Zdražování prostupuje celou ekonomikou a stejně tak tomu je i v případě cen pohonných hmot, které vystoupaly na sedmiletá maxima. Zatímco před rokem touto dobou jsme na čerpacích stanicích platili za litr nafty a benzinu kolem 27 korun, dnes už se průměrné ceny dle údajů společnosti CCS pohybují nad 34 korunami za litr a konkrétně u Naturalu 95 se blíží dokonce k 35,5 koruny.
„Pokud se nestane něco neočekávaného, do Vánoc budou pohonné hmoty podle mě až o tři koruny dražší,“ předpovídá v rozhovoru pro Forbes zakladatel a majitel české sítě čerpacích stanic Tank Ono Jiří Ondra.
Devětapadesátiletý podnikatel Jiří Ondra založil Tank Ono před sedmadvaceti lety se svým bratrem Petrem a letos očekává návrat tržeb celé sítě se čtyřiceti pumpami po celém Česku k předcovidovým téměř osmnácti miliardám korun.
Firma, která zaměstnává 580 zaměstnanců, je známá svou politikou nízkých marží, které prodejci připočítávají k ceně pohonných hmot na stojanech.
„Tank Ono se od roku 1994 snaží držet marži 70 až 80 haléřů na litr, na tom se u nás nic nemění,“ říká Ondra a na otázku, co by jej donutilo ke změně cenové strategie, se náš hovor obrátí směrem k elektromobilitě.
„V tomto ohledu si myslím, že pumpy nejenom u nás, ale i v celém světě, se změní. Nevěřím totiž tomu, že lidé budou tak často stát na pumpách kvůli nabíjení jako stojí nyní kvůli tankování,“ vysvětluje Jiří Ondra v rozhovoru.
Vrátil se letos provoz na silnicích na předcovidové úrovně?
Postupně se vše vrací zpět. Konkrétně z hlediska kamionového provozu bych neřekl, že to je úplně stoprocentní, ale na devadesáti procentech v porovnání s předcovidovou dobou už jsme. Hranice jsou otevřené a firmy začaly obchodovat. Každým měsícem se to zlepšuje.
Nezbrzdí trend vysoké ceny pohonných hmot?
Vnímám, že lidé se dnes diví nad vysokými cenami všeho, včetně pohonných hmot. Ale také vidím, že lidé stále jezdí svými auty, navštěvují nás, a z toho usuzuji, že ceny pohonných hmot pro ně ještě nejsou tak vysoké, aby je omezovaly v používání aut. Neříkám, že to nepřijde za měsíc za dva, až ceny budou ještě výše, ale nyní ještě rozhodně ne.
O kolik ještě můžou současné ceny pohonných hmot letos vzrůst?
Loni, když začala první covidová vlna, tak ceny spadly na své minimum. Klesly k dvaceti korunám za litr s tím, že v rafineriích se benzin nakupoval za dvě až tři koruny, zbytek byly daně, distribuce a další věci.
Ale teď s tím, jak se oživila světová ekonomika a jak roste cena ropy na trhu, bych se nebál říct, že do Vánoc bude benzin a nafta o dvě až tři koruny dražší, než je nyní. I vzhledem k tomu, když sleduji, jak teď roste na burzách cena těchto komodit. Denně jde až o koruny. Takže pokud se nestane něco neočekávaného, do Vánoc budou pohonné hmoty dle mě až o tři koruny dražší.
Na vás jako na čerpací stanice ale vyšší ceny vliv nemají. Promítáte je přece jen do koncových cen za pohonné hmoty…
Rostoucí cena pro nás také není příjemná, protože jsou zpravidla nižší marže. Když totiž prudce roste cena benzinu, nepromítáte ji okamžitě do ceníků, ale máte tam určitou prodlevu. Takže ekonomicky je to pro nás horší doba, ale rozhodně ne likvidační.
I v této době si ale každý určité marže drží, protože není možné cokoliv prodávat pod cenou. Zdražování tedy odnesou hlavně zákazníci, to je bez debat.
Jak moc můžete výslednou cenu ovlivnit?
