Na pracovním stole guvernéra České národní banky stojí křišťálová koule. Jak ale s úsměvem říká její majitel Jiří Rusnok, její možnosti by nepřeceňoval.
Při pohledu na vývoj inflace je podle něj ovšem jedna věc bez ohledu na věštění jistá. Na vysokých úrovních se bude ještě nějakou dobu držet.
„Věřím ale, že přes deset procent se nedostaneme. Bohužel se ale k téhle úrovni budeme blížit a musíme počítat s tím, že údaje za leden, únor a březen budou hodně vysoké,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro Forbes.
Podle aktuálních informací Českého statistického úřadu se výše spotřebitelských cen vyšplhala v prosinci v meziročním srovnání na 6,6 procenta, a dostala se tak nejvýš od roku 2008.
V růstu přitom bude takřka jistě pokračovat dál. Od ledna totiž zmizí efekt odpuštěné daně z přidané hodnoty na energie, který snižoval inflaci v listopadu a prosinci. Právě rychlé zdražování energií tak bude hrát zásadní roli v očekávaném výrazném zvýšení inflace od začátku roku.
„Od prvního ledna se tradičně mění ceníky všech možných dodavatelů a letos se jistě budou měnit velmi aktivně směrem nahoru, protože všichni mají určité důvody zdražovat. A i kdyby je neměli, tak jim doba nahrává, aby to udělali, protože se s tím mentálně počítá, takže to obchodníci určitě využijí,“ říká Jiří Rusnok.
Zásadní roli v pokračujícím zdražování podle něj ale hraje i velmi napjatý trh práce, který neuvolnila ani pandemie. „Dlouhodobě vyšší růst mezd a platů než národohospodářské produktivity tlačí na růst cen,“ říká Jiří Rusnok s tím, že jde o velmi specifický faktor české ekonomiky. Další silnou roli podle něj hraje i přehřátý trh s nemovitostmi a také extrémní skok v deficitu veřejných financí.
Kromě domácí složky inflace, která Česko odlišuje od mnoha ostatních států, kde jdou ceny také nahoru, mají na globální zdražování zásadní vliv i vnější tlaky, které vyvolalo narušení dodavatelských řetězů na celém světě. K těm došlo hlavně kvůli nečekaně rychlému oživení po pandemii a tenhle vývoj ve výsledku způsobil výrazné zdražení mezinárodní dopravy, surovin i materiálů.
Právě kombinace všech těchto faktorů povedou podle Jiřího Rusnoka k tomu, že by se v nejbližších měsících mohla míra inflace dostat na dohled zmíněné desetiprocentní hranice.
Na druhou stranu ale guvernér ČNB upozorňuje, že sice jde o situaci, na kterou po dlouhých letech nízké inflace nejsme zvyklí, zároveň to ale je jen dočasná fáze, kterou budeme zažívat zejména letos.
„Samozřejmě, že je to nepříjemné, ale není třeba z toho vyvozovat hysterické závěry. Ve druhém pololetí by už mělo být jednoznačně vidět, že se ceny vracejí z hlediska růstu k normálnější úrovni,“ říká Jiří Rusnok. Dlouhodobý inflační cíl národní banky je na dvou procentech, ke kterým bychom se mohli zase začít blížit zhruba za rok.
„Pokud by lidé začali hlouběji věřit tomu, že je současný vývoj inflace na dlouho a že takhle zvýšená úroveň tady bude pořád, bylo by to hodně špatné. To má tendenci sebenaplňujících proroctví. Je to i jeden z důvodů, proč jsme tak razantně zasahovali s úrokovými sazbami, protože chceme dát jasný signál, že to je něco, co rozhodně nepřipustíme a nemůžeme připustit,“ dodává Jiří Rusnok.
Očekává se, že centrální banka bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat dál i letos. Přes pětiprocentní hranici by se ovšem zřejmě dostat neměly.
