Mexická ministryně hospodářství Graciela Márquez Colín má plán, jak pomoct Mexiku vzpamatovat se z ekonomických problémů souvisejících s covidem. Chce přimět firmy, které dříve měly továrny v Číně nebo ve Vietnamu, aby výrobu přesunuly do Mexika.
Tam by teď díky nové obchodní dohodě uzavřené mezi Mexikem, Spojenými státy a Kanadou měly lepší podmínky.
Márquez má největší zálusk na výrobce oceli pro automobilový průmysl. Prezident země podle ní už jednal s řadou států i firem z celého světa, například japonským Mitsubishi Corp. nebo jihokorejským POSCO, o možnostech přesunout výrobu a s ní související investice z jihovýchodní Asie a Číny do této latinskoamerické země.
Dokonce by firmy mohly mít možnost získat podíl v největší mexické ocelárně Altos Hornos de México, přestože firma výrok ministryně nekomentovala.
Kromě oceli by ale podle Márquez mohly jednotlivé části svých výrobních struktur do Mexika přesunout i další firmy, v plánu má jednání mimo jiné s Applem.
Východiskem nového plánu je USMCA, dohoda o volném obchodu mezi Mexikem, Spojenými státy a Kanadou, která začala platit tento měsíc a vystřídala dohodu z 90. let minulého století.
Nová USMCA upravuje mimo jiné právě podmínky automobilového průmyslu a zvyšuje podíl částí vozů, které musí být vyrobeny v jedné ze tří ratifikujících zemí, na 75 procent, aby se vyhnuly clu. Tím má nakopnout automobilový průmysl v těchto státech.
Kromě severoamerických firem ale chce země přitáhnout i společnosti z Evropy, které dříve měly továrny v Asii, podobnou dohodu s EU totiž Mexiko podepsalo letos v dubnu.
Za opačný konec páky
zabralo na druhé straně světa Japonsko. Tamní vláda se rozhodla
namotivovat domácí firmy k tomu, aby přesunuly továrny
z Číny zpátky domů a pomohly ekonomice. K investicím
na domácí půdě je chce přimět prostřednictvím štědrých
dotací.
Plán počítá s finanční pobídkou pro téměř šest desítek firem a Japonsko by měl vyjít na 57,4 miliardy jenů, tedy asi 12,2 miliardy korun. Kromě toho vláda vydala i výzvu dalším 30 firmám, aby továrny přesunuly z Číny do jiných zemí jihovýchodní Asie, třeba Vietnamu nebo Thajska. Kolik dostanou firmy za relokaci do těchto zemí, zatím Japonsko neupřesnilo.
Japonsko tak vysílá jasný
vzkaz o snaze snížit závislost na Číně. Obchodní vztahy mezi
oběma zeměmi jsou přitom dlouhodobě na vysoké úrovni a Čína
je pro Japonsko nejvýznamnějším obchodním partnerem.