Německé ministerstvo obrany dnes popřelo zprávu portálu Politico o tom, že chce koupit dalších patnáct amerických stíhaček F-35, aby stát měl celkem padesát kusů těchto moderních strojů páté generace. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Server se odvolával na několik svých zdrojů a uváděl, že rozšířený nákup amerických F-35 by překlenul problematické hledání dohody mezi Německem, Francií a Španělskem o budoucím evropském letounu FCAS.
„Ministerstvo obrany v současné chvíli neplánuje pořídit si další F-35 nad smluvně dohodnutých 35 kusů,“ citovala agentura Reuters mluvčího německého ministerstva obrany. Agentura Reuters ve své dřívější zprávě uvedla, že německé ministerstvo obrany zprávu Politica odmítlo komentovat, neboť se nechce vyjadřovat k záležitostem, o kterých nerozhodl parlament.
Ještě před několika měsíci někteří političtí představitelé v Německu zpochybňovali vhodnost nákupu stíhaček F-35, když poukazovali na problematické vztahy Evropy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump mimo jiné požaduje od evropských členů Severoatlantické aliance rázné zvýšení výdajů na obranu.
Na červnovém summitu NATO se státy ke spokojenosti Washingtonu dohodly, že výdaje na obranu postupně zvýší ze stávajícího cíle dvou procent hrubého domácího produktu na pět procent, z toho tři a půl procenta budou přímé investice do armády a zbývající část výkonu ekonomiky půjde do vojensky využitelných oblastí, jako jsou infrastruktura či kybernetická bezpečnost.
Německo si dosud objednalo 35 strojů F-35, kterými chce nahradit 85 stárnoucích stíhaček Tornado. Pro nákup se vláda v Berlíně rozhodla v roce 2022 poté, co ruská armáda vpadla na Ukrajinu.
Podle serveru Politico před rokem uvažovalo Německo o rozšíření objednávky o osm kusů, ale tehdejší debata skončila bez výsledku. Nyní však Berlín podle serveru potřebuje překlenout očekávaný nedostatek letadel, když se dohoda mezi Německem a Francií o novém evropském bitevním letounu komplikuje.
Německý kancléř Friedrich Merz přitom v minulosti opakovaně hovořil o nezbytnosti posílit evropský zbrojní průmysl.
Zdroj Wikimedia Commons, Tiraden, CC BY-SA 4.0
Mezi Německem a Francií nyní podle Politica panuje napětí kvůli rozdělení práce na vyvíjeném stroji, neboť francouzské průmyslové společnosti požadují osmdesátiprocentní podíl na ústředních komponentech letounu.
Na FCAS se podílejí francouzský Dassault Aviation, Airbus v zastoupení Německa a španělská společnost Indra. Cílem je vyvinout bitevní letoun, který by od roku 2040 nahradil francouzské stíhačky Rafale a evropský bitevník Eurofighter, na jehož vývoji a výrobě se vedle Německa a Španělska podílely také Velká Británie a Itálie.
