Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněné zprávě. Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů.
Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Resort v reakci na zjištění NKÚ uvedl, že systém investičních pobídek v roce 2019 upravil, aby podporoval vytváření vyšší přidané hodnoty.
Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování
investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a
obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit
nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory
klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil
NKÚ.
Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na
investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. „Do tohoto
odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září
2020,“ zjistili kontroloři.
Podmínka, že projekt musí mít vyšší přidanou hodnotu, například
zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s
výzkumnou institucí, byla do zákona doplněna až v září 2019. Zájem o
pobídky pak výrazně klesl, konstatuje NKÚ.
Na rok a půl starou novelu zákona upravující systém investičních
pobídek se odkazuje v reakci na zjištění NKÚ ministerstvo průmyslu.
„Nyní se zaměřuje na výzkum, vývoj a vytváření vyšší přidané hodnoty, to
vše v souladu s Inovační strategií ČR,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva
Štěpánka Filipová. Dodala, že část nastavení podmínek novela přesunula
ze samotného zákona do nařízení vlády, aby bylo možné v budoucnu
reagovat na změny v ekonomice mnohem pružněji.
Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro ministerstvo průmyslu externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. Podle NKÚ ale hodnocení nevypovídají o tom, jak státní podpora přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nebo podpoře hospodářského rozvoje.
„V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly,“ kritizují kontroloři. Zároveň upozornili, že příjemci podpory mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem. To znamená, že nemusí dodržet ani očekávaný objem investic ani počet nově vytvořených pracovních míst, které plánovali při žádosti o pobídku, uvádí NKÚ.
Kontroloři také kritizovali, že MPO nemusí sledovat dodatečné náklady
státu, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto
pobídky. Jde například o náklady na budování infrastruktury u
průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o
náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v
těchto zónách. Ministerstvo nesleduje ani dopad pobídek na další podniky
v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky, uvádí
NKÚ.
