dnes ve světě dostatek a z Perského zálivu tato těkavá komodita proudí zejména do Asie.
Částečně i do Evropy, například do Itálie nebo Velké Británie, v Evropě ale začalo v uplynulém roce dominovat zejména americké LNG, jehož role se má do budoucna jen zesílit.
V USA proto už dnes vznikají nové LNG terminály připravující se na zvýšenou produkci do Evropy, které se jim nyní mohou hodit, případně jejich dostavbu urychlit. Spojené státy tak ze současné situace na Blízkém východě mohou těžit z pohledu vyšší poptávky od evropských zákazníků, mezi které se řadí i Česká republika.
