V šestaosmdesáti letech zemřel ve svém manhattanském domě Jim Simons, profesor matematiky, zakladatel hedgeového fondu a průkopník automatizovaného investování. Díky svému bohatství se stal jedním z předních amerických filantropů. Jak se na sklonku života ohlížel za svým úspěchem?

Simons byl matematický génius, který vedl katedru matematiky na Newyorské státní univerzitě ve Stony Brooku, ale v roce 1978 ve svých čtyřiceti akademickou kariéru opustil a začal se věnovat obchodování na trzích. O čtyři roky později založil hedgeový fond Renaissance Technologies a za dalších šest navázal fondem Medallion Fund, který proslul porážením širšího trhu a konkurenčních investorů.

Dnes sídlí Renaissance sídlí v East Setauket ve státě New York. Dlouhodobě si cení svého odstupu od Wall Street a zaměstnává některé z nejbystřejších matematických mozků světa. Na strohých webových stránkách uvádí, že devadesát ze tří set zaměstnanců dosáhlo na doktorát z matematiky, fyziky, informatiky nebo příbuzných oborů.

Renaissance spravuje aktiva v hodnotě přibližně padesáti miliard dolarů a její Medallion Fund byl po desetiletí přístupný pouze Simonsovi a zaměstnancům firmy. Medallion si účtuje čtyřprocentní poplatek za správu a výkonnostní poplatky v rozmezí od třiceti šesti do čtyřiačtyřiceti procent, což je mnohem více než u jakéhokoli jiného významného hedgeového fondu – ale vyplácí se to více než dost.

Po odečtení poplatků fond od svého založení stále dosahuje ročního čistého výnosu více než třicet procent. V porovnání Berkshire Hathaway legendárního Warrena Buffetta dosáhl „pouhých“ dvaceti procent. Nepřekvapí proto, že Jim Simons byl v době úmrtí jedenapadesátým nejbohatším člověkem světa s odhadovaným majetkem v hodnotě 31,4 miliardy dolarů.

Miliardář si držel soukromí a také podrobnosti investiční strategie, která ho přivedla k úspěchu, zůstávají většinou záhadou. Naposledy se na veřejnosti objevil v září 2023 na jedenáctém výročním filantropickém summitu Forbes 400. Společně s manželkou Marilyn převzali cenu za celoživotní přínos filantropii a o své charitativní činnosti hovořili s redaktorkou Maneet Ahujou.

Jim ocenil svou ženu za to, že byla prvotní hnací silou nadace Simons Foundation, kterou založili v roce 1994. „Já jen vydělal peníze a Marilyn je rozdala,“ zavtipkoval na pódiu.

V pozdějších letech se však Simons charitě věnoval osobněji. V roce 2010 se stáhl z čela společnosti Renaissance a spolu s Marilyn rozdali prostřednictvím své nadace více než šest miliard dolarů, což z nich podle amerického Forbesu činí šesté největší filantropy v USA.

Nadace Simonsových, jejíž majetek podle posledního dostupného daňového přiznání činil 4,9 miliardy dolarů, podporuje především vzdělávání a matematický a vědecký výzkum. „Celá ekonomika je stále více závislá na kvantitativních dovednostech a my jsme v jejich výuce pozadu,“ konstatoval Simons už v roce 2016.

Vloni manželé přislíbili Newyorské státní univerzitě ve Stony Brooku 500 milionů dolarů na sedm let, což byl druhý největší dar, jaký kdy americká veřejná vysoká škola dostala. „Stony Brook pro nás hodně znamená,“ zdůraznil Simons na loňském summitu, který se s Marilyn seznámil právě na půdě této univerzity.

Ramba
Vydání Forbesu Ramba

Manželé i nadále intenzivně investovali do matematického vzdělávání a v roce 2004 založili organizaci Math for America. Ta každoročně poskytuje stipendia pro tisíc učitelů a učitelek oborů STEM v New Yorku a během dvou desetiletí rozdělila více než 300 milionů dolarů.

„Pokud dnes umíte matematiku natolik, abyste mohli učit na střední škole, pak pravděpodobně umíte dost na to, abyste mohli pracovat pro Google, Goldman Sachs nebo Renaissance Technologies,“ připomenul Simons. „A ti platí mnohem víc než na střední škole, takže to znamená, že do oboru nepůjde tolik lidí, kteří tento předmět ovládají.“

Simonsova nadace také rozdělila stovky milionů dolarů na podporu výzkumu rakoviny a autismu. „V nadaci máme tým lidí, který ročně utratí 100 milionů dolarů za práci na lepším pochopení autismu,“ popisoval Simons loni v září.

Jednou z nejnovějších nadačních iniciativ pak byl devadesátimilionový příspěvek pro Simonsovu hvězdárnu v Chile, kde se dokončují práce na moderních dalekohledech ve výšce pěti tisíc metrů nad mořem poblíž vrcholu Cerro Toco, sopečné hory v poušti Atacama.