S kariérním růstem přichází nejen příjemné pocity jako úspěch, nové možnosti seberealizace či vzrušení z nových výzev, ale také stres a samota. Už nebudete jeden z týmu, který může s ostatními obracet oči v sloup nad nemožným šéfem. Ten šéf či šéfka jste teď vy.
Nemůžete s ostatními chodit na oběd a probírat pracovní klepy, protože kolegové si budou dávat pozor na to, co říkají, a vy se nemůžete utrhnout z řetězu a ztratit tvář.
Vaší ústřední misí je však vést svůj tým, zadávat mu práci, dávat zpětnou vazbu a motivovat je tak, aby vás ostatní přirozeně respektovali. A to i přesto, že nedávno jste byli na stejné pozici.
Sebevědomý nadřízený pomáhá svému týmu
Tady není čas bojovat s takzvaným syndromem podvodníka a sužovat se pochybami, zda jste povýšili zaslouženě, či nikoliv. Teď máte v rukou pomyslné otěže a bude ku prospěchu všech, když je budete držet pevně.
Akceptujte případné obavy ze selhání nebo strach, že si ostatní myslí, jak jste na svém kariérní žebříku poskočili nahoru nezaslouženě. Nacházíte se v nové situaci, ale dokážete si s ní poradit, pokud tomu budete sami věřit. Tak nejvíc pomůžete svému týmu, protože nikdo se nechce nechat vést od osobnosti, která vyzařuje přílišnou nejistotu.
Pryč s defenzivou
Ostatní cítí, co si o nich myslíte. Nemusíte nic říkat nahlas, ale prozrazuje vás řeč těla a intonace. Když od svých podřízených očekáváte a priori nepřijetí či intriky, bude se vám spolu složitě komunikovat.
Vyhodnocujte stávající situaci kriticky, ale zároveň s nutnou dávkou optimismu. Rozhodně nezačínejte svůj první den v šéfovské židli očekáváním konfliktů. Zaměstnanci mnohdy nevědí, co čekat od nadřízeného, který se rekrutoval z jejich řad. Dejte jim proto čas si na novou situaci zvyknout.
Nové seznámení
Většina z nás následuje taktiku „raději k sobě nepřitahovat pozornost“ a v rámci svého povýšení se snaží dělat, že se vlastně nic nestalo, a fungovat jako dřív. To je ale největší chyba – v nové situaci v kolektivu neplatí taktika „ono se to vsákne“. Naopak, od nadřízeného se očekává proaktivita.
Se svými spolupracovníky se musíte v podstatě seznámit nanovo, a proto zorganizujte schůzku, kde promluvíte o svých cílech a vizích. Motivujte, ale také upozorňujte na případné sankce, když někdo nebude chtít pravidla dodržovat.
Každý musí znát pravidla hry a vědět, co se od něj očekává. Všem tím ušetříte hodně starostí a získáte si respekt. Zprvu se vám může zdát, že takové debaty jsou ztrátou času, ale naopak: je to způsob, jak zjistit přání i obavy vašich podřízených.
Hrajte fér
Snažte se nikomu v týmu nestranit, i když se jedná o kolegy, se kterými jste dřív byli jedna ruka a nevynechali žádný společný oběd. Všichni jsme sice lidé a do rozhodování se samozřejmě míchají emoce a sociální vazby, nicméně pro úspěšné vedení jsou rozhodující hlavně fakta.
Každý si všimne, když budete někomu stranit, a v týmu takový přístup nedělá dobrotu. Znovu se opřete o pravidla hry, která musí být co nejsrozumitelnější. Čím jasnější zásady budou, tím předvídatelnější bude i vaše chování směrem k podřízeným.
Pomluvy vás zničí
Drbat a šířit klepy je údajně lidem vlastní už od dob paleolitu. V prvotně pospolitých společnostech to byl způsob, jak upevnit svůj sociální status a získat uznání tlupy. V praxi taková forma ocenění znamenala jídlo a teplo, tedy přežití.
Nyní už nejsme na našem postavení ve společnosti životně závislí, ale zvyk upevňovat ho pomocí klepů zůstal. I když to bude velmi těžké, nemůžete v roli šéfa či vedoucího nikdy vypouštět žádné klepy ani nikoho negativně hodnotit. Působíte pak neprofesionálně a nedůvěryhodně.
Musíte také filtrovat informace, které svým kamarádům kolegům či kolegyním u oběda prozrazujete. Pamatujte, že vaším cílem je teď dobro firmy, nikoliv vaše obliba u ostatních.
Učte se být lídrem
Někdo má přirozené sklony vést, jiný k tomu hledá cestu. Nikdo se ale vůdcem nerodí – je to návyk vyžadující neustálé učení se. Netřeba se hned upisovat manažerským kurzům, ale budete potřebovat maximální množství empatie a pozorovacích schopností.
Změny postupně
Většina nadřízených se chce vyznamenat. Přichází do své role plná entuziasmu a chuti dělat transformace, které se zapíší do dějin. Ale většinou je z toho víc škody než užitku.
Postupujte krok za krokem, neděste svůj tým řečmi o revoluci. Zaměstnanci pak nebudou vystrašení, což vám výrazně pomůže. V obranné pozici je totiž málokdo dlouhodobě výkonný a tvůrčí.
Kárejte mezi čtyřma očima
Potřebujete někomu něco vytknout? Najděte si čas, kdy si dotyčného zavoláte, a dejte mu konkrétní zpětnou vazbu. Nejdřív se ho zeptejte, co si o celé situaci myslí, poté mluvte vy.
Nikdy ale nekritizujte svého podřízeného veřejně – je to nejen ponižující, ale přijdete tím o loajalitu toho, kdo chybuje.
Řešením jste vy
Vaše povýšení přišlo postupně, znáte tedy dobře neduhy své společnosti z pozice zaměstnance. Nyní máte příležitost si na ně nejen stěžovat, ale také je vyřešit.
Pomůže vám kreativní metoda takzvaného design thinking. Jejím základem je přistupovat k potížím s otázkou: „Jak bych to mohl/a změnit?“
Nenechte se uvěznit svou kariérou
Neseme si v sobě, že šplhání po kariérním žebříčku je to nejlepší, co se nám může přihodit. Někdy se ale může stát, že nás nižší pozice naplňovala více – a kompenzace ve formě lepšího platu a pocitu moci jednoduše nestačí.
Málokdo však opouští kormidlo sám od sebe. Proto máme dojem, že pokud přijmeme povýšení, překročíme Rubikon a není odtud návratu. Ale nenechte se mýlit, vedoucí pozice není pro každého.
Když zjistíte, že vést ostatní vám není po chuti, neztrácejte svůj životní čas a sílu. Vzdát se takového místa není prohrou, na rozdíl od dlouhodobého trápení se prací, která vás netěší.
