skip to main content
Světový byznys

Podivné sebevraždy a klienti z řad prezidentů. Jak rozplést temnou pavučinu kolem Deutsche Bank

4 minuty čtení

Dvě věže, někdy přezdívané Soll und Haben, se pyšně tyčí proti frankfurtskému nebi. Německý výraz pro má dáti – dal ukrývá koncept, na kterém stojí finanční sektor odpradávna. Ve věžích ale sídlí finanční instituce, která toho podle dosavadních indicií ukrývá daleko víc.

Když se člověk pustí do rozplétání sítě podezřelých machinací kolem Deutsche Bank, záhy ho dovedou do Oválné pracovny, kde úřaduje prezident Donald Trump, ale stejně tak do Kremlu nebo do cely, ve které se oběsil finančník a sexuální predátor Jeffrey Epstein.

Frankfurtská centrála Deutsche Bank | Foto Markus Bernet

Největší německá banka se znovu vyhoupla do popředí zájmu po nedávných zprávách o vyšetřování obchodu, který uzavřeli Trumpův zeť Jared Kushner a dcera Ivanka s bankéřkou Rosemary Vrablic. Dění, které vyplouvá na povrch, na první pohled připomíná napínavou detektivku nebo politické drama.

Naplňuje totiž všechny základní požadavky: podezřelé transakce, sex, mrtvolu (dokonce několik), tajemného Rusa a samozřejmě peníze. Spoustu peněz.

O ty se v Deutsche Bank starala zmiňovaná soukromá bankéřka Rosemary Vrablic. Právě Vrablic se v posledních týdnech začala objevovat v tisku kvůli vyšetřování manhattanského bytu, který v roce 2013 spolu se dvěma partnery koupila od firmy, ve které mají podíl prezidentova dcera Ivanka a její manžel Jared Kushner – tou dobou klienti bankéřky, což mohlo ovlivňovat její rozhodování o poskytnutí úvěrů. Banka údajně o obchodu mezi Kushnerovými a Vrablic nevěděla, dokud je to na to neupozornily New York Times.

Rosemary Vrablic na inauguraci prezidenta Trumpa | Foto David Enrich

Vrablic má ale s Kushnerem mnohem delší historii. Jeho rodina s ní spolupracovala, ještě než Vrablic přešla do Deutsche Bank v roce 2006, a je víc než pravděpodobné, že právě přes Kushnera se Vrablic poznala s Donaldem Trumpem. Ten se posléze stal jejím klientem, a dokonce se osobně účastnila inaugurace v roce 2017, kde byla k zahlédnutí ve VIP sekci.

Zatímco z dnešní perspektivy zní obchodování s prezidentem světové velmoci, který nehledí na zákony své země, celkem lukrativně, pár let zpátky to bylo přesně naopak. Trump byl nechvalně známý svými byznysovými neúspěchy, bankroty a nesplněnými závazky, a tak s ním téměř žádná z bank nechtěla mít nic společného.

Přímo s Deutsche Bank se někdejší realitní magnát dokonce soudil kvůli výstavbě hotelu Trump Tower v Chicagu. Přesto se ale nakonec prostřednictvím Vrablic stal jejím klientem a podařilo se mu získat půjčky ve výši dvou miliard dolarů – banka mu půjčila i na rozsáhlou prezidentskou kampaň.

Větší pozornosti se vazbám obchodníka, se kterým nechtěla žádná banka nic mít, a také bance, která mu naopak tak ochotně půjčovala, dostalo až po Trumpově zvolení prezidentem. Kontrolní orgány se zaměřily nejen na Trumpa, ale i na jeho okolí, včetně již zmíněného Kushnera.

Tým, který Deutsche Bank kvůli kontrole prezidentových aktivit sestavila, vydal zprávu, naditou podezřelými transakcemi – několik takových transakcí chtěli ostatně nahlásit i samotní zaměstnanci banky, zabývající se praním špinavých peněz. Ti mimo jiné vedení několikrát upozornili, že Trumpova rodina provádí transakce s významnými hráči ruské politické scény.

Banka se ale rozhodla tato upozornění ignorovat a neposunout informace na americké ministerstvo financí. Podle informátorů z nitra Deutsche Bank nebylo neobvyklé, že se banka kvůli vidině zisku u lukrativnějších klientů rozhodla podezřelé aktivity přehlížet.

A tady nastupuje na scénu ruský vliv, který je s Trumpovým prezidentstvím otevřeně spojován už od zveřejnění e-mailů ukořistěných hackery ruské zpravodajské služby GRU ze serverů Demokratického národního výboru.

Z bankovních institucí ovládaných ruskou vládou přiteklo do jedné z dceřiných společností Deustche Bank minimálně půl miliardy dolarů – a to v době, kdy si ze stejné společnosti Trump půjčil 360 milionů. Klika mezi Deutsche Bank a bankami ve sférách kremelského vlivu ale otevírá i další pomyslné dveře.

