I když se daří zastavit asi devadesát procent kyberútoků, Češi kvůli nim ročně přicházejí celkem o sedm miliard korun. Jak se podvodníci snaží na lidi vyzrát a jak se před nimi chránit? Nejen to proberou ve videopodcastu vedoucí produktového oddělení společnosti Visa František Jungr a Pavel Šašek, manažer karetního servisu a prevence podvodů z Komerční banky.
V Česku online krádeží peněz přibývá obzvlášť od pandemie, kdy kvůli lockdownům ubylo fyzických ataků na bankomaty. I když se podle údajů České bankovní asociace daří zastavit zhruba devadesát procent útoků, Češi stále ročně přicházejí celkem o sedm miliard korun. Aktivity online zlodějů navíc zesilují v hektickém předvánočním obdobní. Podvodné e-shopy rostou jako houby po dešti, množí se podezřele levné nabídky i na sociálních sítích.
„Online prostor podvodníkům nabízí jednodušší a levnější možnosti, které jsou díky využití AI i sofistikovanější. Snaží se útočit na emoce lidí a tlačí na rychlé výhodné nabídky, snadné zbohatnutí nebo využívají jejich strachu o peníze,“ zmiňuje Pavel Šašek, manažer karetního servisu a prevence podvodů z Komerční banky.
Terčem podvodníků se nestávají jen lidé s nižším vzděláním. Nevyhnou se ani těm vzdělaným a úspěšným lidem, kteří se v online prostoru vyznají a paradoxně se pak problém častěji stydí řešit. Ani bezpečnostní experti nejsou stranou.
„Já sám se s tím setkávám skoro každý týden. Často za mnou chodí kamarádi i známí, kterým dorazila podezřelá nabídka nebo phishingové zprávy,“ říká vedoucí produktového oddělení společnosti Visa František Jungr.
Mezi nejčastější útoky patří právě phishingové útoky, které nabádají ke kliknutí na různé odkazy, přes které se od lidí snaží získat platební údaje. Zatímco kdysi fungovala metoda dopisů od „afrických princů“, dnes jsou to e-maily, SMS zprávy, hlasové hovory nebo stále častěji také zprávy přes sociální sítě včetně aplikace WhatsApp.
„Klientům nejdříve přijde zpráva, která se tváří jako výzva k hlasování pro sestřenici, která krásně tančí. My to odklikneme, protože jsme na to zvyklí. A následuje útok, který vypadá jak zprávy od blízkého člověka, který potřebuje půjčit peníze nebo pomoc. Většinou jde o částku, kterou jsou lidé ochotni půjčit bez ověřování,“ varuje Šašek s tím, že v průměru polovina poškozených ztrácí částku do 5900 korun.
Ověř si bankéře
Základní metodou obrany je podle obou odborníků ověřování. V případě online obchodů se podívat na jeho stránky, recenze, porovnat ve srovnávači reálnost ceny, možnosti plateb či doručení. V případě blízkých lidí jim místo dopisování přes konverzaci třeba zavolat. Stejně tak třeba přerušit v telefonu hovor s někým, kdo se tváří jako rodinný příslušník. S pomocí AI totiž umějí podvodníci napodobit i hlas či videohovor.
„Obezřetnost musí fungovat i na sítích, přes které se častěji obchoduje napřímo. Obzvlášť teď v rizikovém předvánočním období, kdy pospícháme, chceme rychle nakoupit za výhodnou cenu a nejsme tak obezřetní,“ doplňuje František Jungr.
Šašek pak připomíná funkci „Ověř si bankéře“, kterou nabízejí prakticky všechny banky. Když klienta někdo kontaktuje, že je jeho účet ohrožen, může si od něj vyžádat ověření, které pak přijde do bankovní aplikace.
Útoky míří na lidi jakéhokoli věku. Na teenagery, kteří se v online prostředí vyznají, a tak si paradoxně říkají, že oni naletět nemůžou. Ale i na seniory, kteří sice bývají opatrní, ale nevyznají se tolik v nástrahách online světa. Nejčastěji ale míří na lidi mezi 40 a 50 let věku.
Zajímavé také je, že podle průzkumu společnosti Visa z lidí, kteří se stali oběťmi útoků, jen třetina následně změnila své chování. Nikomu by podle obou expertů neškodilo se na chvíli zastavit a zamyslet i v online a telefonní komunikaci.
„Krásný je příklad se zabezpečením kódu PIN. Kdyby nám o něj někdo řekl na ulici, nikdy bychom mu ho nedali,“ zmiňuje Pavel Šašek.
Jak o obezřetnosti před kyberpodvody mluvit s dětmi, rodiči i prarodiči? Proč je důležité po útoku s bankou jednat na rovinu? Kolik do zvýšení bezpečnosti investují banky a karetní společnosti? Jak k tomu využívají AI? Jaké jsou trendy vývoje hrozeb i kyberbezpečnosti do budoucna? To všechno si poslechněte v nejnovějším díle videopodcastu Money Movements.
