Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc, tentokrát v hodnotě pět set milionů dolarů, v přepočtu téměř dvanáct miliard korun. Oznámil to ve čtvrtek americký ministr zahraničí Antony Blinken. Nový balík tvoří podle prohlášení zveřejněného Blinkenovým úřadem například munice do salvových raketometů HIMARS, drony či protitankové systémy Javelin a AT-4.
Administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena se snaží intenzivně pomáhat Kyjevu před lednovým nástupem Donalda Trumpa, jehož záměry v otázce podpory Ukrajiny jsou zatím nejasné; Trump však hovoří o rychlém ukončení války.
Odborníci se shodují, že případné snížení americké angažovanosti by mohlo oslabit ukrajinskou obranyschopnost a ztížit vyjednávací pozici Kyjeva v budoucích mírových jednáních.
Biden má podle agentury Reuters k dispozici ještě 5,6 miliardy dolarů, které by mohl bez souhlasu Kongresu vyčlenit na zbraně pro Ukrajinu, která se již téměř tři roky brání ruské agresi.
Washington před deseti dny oznámil, že Kyjevu pošle rakety, munici, miny a další zbraně v hodnotě 725 milionů dolarů (17,3 miliardy korun).
Aktuální balík vedle zmíněných položek obsahuje například i protiradarové rakety HARM, vozidla obrněná proti minám či víceúčelová vozidla, dělostřelecké granáty ráže 105 a 155 milimetrů či systémy obrany proti dronům.
Od vypuknutí ruské invaze v únoru 2022 poskytly Spojené státy Ukrajině rozsáhlou podporu v celkové hodnotě přesahující 75 miliard dolarů. Tato částka zahrnuje vojenskou pomoc (přes čtyřicet miliard dolarů), humanitární pomoc a ekonomickou podporu.
Klíčovým prvkem vojenské pomoci byla dodávka moderních zbraňových systémů, jako jsou HIMARS, Javeliny, systémy protivzdušné obrany Patriot a Abrams tanky. Tyto zbraně umožnily ukrajinské armádě vést efektivní protiútoky a zadržovat ruské jednotky na strategicky důležitých frontách.
Evropské státy následovaly příklad USA a rovněž poskytly Ukrajině zbraně, finanční pomoc i energetickou podporu. Česká republika se například zapojila dodávkami těžké techniky a výcvikem ukrajinských vojáků či tzv. muniční iniciativou. Tato jednota západních zemí však zároveň vyvolala ekonomické důsledky, jako je růst cen energií a nárůst vojenských výdajů.
Na domácí scéně USA i v Evropě se objevují otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti podpory Ukrajině. Vysoké výdaje na obranu ovlivňují rozpočty jednotlivých zemí, přičemž část veřejnosti žádá omezení těchto výdajů ve prospěch domácích problémů, jako je inflace nebo energetická krize.
Současně však většina analytiků považuje podporu Ukrajině za klíčový faktor stability v regionu a prevenci další eskalace konfliktů.
