Prosinec v Česku už dávno není jen měsícem nákupů a bilancování. Stává se také obdobím, kdy lidé řeší, jak si legálně snížit daňový základ. I letos k tomu mají dvě cesty, mimořádné příspěvky na penzijní spoření nebo dary na dobročinné účely. A obě mají jedno společné, čas na jejich uplatnění se krátí.
První možností jsou produkty spoření na stáří. Do jedné velké daňové skupiny spadají penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt (DIP) a také pojištění dlouhodobé péče.
Odčitatelnost příspěvků na dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče od základu daně platí od ledna 2024 díky konsolidačnímu balíčku. Dlouhodobý investiční produkt zahrnuje investiční a spořicí nástroje pro zabezpečení na stáří s možností vyššího zhodnocení.
Patří sem například spořicí účty, termínované vklady, akcie a dluhopisy, včetně zahraničních či státních, podílové listy a deriváty pro zajištění měnového nebo úrokového rizika.
Pojištění dlouhodobé péče kryje situace, kdy jsou pojistník nebo blízká osoba závislí na pomoci jiné osoby při základních životních potřebách z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. V praxi to znamená, že po ztrátě soběstačnosti v důsledku stáří, úrazu či nemoci vyplácí pojišťovna měsíční finanční rentu sjednanou v pojistné smlouvě, čímž poskytuje finanční podporu při dlouhodobé péči.
Všechny tyto produkty se započítávají dohromady a dávají lidem možnost odečíst si od základu daně až 48 tisíc korun ročně. To představuje reálnou úsporu na dani až 7200 korun. Je to strop, který lze využít každý rok, a tak není překvapivé, že se k mimořádnému dočerpání limitu řada lidí vrací právě v závěru prosince.
„V případě penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření však platí omezující podmínka, že daňově lze uplatnit pouze část měsíčních příspěvků, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek na tyto produkty. Pro rok 2025 tato částka činí 1700 korun,“ vysvětluje Michal Jelínek, daňový expert z V4 Group.
„Pokud jste si tedy na své penzijko sami posílali každý měsíc 5700 korun, odečtete si celých čtyřicet osm tisíc. Pokud méně, odečtete si poměrnou část. Je tu ovšem ještě jedna možnost, a to poslat si chybějící peníze formou mimořádného příspěvku teď v prosinci,“ radí Jana Petrovská, členka představenstva KB Penzijní společnosti.
Možnost poslat si v závěru roku na produkty penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření částku nad měsíční platbu, ke které náleží státní příspěvek, nabízejí svým klientům všechny penzijní společnosti. Rozhodující je datum připsání platby na účet. Většina penzijních společností má lhůtu pro poslání peněz nastavenou ideálně do dvacátého dne v měsíci.
Na odpočet mohou dosáhnout zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i penzisté, pokud mají zdanitelné příjmy, přičemž pro starobní důchodce je pravidlo nejštědřejší. Mohou si odečítat všechny své příspěvky už „od první koruny“ až do limitu čtyřiceti osmi tisíc. Přitom i pro ně platí, že pokud příspěvky pošlou pozdě, nárok na odpočet za daný rok zaniká.
Trocha dobročinnosti v závěru roku neuškodí
Druhou možností, jak snížit daňový základ, jsou dary na veřejně prospěšné účely. Pro jejich uplatnění je třeba mít k dispozici řádné potvrzení o daru. Finanční správa tyto doklady standardně vyžaduje a v praxi se doporučuje mít potvrzení přesné a kompletní, aby bylo možné odpočet uplatnit. Pokud by potvrzení chybělo nebo bylo nedostatečné, může to ovlivnit možnost uplatnění daňové úlevy.
Potvrzení o daru musí obsahovat identifikaci dárce a příjemce, vymezení daru, přesnou hodnotu daru, datum poskytnutí daru, účel daru a podpis oprávněné osoby příjemce. Pokud některá z těchto náležitostí chybí, finanční úřad odpočet jednoduše neuzná.
Je proto důležité, aby si dárci dokumenty raději včas zkontrolovali, případně si vyžádali nová potvrzení. Často totiž stačí jeden chybějící údaj a dar, který měl pomoci dobré věci i dárci samotnému, se nakonec projeví pouze na výdajové straně, bez daňové výhody.
Zákon přitom přesně vymezuje, kdo může být příjemcem odpočitatelného daru. Jsou to například obce, kraje, organizační složky státu, neziskové organizace, školy, zdravotnická zařízení, poskytovatelé sociálních služeb, kulturní instituce, ekologické projekty, humanitární a charitativní organizace, registrované církve nebo tělovýchovné a sportovní subjekty.
Do skupiny patří také veřejné sbírky, pokud jsou vedené podle zvláštního zákona. Speciální kategorií jsou dary fyzickým osobám, například těm, kteří jsou invalidní, dlouhodobě zdravotně postižení nebo poskytují péči o opuštěná zvířata či ohrožené druhy. U těchto darů však musí být velmi pečlivě doložen účel a jeho soulad se zákonem.
Až do roku 2026 platí speciální právní úprava, která rozšiřuje okruh uznatelných příjemců darů i na rezidenty Ukrajiny, stát Ukrajinu a jeho územně samosprávné celky. Tyto subjekty mají z pohledu daňových odpočtů stejné postavení, jako kdyby dar směřoval k české organizaci nebo subjektu z EU/EHP.
Dar může mít peněžní i nepeněžní podobu. „Pokud jde o nepeněžní dar, oceňuje se podle zákona o oceňování majetku. Aby bylo možné dar daňově uznat, musí jeho hodnota buď přesáhnout dvě procenta ze základu daně, nebo činit alespoň tisíc korun,“ vysvětluje Jelínek.
Zároveň je třeba počítat s horní hranicí. „Souhrnná výše bezúplatných plnění může být v daném zdaňovacím období maximálně patnáct procent ze základu daně, respektive v letech 2020 až 2026 činí tato hranice třicet procent ze základu daně,“ doplňuje daňový odborník.
U OSVČ existuje důležité omezení, na které podnikatelé někdy zapomínají. Dar nelze uplatnit dvojím způsobem, tedy jako daňový náklad a současně jako nezdanitelnou položku. Pokud by to poplatník udělal, finanční úřad by odpočet neuznal. Podle daňových poradců patří tento omyl mezi nejčastější chyby v praxi.
Potvrzení o daru se přikládá k daňovému přiznání, které se odevzdává v prvním čtvrtletí dalšího roku. Zaměstnanci doklad odevzdají při žádosti o roční zúčtování daně do poloviny února 2026 svému zaměstnavateli nebo ho přiloží k daňovému přiznání, pokud si ho podávají sami.
