Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění od příštího roku opět vzrostou o více než tisíc korun. Další zvýšení přitom na živnostníky ještě čeká.
Výše minimálních odvodů pro živnostníky se odvíjí od průměrné mzdy, a protože ta se rok od roku zvedá, dochází i ke každoročnímu navyšování minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zatímco v minulosti docházelo k nárůstu v řádech stovek korun, letos a v následujících dvou letech je zvýšení odvodů výrazně vyšší.
V důsledku takzvaného úsporného konsolidačního balíčku, který vláda schválila loni v říjnu s cílem snížit deficit státního rozpočtu o 147,5 miliardy korun, dochází od letošního roku až do roku 2026 k postupnému navyšování minimálních záloh.
S návrhem zvednout odvody na sociální pojištění pro OSVČ přišel loni v dubnu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, podle něhož by krok nejen přivedl nové peníze do státní kasy, ale zároveň by drobným podnikatelům, kteří si platí jen minimální zálohy, zvedl starobní důchod. Důchod mají totiž OSVČ v takovém případě nižší než zaměstnanci: okolo dvanácti tisíc korun, což je méně než republikový průměr.
„Pro rok 2024 se minimální vyměřovací základ na sociální pojištění pro hlavní činnost OSVČ zvyšuje z pětadvaceti na třicet procent průměrné mzdy, v roce 2025 na třicet pět procent a v roce 2026 na čtyřicet procent,“ upřesňuje Michal Jelínek, daňový expert a partner ve společnosti V4 Group.
V obecné rovině živnostníci dlouhodobě odvádějí na pojistném nižší částky než zaměstnanci. „Jedním z hlavních důvodů, proč k takovému navýšení dochází, je možnost uplatnění nákladů, a to buď ve skutečné výši, nebo procentem z příjmů, které efektivně snižují vyměřovací základ pro pojistné. Zaměstnanci samozřejmě tuto možnost nemají, čili obecně mají vyšší vyměřovací základ pro pojistné,“ vysvětluje.
Zatímco letošní záloha na sociální pojištění pro živnostníky, kteří svou činnost vykonávají jako hlavní, činí 3852 korun, v příštím roce půjde o částku 4786, tedy o 934 korun více. U OSVČ vedlejších se záloha zvýší ze stávajících 1413 korun na 1505.
Výjimku mají začínající živnostníci, kteří svou činnost vykonávají jako hlavní. Pro ty je minimální vyměřovací základ v prvních dvou letech podnikání stanoven na pětadvaceti procentech průměrné mzdy. V roce 2025 tedy budou platit minimální zálohy ve výši 3419 korun.
S novým vyměřovacím základem se mění i výše záloh na zdravotní pojištění. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2025 by se měla zvýšit z letošních 2968 korun na 3161. V součtu tak živnostníci příští rok zaplatí o 1127 korun více než v letošním roce. Pokud bychom se podívali zpětně, už letos si v porovnání s rokem 2023 živnostníci na odvodech připlatili celkem 1154 korun.
V roce 2023 přitom minimální odvody v porovnání s rokem 2022 vzrostly o 638 korun, a o rok dříve dokonce o pouhých 47 korun.
Zvýšení čeká i paušální daň pro OSVČ, která v letošním roce činila 7498 korun v prvním pásmu. Od roku 2025 se v prvním pásmu zvedne na 8765 korun. Ve druhém a třetím pásmu pak zůstane stejná jako letos.
Česko patří mezi první tři země Evropské unie co do počtu osob samostatně výdělečně činných. Aktuálně je v zemi zhruba pět milionů pracujících, z toho více než jeden milion je veden jako OSVČ. Téměř sedm set tisíc lidí má tuto činnost jako hlavní a více než 400 tisíc jako vedlejší.
Podle Michala Jelínka by konsolidační opatření mohlo do jisté míry snižovat atraktivitu samostatné živnostenské činnosti. Dopad však bude podle něho jen velmi omezený.
„Větší hrozbou zcela jistě bude motivace některých živnostníků nepřiznávat veškeré zdanitelné příjmy, což v důsledku může vést k neutralizaci původního záměru, kterým je zvýšení celkového objemu odvodů na pojistném,“ předpovídá možné důsledky dalšího navýšení záloh.
