Mezi českými piloty se v minulosti vžilo přísloví, že vzduch je naše moře. Podíváme-li se na počet tuzemských firem, které se výrobou letadel, letounů a dalších letuschopných zařízení zabývají, zjistíme, že to vlastně docela sedí – jsou jich totiž desítky.

Češi v tomto oboru skutečně patří mezi absolutní světovou špičku, o stavbě létajících strojů sloužících především ke sportovním účelům toho vědí jako málokdo. A možná snad i proto si mohou dovolit trochu experimentovat a udávat nový směr.

Pokud se vše podaří tak, jak má, mělo by mít Česko na konci této cesty svůj vlastní sériově vyráběný letoun, který bude poháněn výhradně elektrickou energií. Žádný hluk, žádné emise a jen minimální provozní náklady. Že to zní jako sci-fi? Vůbec ne. Díky báječným mužům (a ženám) ze skupiny Pure Flight a jejich projektu ØNIX (čti fíniks) se taková vidina již velmi brzy stane skutečností.

Vývojem zmíněného letounu se zde zabývají už několik let, přičemž nebýt aktuální koronakrize, s největší pravděpodobností bychom o zahájení jeho sériové produkce nyní hovořili už v minulém čase. Elektrolet, na němž se v rámci uvedené skupiny podílela hned čtveřice českých společností, a sice orlickoústecký Phoenix Air, zlínský MGM Compro a pražské Sport Prop a PEG, je kompletní. A dokonce už byl i zalétán.

Veřejnost se s elektroletem ØNIX měla možnost poprvé setkat na jaře roku 2018 během známého leteckého veletrhu v německém Friedrichshafenu, přímo Čechům se pak letoun představil o několik měsíců později na pražském e-Salonu, který se zaměřuje na vše, co nějakým způsobem souvisí s elektromobilitou.

Stroje zde vystavené mívají často vzhledem ke své povaze dosti neobvyklý – nebo bychom snad měli říci futuristický – vzhled, jenž mnohé zarazí. To se však ØNIX rozhodně netýká. Na první pohled vypadá tento okřídlený krasavec stejně jako kterýkoli jiný sportovní letoun, jichž jsou na českém nebi k vidění tisíce. Má dvě křídla, vrtuli a kabinu, do které se vejdou dva lidé. Tím ale podobnost s tradičními letadly končí, princip jeho fungování je totiž diametrálně odlišný a v tuzemsku ojedinělý.

„Jedná se o čistě elektrický letoun, který energii k pohonu čerpá z baterií,“ vysvětlil Forbesu šéf celého projektu Zdeněk Němec. „Tato energie se zužitkuje vysoce účinným propulsním systémem regulátor – elektromotor – vrtule k jeho pohonu.“

Svěřit svůj život letadlu na baterky chce v dnešní době odvahu. Jak ale Němec vzápětí dodává, letové vlastnosti a výkony ØNIX jsou i díky mnohaletým zkušenostem jeho vývojového týmu s elektromobilitou natolik pokrokové, že se blíží těm, jakých dosahují i některé běžné benzinové stroje, a zdaleka přesahují schopnosti, jimiž se mohou chlubit ostatní dosud zkonstruované elektrolety.

Naše letadlo vydrží na elektropohon v letu nejdéle ze všech letuschopných letadel na baterky na světě.

„V tuto chvíli dosahujeme největší výdrže mezi konkurencí. Naše letadlo vydrží na elektropohon v letu nejdéle ze všech letuschopných letadel na baterky na světě. V číslech to znamená, že se zapnutým motorem je výdrž v horizontálním letu dvě a půl hodiny,“ podotkl šéf skupiny Pure Flight s tím, že hodinovou spotřebu energie lze v přepočtu na peníze vyčíslit zhruba na 55 korun.

To už dělá ve srovnání s konvenčními ultralighty, které za 60 minut letu spálí okolo 10 litrů benzinu, pro konečného spotřebitele pořádně velký rozdíl.

I když vlastně i těch dvě a půl hodiny je poněkud zavádějících – v dobrém smyslu slova. ØNIX totiž za jistých okolností vydrží na obloze mnohem déle, neboť byl od samého počátku konstruován jednak jako běžný ultralehký letoun s pohonem, jednak ale také coby vysoce výkonný kluzák. Nastanou-li proto příhodné podmínky, je možné elektromotor za letu vypnout a nechat se unášet vzduchem jako pták.

