Když se ucházel o znovuzvolení americkým prezidentem, tvrdil Donald Trump, že ultrakonzervativní dokument Projekt 2025, jenž svého času vyvolal velký mediální poprask, ani nečetl. Po roce vládnutí však v něm nastíněné body splnil už z více než poloviny. Co by měl podle plánu udělat teď?
To eviduje nezávislý web Project 2025 Tracker, který v dokumentu organizace The Heritage Foundation odhalil 320 stanovených cílů. Ty podpořilo více než sto konzervativních skupin, přičemž na samotném plánu pro Trumpovo vládnutí se podíleli klíčoví lidé z jeho předchozí administrativy.
Trump přitom před volbami opakovaně tvrdil, že s více než devět set stránek dlouhým dokumentem, jenž například požaduje větší propojení státu a církve, není nijak spojený. „Ať dělají cokoliv, přeji jim hodně štěstí, ale já s nimi nemám nic společného,“ řekl například v červenci roku 2024.
Loni už se na sociálních sítích chlubil, že do Bílého domu pozval Russe Voughta, jednoho z hlavních mužů za Projektem 2025, aby mu poradil, které agentury má americká vláda přestat financovat. Další jména za dokumentem zase nominoval do své druhé administrativy.
Jen v prvních čtyřech dnech poté, co znovu usedl do prezidentského křesla, přitom podle magazínu Time odpovídaly dvě třetiny z jeho nařízení tomu, co se v projektu píše.
Dodnes tak Trumpova administrativa splnila 131 cílů stanovených v dokumentu a na dalších 69 aktivně pracuje. Řadu zatím nedokončených položek se pak už v mírnější formě pokusila prosadit za jeho prvního prezidentování. Které z dalších cílů zmíněných v dokumentu by tak Trump mohl ještě splnit?
Povolení nebezpečné práce pro teenagery
„Někteří mladí projevují zájem o práce, které jsou ze své podstaty nebezpečné. Současná pravidla jim zakazují, i když jejich rodina podniká, pracovat v takových profesích,“ stojí na straně 595. Tím myslí hlavně teenagery od šestnácti let.
Že nemají povoleno pracovat v nebezpečných profesích pak podle organizace vede k nedostatku pracovníků v těchto oborech. Podle dokumentu by proto měli mít někteří z nich možnost pracovat v nebezpečnějších povoláních „se souhlasem rodičů a po řádném proškolení“.
To přichází poté, co v posledních letech řada amerických států uvolnila své podmínky pro práci ještě mladších dětí. Arkansas například zrušil požadavky na pracovní povolení pro nezletilé osoby mladší šestnácti let, Iowa zase umožnila od čtrnácti let pracovat v nebezpečných zaměstnáních, včetně těžby, balení masa a obsluhy motorových strojů.
Konec ochrany pro ohrožené druhy
Projekt 2025 tvrdí, že zákon o ohrožených živočišných druzích selhal, a proto je potřeba ho změnit. Chce tak, aby stát například umožnil zabíjet medvěda grizzlyho ve dvou lokalitách na západě Spojených států. V těch by mělo aktuálně žít něco přes dva tisíce těchto vzácných zvířat.
Pokus o jejich vyřazení ze seznamu ohrožených druhů nastal už loni před nástupem Trumpa do úřadu, Americká služba pro ryby a divokou zvěř ho však odmítla a prozatím medvědům jejich ochranu zákonem ponechala.
Na území 48 amerických států pak dokument požaduje umožnit lov vlka obecného, u kterého údajně došlo k úplnému zotavení populace. Sněmovna reprezentantů už tento rok schválila návrh zákona, který by ho ze seznamu ohrožených druhů vymazal.
Organizace rovněž chce, aby Kongres povolil „humánně se zbavit“ divokých koní a oslů, kterých má být v zemi příliš mnoho. První kroky k jejich odstranění ze specifických oblastí Spojených států už vládní organizace podnikly v minulém roce.
Už loni se pak Trumpovi podařilo prosadit, aby společnosti nebyly trestány za „neúmyslné“ zabíjení kachen, jeřábů, pelikánů, sov a dalších ptáků.
Povolení diskriminace
„Prezident by měl prostřednictvím výkonného nařízení jasně stanovit, že věřícím zaměstnavatelům je umožněno řídit své podniky v souladu s jejich náboženským přesvědčením, a to bez ohledu na obecné zákony proti diskriminaci,“ stojí na straně 586.
Podle projektu by také prezident měl zdůraznit, že zaměstnavatelé smí diskriminovat zájemce o zaměstnání na základě náboženského vyznání bez ohledu na zákony proti diskriminaci.
O tom, že je potřeba zakročit proti údajné perzekuci křestanů, přitom sám Trump mluví již dlouho. Loni například řekl, že pokud nemají Spojené státy svobodu projevu víry, nemají ani svobodnou zemi, a vyzval: „Vraťme náboženství zpět. Vraťme Boha zpět do našich životů.“
Aktuálně také vláda pracuje na zrušení pokynů, které zakazují agenturám pro adopci diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity. Loni už Trump zrušil Úřad pro občanská práva a občanské svobody.
