skip to main content
Jak být lepší

Posilujte sebevědomí i všímavost. Pomohou vám přežít nejisté časy

2 minuty čtení

Pro naši mysl není hektická moderní společnost zrovna tím nejpřívětivějším prostředím. Evoluce vyzbrojila mozek velkou citlivostí vůči změnám, které považujeme za hrozbu.

Proměna, reorganizace, nové začátky jsou ale konstantou doby, ve které právě žijeme. Nezbývá nám nic jiného než vyzbrojit se svou schopností adaptace a naučit se fungovat i v situacích, které jsou právě kvůli celosvětové pandemii ještě o něco nejistější než před pár měsíci.

Rozdíl dvou platů

Pokud fungujete jako freelanceři, jste na kolísavost svého postavení zvyklí. I tak vám ale může absence zaměstnaneckých jistot přinášet pocit, že útok v podobě ztráty klientů může přijít odkudkoli a kdykoli. Žít v takovém stresu permanentně může být vyčerpávající, ale pamatujte na to, že rozdíl mezi vámi a zaměstnanci tkví hlavně ve dvou platech od podání výpovědi, které jim většinou garantuje smlouva. Železná finanční rezerva dá křídla člověku v jakémkoli pracovním vztahu. Je to sice stokrát omílaná, zato neuvěřitelně funkční skutečnost.

„V čem jsem dobrý?“

„Pokud jsme ohroženi nejistotou, vnímáme celý náš svět jako rozviklaný. Většinou se pak začneme srovnávat s ostatními a snižujeme svou hodnotu. Ostatní nám připadají schopnější a výkonnější,“ říká psycholožka Zuzana Karnoubová.

Nastupujeme tak do nekonečné spirály: pochybnosti o budoucnosti a strach z ní nám spouštějí úzkostné reakce, náš výkon a schopnost soustředění tak klesají.

Cesta ven se podle Zuzany Karnoubové skrývá v tom, že se naučíme ovládat své strachy. Nikoli násilnými příkazy, které stejně nefungují, ale pravidelným tréninkem pozornosti.

„Jedním z principů mindfulness je opouštět hodnotící postoj a snažit se jen pozorovat a popisovat. Až vás příště přepadne strach, který vám bude našeptávat, že teď určitě přijdete o práci, vědomě se zastavte. Uvědomte si, čím jste přínosní, co vám jde dobře,“ doporučuje.

Reklama

Klíčové je také vnímat vlastní hodnotu a dokázat se ocenit. Bez takového přístupu k sobě, ve kterém aplikujete laskavost, vás totiž dlouhodobě nedokáže ocenit ani okolí a budete se špatně uplatňovat.

Co nejhoršího se mi může stát?

Tento postoj praktikuje chirurg Edo Jaganjac. Autor bestselleru Sarajevská princezna, který působil jako operatér během války v Bosně, je díky své extrémní životní zkušenosti pro případy kariérních nejistot dokonale vyzbrojen.

„Během války jsem si na sále často říkal, že to nejhorší, co se mi může stát, je, že prostě zemřu. A když budu mrtvý, tak co už. Takový přístup mi umožnil, abych se přestal bát a mohl dobře fungovat i v těch nejvypjatějších momentech,“ vzpomíná.

Zkušenost doktora Jaganjace je nepředatelná a ve své závažnosti jedinečná, ale tento přístup, kdy se připravíte na nejhorší, ale pracujete na tom, aby výsledek byl co nejlepší, praktikuje řada úspěšných lidí.

Z nevýhody výhoda

Překonat nejistotu a dokázat ruku v ruce s ní nejen postavit úspěšnou kariéru, ale zároveň prožít kvalitní život bez žaludečních vředů a dalších onemocnění, je jedna z největších výzev současné společnosti.

Flegmatici to sice mají v tomto ohledu o něco snazší, ale i tak se nejedná o úkol úplně jednoduchý. Nicméně rozhodně je proveditelný, i když strach z nejisté budoucnosti je pro lidstvo úplně přirozený.

Reklama
Reklama