Potravináři se obávají zdražení potravin. Evropské regulace, které jsou zaměřeny na zmírňování klimatické změny, přibývají. Nová opatření podle nich totiž zvýší administrativu i náklady na produkci potravin. Potravinářská komora to uvedla v tiskové zprávě. Komora kritizuje i netransparentnost, s jakou Evropská komise vypracovala možné dopady na podniky a domácnosti.
Firmy nově budou muset plnit třeba směrnici CSRD, která ukládá povinnost poskytovat údaje o uhlíkové stopě, a přibude i směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která má vést k jejich větší odpovědnosti, prosazování lidských práv a ochrany životního prostředí.
„Už dnes má Evropa dražší potraviny, než je tomu ve zbytku světa. A ještě je vlivem nesmyslných opatření budeme muset zdražovat. Obavy z dopadů zelené transformace jsou namístě. V klimatické politice bychom měli používat zdravý rozum,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Komora je přesvědčena, že navrhovaná opatření nebudou mít téměř žádné pozitivní dopady. Produkce skleníkových plynů spojených s výrobou potravin se podle ní jen přesune do zemí mimo Evropskou unii a dopady na klima budou naopak horší.
Potravinářům také vadí, že k některým nařízením chybějí jasné požadavky nebo že budou muset v příštích letech povinně snížit svůj potravinový odpad, přestože v potravinářském sektoru podle nich odpad téměř nevzniká. Kritizují i další opatření.
Velké podniky podle informací komory například budou mít povinnost zavést strategický transformační plán ke zmírňování klimatické změny. „Podle dalšího nařízení budou také firmy muset dokazovat, že při výrobě a v rámci svých dodavatelských řetězců nevyužívají nucenou práci,“ uvedla komora.
„Již dnes je pro podniky obtížné nové požadavky plnit a bohužel Evropská komise stále přichází s dalšími kontroverzními opatřeními. Může se stát, že Evropa v budoucnu na svém území vlivem jiných opatření svých klimatických cílů nakonec dosáhne. Bude to ovšem bez efektu na celosvětové emise skleníkových plynů. A hlavně za cenu snížení produkce a navýšení dovozů ze zemí mimo Evropskou unii,“ dodala Večeřová.
Za problematické považují potravináři i chystané nařízení o obalech a obalových odpadech, které ukládá společnostem používat při obchodování jen opakovaně použitelné obaly. „To bude problematické jak z hlediska technického provedení, včetně zajištění bezpečnosti potravin, tak z pohledu uhlíkové stopy, protože se to týká mimo jiné i palet se strečovými fóliemi,“ upozornila komora, která se proto snaží prosadit změnu pravidel.
Novelu zákona o obalech, která má zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, má dnes projednat vláda. Úprava je součástí dlouhodobé snahy o naplnění cílů Evropské unii v odpadovém hospodářství a cirkulární ekonomice. Směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně devadesát procent hmotnosti plastových nápojových lahví.