Někteří lidé si myslí, že cenu pohonných hmot můžeme snadno změnit. Ale nemůžeme, to je prostě dané. Jako Česká republika jedeme ve vleku světových cen, takže prodáváme podle cen na burzách v Amsterdamu a Rotterdamu. Neexistuje tedy, že by nějaká síť čerpacích stanic nebo dokonce rafinerie nabízela odlišné ceny od cen na burzovním parketu.
Jestli mají někde v okolních státech jinou cenu, tak je to dáno hlavně vyšší spotřební daní. My můžeme hýbat jen tou marží, která do výsledné ceny moc nepromlouvá.
A jaké jsou obecně marže na trhu?
Dnes se pohybují někde mezi šedesáti haléři až čtyřmi korunami.
Udržujete v Tank Ono stále politiku nižších marží v porovnání s vaší konkurencí?
Držíme se stále našeho modelu, který jsme nastavili už v době našeho vzniku před sedmadvaceti lety. Tank Ono se tak od roku 1994 snaží držet marži 70 až 80 haléřů na litr, na tom se u nás nic nemění. Neříkáme, že to tak bude vždy, ale teď o žádné změně nastaveného systému neuvažujeme.
Co by vás donutilo přemýšlet o změně cenové strategie?
Jde například o hypotetické úvahy spojené s rozvojem elektroaut. To pro náš obor bude velký přerod. Je otázkou, jak velký a rychlý bude rozvoj elektromobility a jak to s ní nakonec bude. U kamionů to příliš nevidím, u osobních aut to asi půjde tímto směrem, tam vidím potenciál hlavně ve využívání aut ve městech.
A v tomto ohledu si myslím, že pumpy nejenom u nás, ale i v celém světě, se změní. Nevěřím totiž tomu, že lidé budou tak často stát na pumpách kvůli nabíjení, jako stojí nyní kvůli tankování. Budou raději nabíjet doma, na parkovištích, v obchodních centrech a podobně. Pro dobíjení prostě není potřeba žádné specializované prodejny.
Nehrozí, že čerpací stanice úplně zmizí?
Nemyslím si, že úplně zmizí, ale změní se, budou vypadat jinak. Možná budou mít jiné služby, funkci. Mluvit o tom, jak konkrétně se promění, je ale jako věštit z křišťálové koule, to dnes neví nikdo na světě. Ale můžu všechny uklidnit, že následujících patnáct až dvacet letech se v tomto ohledu nic nezmění.
Jako majitel čerpacích stanic asi nejste příliš nakloněn trendu sílící zelené politiky?
Planeta se zřejmě musí ušetřit, ale ekonomicky to bude velmi drastické. Kdyby totiž nebyla fosilní paliva jako nafta a benzin zatížena spotřební daní, tak elektroauta nemají vůbec šanci.
Vezměte si, kdyby dneska stál benzin nezatížený daní hodně pod 20 korun, to by pro nás pro všechny byly z pohledu dnešních cen pohonné hmoty strašně levné. A elektroauta, která jsou dnes naopak dotována různými pobídkami, by neměla v takovém prostředí vůbec žádnou šanci.
Elektronabíječek u vašich pump se tedy někdy zákazníci dočkají, nebo ne?
Uvidíme. Zatím jsem nepostřehl, že by se jich u nás zákazníci dožadovali. Osobně ani nevidím důvod, proč by někdo měl čtvrt hodiny a více nabíjet u pumpy, to může na specializovaných parkovištích nebo v obchodních centrech během nákupu. Možná tak na pumpách uvnitř měst v tom vidím smysl.
Samotné vybudování elektronabíječky je pro nás ale to nejmenší, i když by teď ekonomicky nedávala smysl. Příští rok se o tom budeme bavit s pár firmami, tak třeba vykrystalizuje nová služba zákazníkům. Vedle kompresoru a klepače na koberec budou mít možná i tu elektronabíječku, pokud pro ni bude dostatek místa.
Rozšiřujete letos síť čerpacích stanic Tank Ono?
Dnes máme čtyřiačtyřicet pump. Poslední akvizice proběhla loni na konci roku v Ostrově nad Ohří, letos zatím nemáme nic dalšího. Zajímáme se o nějaké další, ale s pumpami to není jako s realitami. Je jich omezené množství a dnes se nikdo žádné nezbavuje. Nechodí nám teď žádné nabídky. Takže letos už zřejmě nic nového nepřibude.