Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, letos mírně klesá. Na konci prvního pololetí si takto spořilo 4,321 milionu lidí, o 75 tisíc méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem června 2,613 milionu lidí. To bylo o 162 tisíc méně než na konci roku 2022. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,708 milionu lidí, tj. o 86 tisíc více než v prosinci 2022.
Za první pololetí 2023 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 3,8 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření setrval na stejné hodnotě (149 korun) jako ke konci loňského roku. Průměrný vyplacený měsíční státní příspěvek činil 140 korun u penzijního připojištění a 162 korun u doplňkového penzijního spoření.
Průměrný měsíční příspěvek účastníka se proti situaci ke konci předchozích dvou let příliš nezměnil, pohybuje se kolem 800 korun. Celkový objem příspěvků účastníků penzijních produktů činil za první pololetí letošního roku 20,3 miliardy korun.
Příspěvky zaměstnavatele jsou vedeny u 1,6 milionu smluv o penzijním připojištění, respektive doplňkovém penzijním spoření, tedy u více než jedné třetiny smluv.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
