Čerstvý ESG report firmy z velké poradenské čtyřky zkoumal energetický dopad bitcoinové sítě. A světě div se: podle KPMG prostředí víc pomáhá, než škodí.
Podle zprávy Role bitcoinu v imperativu ESG má nejstarší kryptoměna světa nabízet řadu výhod. Patří mezi ně stabilizace energetických sítí, snižování emisí skleníkových plynů a poskytování udržitelného tepla pro komerční a obytné nemovitosti.
Tři písmena ESG zkracují anglické slovní spojení environmental, social and corporate governance a zastupují velké téma zodpovědného chování firem k životnímu prostředí, společnosti, ale i k řízení rizik.
Zkrátka jde o jakýsi přehled, jak aktivity firem ovlivňují svět a jestli náhodou nenadělají více škody než užitku. A protože na zkratku dnes slyší vedle zákonodárců také množství investičních fondů, hýbajících světovým kapitálem, ovlivňuje naše životy čím dál více.
Reportu od KPMG poukazuje na skutečnost, že navzdory značné energetické náročnosti nevypouští bitcoinová síť žádné přímé uhlíkové emise. Spotřebovává elektřinu a náklady na ni jsou pro těžaře vždy na prvním místě, což v praxi k tomu, že je těžba poměrně zelená.
Těžaři, kteří jsou vystaveni dokonale konkurenčnímu tržnímu prostředí, protože jim může teoreticky kdykoliv začít konkurovat kdokoliv a odkudkoli, jsou podle reportu odkázaní na neustálé hledání nejlevnější energie – v praxi nejčastěji nedostatečně využívaných vodních, větrných nebo solárních zdrojů.
Obnovitelná energie je často dispozici během omezeného časového úseku, nebo naopak vytváří nečekané přebytky. U vodních elektráren jsou to období záplav, u větrných zase hrají roli rozmary počasí a stejná situace panuje také u energie ze slunce.
Když si výše uvedené propojíte se smluvní politikou distributora a omezenou kapacitou přenosové sítě, dostanete problém, který je bitcoinová síť schopná efektivně řešit.
„Zařízení na výrobu z obnovitelných zdrojů jsou motivována k výrobě v maximální kapacitě a dodávání elektřiny způsobem, který je v souladu s jejich smluvními podmínkami,“ uvádí report. „Díky tomu vznikají energetickým společnostem přebytky nabídky elektřiny, což může vést při nedostatečné poptávce až k záporným cenám elektřiny,“ připomíná.
Podle KPMG představuje těžba bitcoinu zhruba 0,55 procenta světové spotřeby elektřiny (asi 110 terawatthodin) – podobně jako spotřebují bubnové sušičky prádla | Zdroj: KPMG
Jak tento bolehlav pomáhají vyřešit těžaři? Jejich výhodou je, že se usadí kdekoli, kde je levná elektřina, a často si mohou dovolit luxus umístění přímo v těsné blízkosti obnovitelných zdrojů.
Svoji spotřebu jsou navíc schopni dynamicky upravovat podle aktuálního stavu sítě a energetické poptávky zvenku. Výsledkem je vlastně dokonalá energetická arbitráž.
Oproti tomu kritici energetické spotřeby bitcoinu obvykle zdroje energie ignorují a zaměřují se pouze na celkové množství energie, kterou síť spotřebovává.
Právě takový zjednodušený pohled na situaci vedl administrativu amerického prezidenta Joa Bidena k návrhu uvalit třicetiprocentní daň na elektřinu spotřebovanou právě bitcoinovými těžaři. Rada ekonomických poradců Bílého domu přitom argumentovala, že daň by přiměla těžařské firmy lépe zohledňovat škody, které způsobují společnosti a životnímu prostředí.
Dalším příkladem šetrné těžby je využívání alternativního zdroje energie v podobě tak či tak spalovaného zemního plynu z klasických těžebních operací, případně odpadního biometanu. Jednu malou experimentální těžební farmu využívající biometan nalezneme dokonce ve středních Čechách, kde ji provozují Braiins.
Podle KPMG, která ve svém textu cituje článek z Harvard Business Review, se jen ve Spojených státech a Kanadě spálí tolik zemního plynu, že by to stačilo na napájení celé bitcoinové sítě.
