Globálně největší a nejvýznamnější vývojové centrum Red Hatu je v Brně. Moravská metropole láká IT firmy po celém světě, a už před dvaceti lety se jí povedlo sem přilákat amerického softwarového giganta s červeným kloboukem v logu.
Když dojedete brněnskou šalinou na konečnou točnu s názvem Technologický park, zřejmě první, čeho si po výstupu všimnete, budou tři vedle sebe vyskládané naprosto identické budovy rozlišené jen třemi písmeny A, B a C a na nich nápis amerického softwarového gigantu Red Hat.
Do dáli už svítí téměř dvacet let, kdy se tu firma rozhodla v roce 2004 jako jedna z prvních mezinárodních korporací začít budovat vývojové centrum. Tehdy jedno ze čtyř na světě, které se navíc v minulé dekádě stalo dokonce tím největším a nejvýznamnějším.
„Dnes už tu nejsme jen pro Brno, ale pro celý svět. Z regionálního centra jsme se přeměnili na globální,“ říká mi hned v úvodu naší návštěvy senior manažer českého Red Hatu Radek Vokál s tím, že dodnes tu ale je největší koncentrace odborníků firmy. Sám byl u toho, když se tu vývojové centrum před dvaceti lety rozbíhalo, tehdy ještě v menším sídle o pár stovek metrů dál od dnešních budov.
Z regionálního centra jsme se přeměnili na globální.
„Byl jsem tu tehdy druhý nebo třetí zaměstnanec a spousta lidí, která tu byla na samém začátku, je u nás dodnes,“ říká Vokál. Přesný počet současných zaměstnanců nelze kvůli hybridnímu provozu centra určit, veřejně dostupné zdroje však uvádějí 1500 lidí a to, že osmdesát procent z nich je ve vývoji.
Foto: Tomáš Škoda
Brněnský Red Hat stále patří k vývojové špičce firmy se sídlem v americkém Raleigh v Severní Karolíně. Firma od samého počátku v roce 1993 vsadila na open source produkty, tedy na otevřený kód, se kterým se dělí s lidmi po celém světě.
Svůj obchodní model tak na rozdíl od jeho konkurence, která zdrojové kódy střeží jako oko v hlavě, založila na příjmech z dodatečných funkcí obalených právě kolem páteřního otevřeného kódu. A v Brně ke zmíněným příjmům přispívají od samého počátku notnou dávkou, však se v Česku ve vývoji podle veřejně dostupných zdrojů protočí přes dvě miliardy korun.
