Málokterá technologická novinka uhranula internet tak, jak se to v posledních dvou měsících daří nástroji ChatGPT. Chatbot poháněný umělou inteligencí dokáže na počkání sepsat esej, zdrojový kód webu, báseň, ale i poměrně zábavný vtip – a stačí mu k tomu zadání o několika slovech.
Na jeho schopnosti hledí s obavami nejen lidi z tvůrčích profesí, ale i největšího internetového vyhledávače. Správně položený dotaz pro ChatGPT totiž může ušetřit spoustu času, který by uživatel jinak strávil googlováním klíčových slov.
Na faktickou přesnost odpovědí od chatbota zatím spoléhat nelze a na rozdíl od klasického vyhledávače nenabídne ani odkazy na stránky, kde lze informace ověřit. Přesto CEO Googlu Sundar Pichai vyhlásil poplach a společnosti přispěchali na pomoc její otcové zakladatelé Larry Page a Sergey Brin.
Google má mezi internetovými vyhledávači dominantní postavení: v loňském roce se jeho tržní podíl pohyboval kolem pětaosmdesáti procent. A vyhledávání zůstává jádrem byznysu jeho mateřské společnosti Alphabet, protože většina příjmů firmy pochází z online reklamy, která se u výsledků zobrazuje.
Jeden z prvních náznaků, že by ChatGPT mohl Google ohrozit, se v polovině prosince objevil v reportu amerického bankovního obra Morgan Stanley. Analytik Brian Nowak specializující se právě na Alphabet v něm uvedl, že podobné nástroje mohou „narušit pozici Googlu jako vstupní brány pro lidi na internetu“.
Zhruba ve stejné době proběhl v Alphabetu obsáhlý meeting, kde zaměstnance pálil především dotaz, zda ChatGPT nepředstavuje pro společnost promarněnou příležitost – vyvíjí totiž velice podobnou technologii LaMDA (Language Model for Dialogue Application system). Pichai a šéf divize umělé inteligence Jeff Dean odpověděli, že uspěchání vývoje by znamenalo značné reputační riziko.
Podle listu The New York Times se však vedení společnosti už od startu ChatGPT pokouší přesně o takové urychlení. Deník tvrdí, že v prosinci proběhlo několik schůzek mezi výkonnými manažery Googlu a jeho zakladateli Larrym Pagem a Sergeyem Brinem. Ti se přitom v řízení firmy příliš neangažují už od roku 2019.
Společně probírali možnosti, jak dostat do vyhledávače prvky, které konkurenční chatbot využívá. Page s Brinem měli přimět vedení Alphabetu k tomu, aby se soustředilo především na umělou inteligenci a deník rovněž s odkazem na interní prezentaci napsal, že Pichai kvůli ChatGPT vyhlásil ve společnosti „stav nouze“ (code red).
Zrušil stávající plány, rozhodl se nakopnout vývoj umělé inteligence, a když minulý týden oznamoval propuštění dvanácti tisíc zaměstnanců v příspěvku na korporátním blogu, o umělé inteligenci se vyjádřil jako „o významné příležitost, ke které jsme připraveni přistupovat směle a zodpovědně“.
Možným důvodem, proč Google spěchá, je i jeho hlavní – byť zatím vzdálený – konkurent mezi internetovými vyhledávači. Bing od Microsoftu má v zavádění prvků ChatGPT do vyhledávání náskok, protože Microsoft do výzkumné laboratoře OpenAI, která chatbota vytvořila, investoval už v roce 2019 miliardu dolarů.
Další, blíže nespecifikovaná investice následovala předloni a čerstvě nalil Microsoft do OpenAI deset miliard s plánem postupně integrovat její systémy do svých produktů, které chce od základů transformovat. Technologický server The Information už dříve napsal, že Microsoft chce technologii ChatGPT využít k prezentaci výsledků vyhledávání v Bingu v naději, že tak přetáhne některé uživatele Googlu.
Nástrojem se intenzivně zabývá i český Seznam, který se v posledních letech také snaží vylepšovat svůj vyhledávač pomocí prvků umělé inteligence. „ChatGPT je z našeho pohledu stále velmi náročným modelem, u kterého je navíc ještě potřeba vyřešit několik praktických problémů,“ tvrdí šéfka oddělení výzkumu Seznam.cz Veronika Krejčířová.
Jako problematickou zmiňuje i pravdivost a aktuálnost výsledků, zodpovědnost za vydávané informace a kontrolu odpovědí na násilné či rasistické dotazy. A zůstává také zásadní byznysová hádanka: jak na podobných aplikacích umělé inteligence vydělávat, aby se jejich provoz vyplatil.
