K jednomu z nejambicioznějších developerských projektů v Egyptě se blížíme dálnicí, která lemuje severní pobřeží země. Už zdálky je vidět desítka rozestavěných mrakodrapů v poměrně pokročilém stadiu. Vypadají, že vyrostly ze země všechny najednou, jsou zhruba stejně vysoké a nad každým ční jeřáb.
Projektů jako New Alamein má v Egyptě vyrůst několik desítek. Vláda je označuje souhrnným termínem ‚‚města čtvrté generace” a jejich plány protékají termíny udržitelnost, obnovitelná energie či chytré technologie.
Nový Alamein je druhým největším projektem tohoto typu – hned po Novém administrativním centru, do nějž se z 45 kilometrů vzdálené Káhiry postupně přesouvají vládní úředníci. Egyptská vláda by zde ráda postavila nejvyšší budovu světa a v roce 2036 uspořádala letní olympijské hry.
New Alamein
Z New Alameinu chce kabinet zatím vybudovat ‚‚bránu do Afriky”. A sehnat co nejvíc zahraničních investorů. Když se zdejší úřady dozvěděly, že oblastí se bude pohybovat skupina českých novinářů, přispěchaly s termínem, aby nám mohly své město budoucnosti ukázat.
Na papíře působí všechny plány velkolepě: třímilionová populace, luxusní byty i sociální bydlení, úřady, obchody, restaurace nebo operní scéna. A také pitná voda vyrobená z odsolené mořské.
První dojem z města, které má v egyptské poušti za pár let vyrůst, je taktéž impozantní – především díky zmíněné desítce siluet rozestavěných mrakodrapů. Všechny se začaly stavět loni, budou měřit minimálně 160 metrů, nejvyšší dosáhne 250 a obsáhne 68 pater.
Prakticky veškerá městská infrastruktura zde vzniká souběžně: rezidenční čtvrti rostou společně s průmyslovými areály, parky či výzkumnými centry. A stát sem láká přední světové univerzity.
‚‚Egyptská vláda financuje a provozuje základní infrastrukturu. Poté začíná zvát další investory,” přibližuje fungování projektu Mohamed Samir, šéf městského úřadu spadajícího pod egyptskou obdobu našeho ministerstva pro místní rozvoj, který má New Alamein pod palcem. Vláda drží například školy, zatímco si od investorů slibuje, že zde budou otevírat hotely nebo kluby.
Mohamed Samir
Samirův úřad prodává byty včetně nedokončených a peníze reinvestuje do další výstavby. ‚‚Celkově se zde za poslední dva roky protočilo osmdesát miliard egyptských liber,” tvrdí. Tedy něco málo přes sto miliard korun.
Přestože v New Alameinu zatím nikdo nebydlí (oficiální otevření je naplánováno na říjen), sedmdesát pět procent bytových jednotek ve městě už podle Samira svého vlastníka má. ‚“U bytů cílíme na cizince z oblasti Perského zálivu a Egypťany,“ konstatuje.
Megalomanský developerský projekt zahájený v roce 2018 čelil od svých počátků řadě překážek. Například dodávky ze zahraničí zkomplikoval nestabilní kurz egyptské měny, ale největším oříškem byly miny z druhé světové války. Poušť, kde roste nové město, byla sedmdesátiletými mementy po dvou bitvách u El Alameinu doslova poseta.
Momentálně se výstavba potýká s dalšími problémy. Emirátský developer Emaar během výstavby pobřežního resortu v New Alameinu způsobil možná až nenapravitelné škody na jedné z nejčistších pláží v zemi. A inženýři varují, že stavební práce ohrožují geologickou strukturu tamního podloží.
Stejná firma už podobným projektem o pár desítek kilometrů dál urychlila erozi pobřeží a změnila pohyb vln, které nově ohrožují domy stojící nejblíž u vody. Města čtvrté generace jsou přitom jednou z vlajkových lodí politiky egyptského kabinetu pod vedením autoritářského prezidenta Sísího.
Jejich primárním cílem je zlepšení kvality života v zemi – stamilionová egyptská populace se tlačí na zhruba osmi procentech rozlohy Egypta a nová města by měla tento tlak aspoň trochu zmírnit.
Mezi místními, se kterými měl Forbes možnost hovořit, se názory na New Alamein půlí. Jedni opatrně zpochybňují smysl celého projektu a namítají, že v zemi válčící s chudobou by se pro obrovské objemy peněz našlo i lepší využití. Podle Světové banky žije v chudobě téměř třetina Egypťanů.
Jenže kritizovat New Alamein znamená v podstatě kritizovat prezidenta Sísího a místní se do jakékoli politické debaty pouštět odmítají. Sísí je různými nevládními organizacemi pravidelně obviňován z násilností a porušování lidských práv. V minulých letech mnohdy drsně potlačoval svou opozici a ještě jako armádní generál stál za masakrem stovek až tisíců lidí v Káhiře v srpnu 2013.
Přesto jej značná část egyptského obyvatelstva obdivuje a podporuje. Vnímají ho mimo jiné jako záruku bezpečnosti a neopakování otřesů takzvaného arabského jara. Tito lidé věří, že egyptská města čtvrté generace přilákají zahraniční kapitál a ve finále zlepší život i samotným Egypťanům.
