„Když jsem začínal, devět z deseti lidí mělo na poradenství negativní názor, dnes je to tak půl na půl. Každopádně výrazně přibývá lidí, kteří svého finančního poradce mají, dlouhodobě na něj spoléhají a vědí, že jim tahle služba pomáhá zhodnotit nebo ušetřit jejich peníze,“ říká David Kundrt.
Ve finančním byznyse se pohybuje patnáct let, letos došel na vrchol. V šestatřiceti letech se stal novým partnerem v Partners, české skupině s dvoumiliardovým obratem, která postupně mění trh finančního poradenství v Česku.
V posledních letech se podle něj trh výrazně změnil, prospělo tomu i zpřísnění podmínek ze strany ČNB a zavedení zkoušek, které musí poradci splnit.
„Bylo náročné zbavit se pošramocené pověsti finančního poradenství z devadesátek, kdy řada lidí měla špatnou zkušenost. Ale trh se profesionalizuje, čistí a dál se čistit bude. Věřím, že za deset let bude finanční poradenství u nás podobně respektované povolání, jako je dnes daňový poradce nebo právník, podobně jako na Západě, kde poradenské služby využívá šedesát až sedmdesát procent lidí a dobří poradci nestíhají,“ popisuje David Kundrt.
Partners vznikli v roce 2007 a z nepříliš známé české firmy se povedlo postavit silnou finanční skupinu, která obsluhuje přes půl milionu klientů, má vlastní investiční společnost, realitní fond, životní pojišťovnu a letos rozjela i penzijní společnost. Příští rok v létě chce otevřít banku a expanduje do zahraničí.
„Od začátku jsme vsadili na nový, progresivní přístup. I když spolupracujeme s největšími hráči na trhu, občas jsme v jejich nabídce nedokázali pro naše klienty najít ideální podmínky. Proto jsme některé klíčové produkty vytvořili sami. Pomáhá nám to posunout poradenství zase o level výš,“ prozrazuje Kundrt.
Unikátní česká skupina chce dál měnit tuzemský trh finančních služeb a větší konkurence k tomu má přispět. „Nechceme ztratit objektivitu, takže vedle vlastních institucí budeme dál spolupracovat s ostatními partnery, abychom mohli klientům nabídnout co největší portfolio. Ale aby si partneři udrželi pozornost poradců, budou muset konkurovat servisem, kvalitou produktů a nízkými poplatky, takže z toho ve výsledku bude vždy těžit klient,“ vysvětluje téměř dvoumetrový dlouhán.
Kariéra začala v autobuse
Sám k finančnímu poradenství poprvé přičichl vlastně náhodou, když ještě na vysoké škole potkal v autobuse kamaráda v obleku. Nejel ze zkoušky, ale z práce. „To mě zaujalo. Řekl mi, že stíhá práci při škole, může sám ovlivnit, kolik času tomu dá, i to, kolik vydělá a kam se posune. Záleží jen na něm. Trefil se přesně do toho, po čem jsem měl hlad,“ vzpomíná na okamžik, který ho nasměroval ke kariéře.
„Hrál jsem volejbal na docela vysoké úrovni, zahrál jsem si i za reprezentační výběry a byl jsem ze sportu zvyklý, že za dřinu a výkony přijde posun a odměna. V předchozí práci jsem stagnoval, měl jsem pocit, že bych si zasloužil povýšení, ale řekli mi, že nejdřív musím být ve firmě alespoň tři roky. Měl jsem chuť posouvat se, učit se, finančně i kariérně růst, ale nechtěl jsem, aby o tom rozhodoval někdo jiný,“ popisuje svoji motivaci.
Tak se ve dvaceti letech stal finančním poradcem. Při práci s klienty nabral zkušenosti, ptal se, studoval portfolia do nejmenších podrobností a zároveň začal stavět vlastní tým. Po roce byl na manažerské pozici, po dvou a půl letech znovu povýšil – to už řídil dvě desítky lidí a vydělával kolem 150 tisíc měsíčně.
„Nikdy předtím jsem nepřemýšlel o tom, že budu pracovat ve financích, ale našel jsem se v tom. Bavila mě práce s klienty, a hlavně pro mě bylo zajímavé budovat svůj vlastní byznys. Partners to měli od začátku tak nastavené – kdo má chuť, energii a chce se vzdělávat, může si s podporou zkušenějších lidí postavit něco vlastního. Když uspěje, může rychle růst. Ta myšlenka podnikání pod silnou strukturou se mi zalíbila,“ říká David Kundrt.
Byznys je jako sport
Kariéře obětoval školu a nakonec i vrcholový sport. „Studoval jsem ekonomický obor na zemědělce. Přestože jsme měli i personální finance, učily se tam věci, které dávno nebyly platné, dokonce by v praxi vedly ke špatným rozhodnutím. Rozhodl jsem se, že to nepotřebuji a že titul oželím, i když to mamka s babičkou obrečely. Zpětně vnímám, že to bylo správné rozhodnutí.“
Podobně to měl i s volejbalem. „Bavilo mě to, ale už jsem věděl, že se chci živit byznysem, tak jsem se nechal přeřadit do nižší ligy, kterou dosud hraju. Na špičkovou úroveň už nebyl čas a v byznyse jsem našel úplně všechno, co jsem měl ve sportu – soutěžení, nezdary i úspěchy, dřinu, překonávání limitů a odměnu za výkon. V kanceláři sice člověk tloustne, ale zas je tu víc peněz než ve volejbale,“ směje se.
Letos v červenci se stal oficiálně partnerem ve firmě, která ho vychovala. Pod sebou má dvě stovky spolupracovníků, aktivních i budoucích manažerů, obchodníků, VIP konzultantů, profi asistentů a servisních poradců. V podstatě řídí vlastní firmu rozdělenou na jednotlivé týmy, které se ve výsledku všechny starají o klienty.
Není cesty dolů
Partners nabízejí svým lidem tři základní směry, kterými mohou kariérně růst. Tím prvním je čistě poradenská práce s klienty, druhým je otevření vlastní bankovní a poradenské pobočky Partners Market – pod silnou značkou si postavíte vlastní franšízu třeba s desetičlenným týmem. Nebo je možné jít manažerskou cestou, kterou zvolil David.
„Vytváříte co největší kmen spolupracovníků, kteří se dokážou postarat o co největší kmen klientů a postupně s rostoucím týmem a objemy se můžete stát manažerem, ředitelem a nakonec i partnerem. Všechny tyto cesty jsou dnes velmi zajímavé. Mám v týmu řadu lidí, kteří velmi slušně vydělávají ve všech sekcích. Pro mě ale byla cesta budování týmu daleko zajímavější a hodnotnější, byť je to cesta těžší,“ připouští.
Dostal se na vrchol, ale o motivaci vítězit prý nepřišel. „Když se v našem byznyse dostanete do první ligy, neznamená to, že tu první ligu vyhráváte, že se už nemůžete zlepšovat. Já jsem soutěživý a je pro mě důležité se poměřovat i sám se sebou. Abych byl vnitřně spokojený, musím vidět, že jsem lepší, než jsem byl před dvěma, třemi, pěti lety,“ přibližuje svoji filozofii David Kundrt.
„Takže tohle pro mě není vrchol, ze kterého je cesta jen dolů. Mám další mety, ať už je to objem produkce mého týmu, nebo posun mých lidí do ředitelských pozic. Moji lidé jsou úspěšní finančně i kariérně, ale pořád mohou být ještě úspěšnější, a pokud mají ambice a chuť, tak já jim v tom rád pomůžu.“