Zdá se to jako dnes.
Steve Jobs v sukních.
Nejmladší dolarová miliardářka, která se vypracovala od nuly.
Revoluce v medicíně, už žádné jehly.
Jen pár titulků a hesel, jimiž novináři (včetně mě, toho času reportéra Hospodářských novin) častovali charismatickou Elizabeth Holmes a její startup Theranos. Opravdu to vypadalo na jeden z těch jímavých byznysových příběhů, které skončí miliardovým úspěchem… Než přišel John Carreyrou.
Čtěte také: Z výsluní až na dno. Elizabeth Holmes nezbylo z miliard nic a hrozí jí vězení
Ten nyní vydal o vzestupu a pádu ještě nedávno tolik vyzdvihované společnosti a její zakladatelky strhující knihu Bad Blood: Secrets and Lies in a Silicon Valley Startup, která odhaluje mimořádně zajímavé a šťavnaté detaily z toho, jak Theranos vznikl a jak po dobu své faktické existence (ne)fungoval.
Dlouholetý investigativní reportér listu Wall Street Journal neměl do února 2015, tedy do doby, kdy už například americký Forbes odhadoval majetek Elizabeth Holmes na 4,5 miliardy dolarů, o Theranosu ani potuchy. Zcela ho minula story zázračné podnikatelky, která odešla ze Stanfordu a založila firmu slibující, že bude umět z kapky krve zjistit ohromné množství informací o zdraví pacienta.
Tu a tam se ozývaly kritické hlasy, že něco takového není možné a že je zvláštní, že Theranos sice slibuje revoluční technologie, ale jeho lidé nikdy nic výjimečného nepublikovali v odborných článcích.
Pche, závist, konkurence, škarohlídi, odbíjela Elizabeth takové řeči a na své straně měla mocné přímluvce – v dozorčí radě či mezi investory Theranosu postupně zasedli lidé jako bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger, armádní generál a nynější americký ministr obrany James Mattis, miliardář a mediální magnát Rupert Murdoch nebo technologický guru Marc Andreessen.
John Carreyrou se k příběhu dostal v podstatě náhodou, upozornil ho na něj jeden známý kvůli zdánlivě banálnímu soudnímu sporu. A jak se zkušený novinář, který pracoval řadu let i v Evropě, nořil hlouběji a hlouběji do vnitřností Theranosu a toho, jak funguje, vyrůstal před ním temný svět postavený na lži a strachu.
A také díky osobním kouzlu mladé podnikatelky, která ošálila starší byznysmeny. Ti v ní viděli něco jako svou dceru a přehlíželi množící se indicie, že s Theranosem není něco v pořádku.
Když na sklonku roku 2015 vyšel první ze série Carreyrouových textů, způsobilo to v Silicon Valley a v jiných redakcích šok. Obrázek nedotknutelného úspěchu, příštího Googlu, se začal pomalu drolit, jak vyplouvaly na povrch další a další detaily o tom, že přístroje Theranosu vlastně skoro nic neumějí, že společnost trápí extrémní fluktuace zaměstnanců, že firma dokáže splnit jen zlomek toho, co naslibovala svým obchodním partnerům a inkasovala za to od nich desítky milionů dolarů. A především – že může být v ohrožení zdraví lidí, kteří se na její krevní testy spolehnou.
Theranos se začal sypat jako domeček z karet a dnes už to je pouze skořápka, která čelí řadě žalob a zanechala za sebou pořádnou pachuť. Není to ten případ fuckupu, o kterých by se přednášelo na večírcích pro startupisty. Tohle je příběh podvodníků, kteří podlehli představě, že změní svět.
Elizabeth Holmes se těšila ohromné publicitě a média, včetně Forbesu, ji zbožňovala…
Jak se taková představa zrodila, kdo ji živil a kdo jí podlehl, to všechno John Carreyrou ve své nové knize Bad Blood: Secrets and Lies in a Silicon Valley Startup perfektně popisuje. To, co nasbíral při práci na článcích pro Wall Street Journal, přetavil do strhujícího vyprávění, kde mimo jiné odhaluje neblahý vliv Elizabethina milence Sunnyho Balwaniho na dámu samou a celý Theranos. Vypráví, jak se Elizabeth čím dál víc stylizovala do Steva Jobse.
Nebo Carreyrou ukazuje, jak firma rozvrátila několik rodin, třeba vztah Tylera Shultze, zaměstnance a whistleblowera z Theranosu, s jeho dědečkem Georgem Shultzem, slavným ekonomem, který seděl v představenstvu firmy.
Carreyrouova kniha dokládá, že nejlepší romány píše život sám. Měla by být povinnou četbou pro všechny, které fascinuje startupová scéna a hon za jejími jednorožci. Ukazuje totiž, jakých chyb se kvůli své nedůslednosti a zaslepenosti zdánlivým úspěchem dopouštějí jak novináři, tak investoři, kteří se nechají ošálit perfektní prezentací, slovy o revoluci a disrupci, černými roláky à la Steve Jobs. Ale při tom všem zapomenou na něco tak prostého, jako je selský rozum.