Reklama

Deutsche Bank byla cílem zájmu vyšetřovatelů už v roce 2007, kdy poskytla půjčku 790 milionů dolarů ruským státem kontrolované VTB Bank. O tuto transakci se loni začala zajímat i FBI, a to na základě tipu od jistého Vala Broeksmita – toto jméno si zapamatujme, bude se nám ještě hodit. Broeksmit předal federálním vyšetřovatelům dokumenty, podle kterých se VTB Bank mimo jiné zaručila za půjčku, o kterou v DBTCA nežádal nikdo jiný než opět Trump.

S ním je spojeno i jméno jeho přítele, nechvalně proslulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Kuplíř mocných byl obviněn ze sexuálního zneužívání mladistvých, ale soudu se nedožil: loni v létě se za podivných okolností oběsil ve vězeňské cele. Překvapí někoho, že Epstein si u Deutsche Bank od roku 2013 otevřel kolem 40 účtů?

Trump s Epsteinem hodnotí ženy na jednom z proslulých večírků.

Zkraje letošního července si za ně banka vysloužila pokutu 150 milionů dolarů od finanční správy státu New York – přestože měl Epstein pochybné kriminální pozadí, nevedla ho banka jako rizikového klienta, na kterého by připadaly odpovídající kontroly. Místo toho podezřelé transakce opět ignorovala, a nepřímo tak napomáhala k zahlazování kriminální činnosti.

Banka si přitom byla rizika spojeného s Epsteinem dobře vědoma. Ještě než si finančník založil první účet, jeden ze zaměstnanců kontaktoval vedení s připravenou prezentací, ve které zaznělo i to, že si Epstein na Floridě odseděl 13 měsíců za sex s nezletilými. Stejně tak se zmiňovala o 17 mimosoudních vyrovnáních souvisejících s jeho aktivitami na Floridě.

V interní komunikaci mezi zaměstnanci banky z roku 2015 zaznělo, že 40 nezletilých dívek obvinilo Epsteina ze sexuálního násilí, přesto Deutsche Bank držela kurz a nepřikládala usvědčenému sexuálnímu predátorovi zvláštní pozornost. Banky přitom mají povinnost aplikovat kontroly, které by odhalily případné praní špinavých peněz nebo pohyby spojené s kriminální aktivitou.

Soudní spor s Jeffreym Epsteinem a jeho spolupachateli mezitím pokračuje, naposledy byla zatčena Epsteinova bývalá partnerka a komplic Ghislaine Maxwell. Trump jí do vazby popřál, „ať se jí daří“.

Trump s manželkou Melanií, Epstein s partnerkou Ghislaine Maxwell

K pochybení Deutsche Bank v případu Jeffreyho Epsteina byla přidělena soudkyně Esther Salas. Čtyři dny nato u jejího domu zazvonil člověk v uniformě donáškové firmy FedEx, který postřelil jejího manžela a zabil jejich dvacetiletého syna.

Šokující zpráva je přitom jen jedním z řady úmrtí, která v síti kolem Deutsche Bank neutěšeně přibývají. V listopadu loňského roku se oběsil bývalý člen vedení banky Thomas Bowers, který sice z pozice odešel v roce 2015, ale během svého působení byl jedním z těch, kdo současnému americkému prezidentovi podepisovali půjčky. Jeho přímou podřízenou totiž nebyl nikdo jiný než v úvodu zmíněná Rosemary Vrablic.

Aktuální vydání magazínu

A to další jméno, které už v textu zaznělo a měli jste si ho zapamatovat? William Broeksmit, někdejší seniorní manažer Deutsche Bank, se v lednu 2014 oběsil ve svém londýnském bytě. Právě jeho syn Val loni předal otcovy dokumenty o dění v bance FBI. Broeksmitův osud pak téhož roku na podzim následoval firemní právník Calogero Gambino.

Vůbec nejpodezřelejší sebevraždou z okruhu Deutsche Bank je případ Davida Rossiho z italské banky Monte dei Paschi di Siena, jedné z vůbec nejstarších na světě. Ta byla v centru skandálu s deriváty, které pro ni v roce 2009 zprostředkovaly japonská Nomura a hádáte správně, Deutsche Bank.

Rossi měl pod tlakem skandálu vyskočit z okna své kanceláře, ale scénář o jeho sebevraždě zpochybnilo hned několik faktů – především video z bezpečnostní kamery, na kterém k ležícímu, ale stále živému bankéři přijdou dvě postavy, s klidem si ho prohlédnou a pokojně odejdou, aniž by zavolaly pomoc.

Jistě, natahovat nitky pavučiny spiknutí až takhle daleko si koleduje o chycení sebe sama do konspirační paranoie. Minimálně Rosemary Vrablic by si ale měla dávat pozor u otevřených oken.

Reklama
Reklama