Ostatně, čistě z pohledu hluku to v podstatě žádný rozdíl nebude, protože ØNIX je vzhledem ke svým vlastnostem natolik tichým strojem, že jedinou připomínkou skutečnosti, že tam vepředu nějaká pohonná jednotka vlastně vůbec je, je šum pocházející z točící se vrtule. Což ovšem může v dnešní době, kdy si čím dál více lidí stěžuje na rámus, který malá sportovní letadla vytvářejí, posloužit jako skvělý prodejní argument.

Takových obdivuhodných věcí by se ale na ØNIX našla spousta. Pozoruhodné je například už jen to, jak rychle celý projekt vznikl. „Konstrukční práce a další věci potřebné k realizaci byly hotovy za osm měsíců. Samotná realizace začala probíhat v souběhu s finalizací konstrukčních a pevnostních řešení letounu. Vlastně se dá říct, že od nápadu k prvnímu vzletu uběhlo něco málo přes rok,“ přiblížil Němec s tím, že dalších 12 měsíců si jeho tým vyhradil na samotné testování, které probíhalo mimo jiné i v Alpách či v arktických podmínkách daleko na severu.  

A na kolik že vývoj unikátního českého elektroletu vlastně přišel? „Celkem jsme vynaložili na stavbu a testování 10 milionů korun plus nespočet hodin práce. Na takto ambiciózní plán je to myslím velmi dobrý výsledek,“ prozradil šéf Pure Flightu.

Cena ØNIX včetně veškerého potřebného vybavení se bude pohybovat kolem 200 tisíc eur.

Původně mělo elektroletů ØNIX na českém nebi, a nejen na něm, dnes létat daleko víc. Sériová výroba měla být již dávno zahájena, jenže koronavirová krize tento záměr nakonec překazila. Ale, jak Němec dodává, pouze dočasně: „Zájem tu je a to je skvělé. Teď se situace zlepšuje, lidé pochopili, že život jde dál, a že jak si ho připravíme, takový bude. Zděšení opadlo a možná i posílilo touhu po změně k novým šetrnějším technologiím.“

Pokud jde o cenu, tu v Pure Fligtu stanovili na úrovni kolem 200 tisíc eur, tedy v přepočtu na nějakých pět a čtvrt milionu korun. Že to zní na první pohled moc? Rozhodně ne. Letoun bude vybaven tou nejmodernější avionikou a bude konečnému zákazníkovi dodáván komplet s veškerým příslušenstvím, tedy s nabíječkou, nástavci křídel i záchranným padákovým systémem. Jeho následné provozní náklady navíc budou oproti konvenčním ultralightům takřka zanedbatelné, což je samo o sobě velmi lákavé pomyšlení.

Že půjde ØNIX na dračku, je dnes už v podstatě hotová věc. Zájemců je dost, především ze strany zdejších aeroklubů a leteckých škol, které by jej rády využívaly jak při výcviku nových plachtařů, tak i coby vlečné letadlo k vlekání bezmotorových kluzáků. Své fanoušky si ale už stihl získat rovněž v zahraničí.

„Hodně zájmu zaznamenáváme u mladých začínajících pilotů. V ekologicky smýšlejících zemích jsme se setkali s názorem, že nováčci chtějí absolvovat výcvik na bezemisním letadle. Jinými slovy, prostě se nechtějí cvičit na letadlech s vysokou spotřebou paliva, patřících víceméně do muzea. To nás překvapilo,“ doplnil Němec.

No a protože podobných projektů v takto pokročilé fázi je v Evropě jen pár, nebude příliš troufalé tvrdit, že se Češi zase pro jednou stali v této oblasti skutečnými pionýry, kteří ukazují ostatním národům směr a dokládají, že létání lze provozovat i tak, aniž by tím naše matička Země jakkoli trpěla.

„My jsme tady s naším projektem proto, abychom ukázali výhody elektrických letadel. A daří se nám to, za což jsme opravdu hodně rádi. Myslím, že sportovní létání a v blízké budoucnosti i regionální doprava na elektriku má všechny předpoklady k rozšíření, a to nejen na českém nebi,“ uzavřel šéf skupiny Pure Flight.