Zrušení nařízení pro potraviny
Autoři projektu by po Trumpovi také chtěli, aby zrušil federální nařízení o označování geneticky modifikovaných potravin. Podle nich by totiž administrativa měla „inovace a technologie podporovat, nikoli bránit jejich využívání“.
Označování geneticky modifikovaných potravin považuje za „zastrašující taktiku“ proti něčemu, co má přitom být „jednou z klíčových inovací v zemědělství“.
„Tuto legislativu lze považovat za prostředek, který má geneticky modifikovaným potravinám vtisknout negativní konotaci,“ píše se na straně 307.
Stejně tak autoři chtějí, aby Trump oslabil předpisy týkající se kojenecké výživy. Ty podle nich zbytečně zdržují výrobu a prodej, přičemž organizace viní tyto údajně nadbytečná opatření z „devastujícího nedostatku kojenecké výživy“ za vlády prezidenta Joea Bidena.
K té v roce 2022 došlo kvůli uzavření významného, avšak kontaminovaného závodu společnosti Abbott Nutrition.
Samotný Trump už za prvního prezidentování prohlašoval, že je potřeba „omezovat byrokracii“ a „zjednodušovat procesy“, aby zemědělci mohli produkovat své výrobky efektivněji.
Menší ochrana zaměstnanců a chudých
Méně práv by při zavedení Projektu 2025 měli i pracovníci. Došlo by totiž ke zrušení povinnosti firem platit přesčasy a státy by dostaly možnost odstoupit od federálních zákonů o přesčasech a minimální mzdě.
Dokument se zaměřuje i na lidi s nízkými příjmy, kterým chce omezit, po jak dlouhou dobu mohou v průběhu svého života pobírat státní program zdravotního pojištění Medicaid.
Ukončit chce rovněž „širokou kategorickou způsobilost“ pro federální program potravinové pomoci SNAP. V případě, že by k tomuto kroku došlo, šest milionů lidí by podle organizace Center on Budget and Policy Priorities přišlo o tuto pomoc.
Menší ochranu chce však projekt i pro malé zaměstnavatele. Požaduje například ukončení peněžních dotací malým podnikům, a to včetně pomoci při katastrofách.
Kroky proti ochraně životního prostředí
Kromě zvířat se projekt staví také proti opatřením a snahám na ochranu životního prostředí. Chce například zákaz investování v rámci penzijních plánů zaměstnanců na základě faktorů ESG (sada tří pilířů – životní prostředí, sociální odpovědnost a správa – sloužící k hodnocení udržitelnosti a etiky firem – pozn. red.).
Jelikož autoři dokumentu věří, že klimatická krize neexistuje, není podle nich nutné ani financovat agentury, které se jejím zkoumáním zabývají. Usiluje proto o rozpuštění Národního úřadu pro oceány a atmosféru, který například varuje před bouřemi či pomáhá zamezovat nadměrnému rybolovu.
„Tvoří kolosální operaci, která se stala jedním z hlavních hnacích motorů alarmistického průmyslu v oblasti klimatických změn a je tudíž škodlivá pro budoucí prosperitu Spojených států,“ píše se na straně 675.
Trumpova administrativa mezitím v návrhu rozpočtu na rok 2026 navrhla zrušit téměř všechny její laboratoře pro výzkum klimatu a seškrtat její financování o čtvrtinu. Agentura zároveň přestala aktualizovat svou databázi klimatických a meteorologických katastrof.
V rámci snahy ušetřit a „omezit roli státu v životě Američanů“ pak autoři dokumentu chtějí také privatizaci Národního programu pojištění proti povodním.
Zrušit požadují i takzvaný Conservation Reserve Program, v rámci kterého dostávají vlastníci ekologicky citlivých zemědělských ploch roční platby za jejich přeměnu na trvalý vegetační pokryv.
Omezení odborů
Pravicové organizaci vadí i odbory a pravidla, která je chrání – například pravidlo smluvní překážky. To říká, že dokud platí kolektivní smlouva – což je obvykle maximálně tři roky –, nelze podávat návrhy na změnu nebo zrušení odborů.
To má prý pomoci zaměstnancům, kteří mají zájem o zrušení certifikace, mít „přiměřenou šanci dosáhnout svého cíle“.
Na seznamu je také oslabení ochrany odborů tím, že se povolí „rady“ zaměstnavatelů a upřednostní zákony o právu na práci. Organizace chce také zrušit definici „chráněné kolektivní činnosti“, která brání zaměstnance před odvetnými opatřeními za odborovou činnost.
Boj proti potratům
Ultrakonzervativci v dokumentu požadují také řadu opatření proti potratům. Z dvaceti, o kterých se v něm píše, už Trump splnil devět a další dvě započal.
