Byla to monumentální slavnost, které nechyběly slavnostní insignie a atributy moci panovníka, ani důstojná, sváteční atmosféra.
Když se král Karel III., právě dva měsíce po své slavnostní korunovaci v Londýně, dotkl na konci prvního červencového týdne ve staroslavné katedrále sv. Jiljí v Edinburghu (čili St.Giles Cathedral) i koruny a žezla pro skotského vladaře, působilo to dojmem přímo majestátním.
Ovšem přesto, že jsme ve skotské katedrále viděli krále ve slavnostním rouchu, královnu, prince i princeznu z Walesu, zlatou a desítkami vzácných perel ozdobenou skotskou korunu ze 16. století vystavenou na podušce, i vzácné zlaté žezlo, které kdysi v roce 1494 dostal skotský král Jakub IV. darem od papeže Alexandra VI., v katedrále sv. Jiljí jsme ve skutečnosti nepřihlíželi korunovaci, jak zatvrzele prohlašovala některá média.
Slavnost ve Skotsku byla spíše díkůvzdáním, pravou oslavou toho, že i Skotové se mohou těšit z nového, Bohem pomazaného krále, a že je tento král i králem všech Skotů. Tak byl v Londýně ostatně korunován, i pro toto byl tehdy pomazán, skryt před zraky veřejnosti obřadní zástěnou, oním svatým olejem, tak mluví zákony církevní a světské.
Takzvaná Unie korun, jak byla historická personální unie Anglie a Skotska nazývána, zanikla v roce 1707 zákonem o sjednocení anglického a skotského království, který fakticky vytvořil království Velké Británie (tehdy ještě samozřejmě nikoliv Severního Irska). Skotskou korunu, která se stala relikvií, vystřídala při korunovaci jednotně koruna sv. Edwarda Vyznavače a později také Koruna Impéria, která reprezentuje celé království (a dříve celé Britské impérium).
Přesto byla letos v červenci novému králi Karlu III. samozřejmě prezentována jak skotská koruna, tak i meč a žezlo, jichž se král také se zjevným dojetím dle protokolu dotkl, čímž se znovu pomyslně zavázal i skotskému lidu jako jeho panovník, připravený sloužit vlasti a národu.
A je samozřejmě i králem té hrstky odbojných, jež před katedrálu skandovali „Not my King“, protože si nejspíš přejí republiku, návrat do Evropské unie, samostatnost, nezávislost, Marii Stuartovnu nebo všechno dohromady.
Ale žádné nové pomazání olejem, taková věc se pomazanému králi děje jenom jednou. Přesto je Karel III. samozřejmě i skotským králem, a i proto ostatně na ceremonii v katedrále sv. Jiljí oblékl, spolu s manželkou a nejstarším synem, plášť, roucho a insignie skotského rytířského Řádu bodláku. Pouze princezna z Walesu, která není členkou řádu, byla přítomná v oděvu civilním.
Dojetí, které bylo na králi zřetelně vidět, má ovšem více důvodů. Připomeňme, že právě Skotsko bylo nejmilovanější částí království zesnulé Alžběty II. Zde se i s rodinou cítila po desítky let nejpříjemněji, nejsvobodněji. Zde trávila většinu svých dovolených. Zde trávívala i většinu letních prázdnin.
A zde, na milovaném sídle Balmoral, který britští panovníci vlastní už od časů královny Viktorie coby svůj soukromý majetek, královna Alžběta II. 8. září 2022 také zemřela. Bylo to právě v katedrále sv. Jiljí, kde nově prohlášený král Karel III. tehdy v září držel první oficiální stráž u rakve své matky. Skotsko bylo jejím druhým domovem, ostatně ze Skotska pocházela i její matka Alžběta, rozená Bowes-Lyon, pocházející ze starobylého skotského šlechtického rodu hrabat ze Strathmoru a Kinghornu.
Skotsko má upřímně rád i nový král. A v těchto dnech se nepochybně již velmi těší na svou skotskou dovolenou, určitou část letních prázdnin s ním ve Skotsku nepochybně stráví i jeho rodina.
Ještě do loňského roku bylo tradicí, že se britská královna přemisťuje do Skotska na konci července. Strávila zde srpen, v předchozích dekádách tu pobývala i celé září, někdy až do konce října, a v průběhu pobytu se u ní na Balmoralu střídali její příbuzní, kteří se tu rekreovali spolu s ní a dělali jí společnost ve velmi neformální atmosféře. Oblíbené tu bývaly společné dlouhé procházky okolní přírodou, grilování, pikniky, lovecké a rybářské výpravy, společenské hry a další rodinná zábava.
Loni v září tu královna zemřela. A není momentálně známo, zda se na obvyklém itineráři britského panovníka co do termínu trávení skotské dovolené něco změní. Je pravděpodobné, že Karel III. ve Skotsku letos v létě stráví méně času, než jak to bývalo obvyklé u královny. Nepochybně už začátkem září bude Karel III. opět přítomen v Londýně, kde ho čekají pracovní závazky.
Zároveň není jisté, v jakém sídle konkrétně bude nový král Karel III. pobývat. Jestliže rodina jistě bude nadále bydlet přímo na zámku Balmoral, Charlesovou zvyklostí v posledních dvou desítkách let bylo nebydlet přímo v Balmoralu, ale v elegantním zámečku Birkhall, který se nachází na balmoralském panství.
Birkhall Charlesovi patří od roku 2002, kdy zemřela jeho babička, Královna matka. Birkhall býval totiž jejím skotským sídlem a nyní je privátním skotským sídlem nového krále, který si svou skotskou dovolenou jistě nedá vzít. Už proto, aby spolu s nejbližší rodinou, nejstarším synem, synovci, neteřemi, jejich rodinami a všemi jejich dětmi, zavzpomínali na loňské poslední léto s babičkou a prababičkou královnou.
Na závěr ještě drobná noticka. Zmínili jsme Řád bodláku. Nejstarší a nejvznešenější Řád bodláku, rytířský řád Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, založený roku 1687 skotským králem Jakubem VII., je nejvyšším vyznamenáním Skotska a jeho symbolem je nepřekvapivě skotská národní rostlina bodlák. Má skvělé heslo. Nemo me Impune Lacessit (Nikdo mě nebude dráždit beztrestně).
Skotové se vždycky uměli vyjádřit.
Bůh ochraňuj krále!
