Jedete ve výtahu a v polovině cesty k vám přistoupí další člověk. Co uděláte?
A. Budete se dívat na nohy a dělat, že ho nevidíte.
B. Vytáhnete telefon a zkontrolujete, zda vám někdo nenapsal.
C. Navážete s člověkem oční kontakt.
D. Začnete si s dotyčným povídat.
Pokud jste si zvolili přístup A nebo B, který vás stojí nejméně společenského úsilí, čtěte dál. Psycholožka a profesorka Univerzity Britské Kolumbie Gillian Sandstrom zjistila, že small talk s lidmi, které neznáte, vám může zvednout náladu a zvýšit pocity sounáležitosti.
Účastníci experimentu, kteří od ní dostali za úkol při nákupu kávy s baristou prohodit pár slov namísto neosobní ekonomické transakce, odcházeli z kavárny s daleko pozitivnějším pocitem než ti, kteří se měli snažit o co nejrychlejší nákup bez zbytečného zdržování se.
K podobnému závěru došel i behaviorální psycholog Nicholas Epley z Chicagské univerzity. Ten ve svém experimentu přišel na to, že ti účastníci, kteří si při dojíždění do práce v dopravním prostředku popovídali s neznámým člověkem, hodnotili cestu pozitivněji než ti, kteří se do žádné sociální interakce nepustili.
Pokud se vám zdá požadavek na zahájení konverzace s člověkem, kterého neznáte, příliš, nebojte, máme pro vás i schůdnější alternativu.
Jen to, že se na druhé podíváte a navážete s nimi oční kontakt, zvyšuje pocity sounáležitosti. „Díky letmému pohledu – s úsměvem nebo bez něj – se budete cítit více lidsky propojeni,“ vysvětluje sociální psycholog Kip Williams. „A funguje to na obě strany.“
Tak až dnes nastoupíte do výtahu, zvedněte oči a svého spolujezdce pozdravte. Ve vaší večerce prohoďte pár slov s prodavačem a v oblíbeném baru se obsluhy zeptejte, jak se dneska má.
Zvedne to náladu nejen vám, ale i jim.