Krom toho po něm autoři chtějí, aby financoval studie „o rizicích a komplikacích potratů“, odebral financování státům, které vyžadují, aby soukromé zdravotní pojištění krylo potraty, či opravil „dezinformace“ o „zdravotních a psychologických výhodách porodu“ oproti potratům.
Mělo by podle nich dojít i ke zrušení schválení potratové pilulky mifepriston nebo zakázání jeho předepisování prostřednictvím telemedicíny a jeho zasílání poštou. Požadují také zrušení nařízení, v rámci kterého musí lékárny nabízet antikoncepci.
Podpora armády
Mezi požadavky se vyskytuje i několik zaměřených na rozšíření počtu amerických vojáků. Všechny školy, které dostávají federální financování, by tak například měly studentům poskytovat vstupní testy do armády.
Prezident by také měl vyzvat členy Kongresu, aby během každé veřejné schůze ve svých volebních obvodech poskytli čas vojenským náborářům.
Vedle toho by měl Trump také jmenovat zvláštního asistenta prezidenta, který „bude udržovat kontakt s Kongresem, ministerstvem války a všemi dalšími zainteresovanými stranami v otázkách náboru a udržení zaměstnanců“.
Zakleknutí na školy a knihovny
Projekt 2025 nevnímá to, že se někdo necítí jako pohlaví, v rámci kterého se narodil, jako osobní identitu, ale nazývá to „transgenderovou ideologií“, která je podle něj „manifestací pornografie“.
Dokument argumentuje, že se na debaty o této menšině nevztahuje svoboda slova, a v několika částech na tyto údajné „transgenderové extremisty“ útočí. Řadu z těchto opatření proti nim již Trump přijal, projekt však chce omezit práva menšiny ještě více.
Každý pedagog nebo knihovník, který bude s nezletilými diskutovat o transgenderové ideologii, by například měl být označen jako sexuální delikvent. Kdo o tom s dětmi mluví, učí je prý „popírat samotnou přirozenost, která je vlastní lidské bytosti a spočívá v přijetí danosti naší přirozenosti jako mužů nebo žen“.
„Děti trpí toxickou normalizací transgenderismu, kdy do školních knihoven pronikají drag queens a pornografie,“ uvádí organizace hned na první stránce dokumentu mezi nejvýraznějšími problémy, které mají Spojené státy trápit.
Kde přesně začíná a končí to, co vlastně tato „pornografie“ je, dokument sice nezmiňuje, požaduje však, aby každý, kdo ji produkuje a distribuuje, šel do vězení. Telekomunikační a technologické firmy, které usnadňují její šíření, by zase stát měl zavřít.
Sněmovna reprezentantů by podle dokumentu také měla přijmout „Listinu práv rodičů“, která posílí pravomoci rodičů zasahovat do fungování škol či toho, které knihy budou v jejich knihovnách.
Nové úložiště jaderného odpadu
Organizace The Heritage Foundation si v rámci svého seznamu přání napsala také o restartování licenčního procesu pro trvalé úložiště jaderného odpadu v Yucca Mountain.
Ten bývalý prezident USA Barack Obama zrušil mimo jiné proto, že vědci zjistili, že voda horou protéká mnohem rychleji, než se původně předpokládalo, což by údajně mohlo vést ke korozi úložných kontejnerů a úniku radiace do spodních vod.
Foto Neznámý Autor, Wikimedia Commons, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1026543
To si však nemyslí autoři dokumentu. „Yucca Mountain zůstává schůdnou možností pro nakládání s odpadem,“ píšou na straně 397. I přes dřívější silný odpor státu Nevada k plánovanému úložišti by tak organizace chtěla mít možnost ho otevřít.
Současný pohled Trumpa na tuto záležitost je však záhadou. V každém ze svých první tří návrhů rozpočtů chtěl více než sto milionů dolarů na restartování licenčního procesu, v roce 2020 však prohlásil, že respektuje názor obyvatel Nevady.
Změny v dopravě
V Česku máme myšlenku řízení státu jako firmy, ve Spojených státech zase Projekt 2025 požaduje to samé pro řízení letového provozu. To je podle něj potřeba, protože „Federální úřad pro letectví dostatečně nevyužívá jedinečné pravomoci, které má v oblastech, jako jsou personál a akvizice“.
Chce tak přechod na model uživatelských poplatků, možnost propustit zaměstnance z jakéhokoli důvodu či případnou privatizaci řízení letového provozu.
Konzervativní organizace i Asociace amerických železnic se také dlouhodobě snaží o zrušení bezpečnostních předpisů požadujících dvoučlenné posádky vlaku.
Cílem tohoto předpisu je podle organizace „snížit flexibilitu“ železničních společností tím, že je potřeba druhý člen posádky i v situacích, kdy by jeden stačil. V tom, zda opravdu jsou dva páry očí bezpečnější, se výsledky studií rozcházejí, podle zaměstnavatelů však kvůli dnešním technologickým pokrokům již potřeba nejsou.
