Investice do obrany rostou a je to znát také na pracovním trhu. Firmy z obranného průmyslu i společnosti z na něj navázaných oborů hledají nové pracovníky. Ty opatrnější alespoň mapují, kde by mohly čerstvé posily získat.
Odpověď se přitom nabízí: čerpat mohou hlavně v automobilovém a strojírenském průmyslu. A nemusejí se bát odmítnutí, jako to bývalo ještě nedávno běžné. Obranný průmysl má dnes podstatně lepší image než před lety.
„Zvýšené investice do obranného průmyslu se začínají výrazně promítat i na trhu práce. Poptávka po lidech v tomto segmentu skutečně roste, a to napříč spektrem pozic, od operátorů výroby přes vývojáře až po specialisty na kvalitu nebo logistiku,“ potvrzuje Jan Nováček, managing partner společnosti Nováček and Partners.
Podobně aktuální dění na trhu popisují i další oslovení představitelé personálních a headhunterských společností. „V odvětví je nyní vysoký zájem o širokou paletu pozic od výzkumu a vývoje, inženýrství, technologie až po výrobu. Hledají se ale i projektoví manažeři, experti na kyberbezpečnost nebo logistiku,“ souhlasí José Kadlec ze společnosti GoodCall.
Podle Ivara Mesenského z firmy Wolf Hunt firmy hledají i lidi se zkušeností ze státní správy nebo obranných složek, kteří rozumějí specifikům veřejných zakázek a regulatorního prostředí. „Obranný průmysl také přitahuje profesionály z IT, kteří umějí vyvíjet například vojenské simulátory,“ upřesňuje Mesenský.
Česko sice dlouhodobě patří v rámci NATO i Evropské unie k zemím s nejnižšími vládními investicemi do obrany, začíná se to ale měnit. Loni se poprvé státní výdaje na tuto oblast dostaly na dvě procenta HDP a mají růst dál.
Vláda Petra Fialy letos rozhodla, že se mají investice do obrany ročně navyšovat o 0,2 procenta tak, aby se do konce tohoto desetiletí dostaly až na tři procenta HDP. I ty podniky, které zatím nenabírají ve větší míře nové zaměstnance, se proto díky očekávaným vyšším výdajům státu připravují na růst.
Foto Profimedia
„Firmy zjišťují možnosti, odkud nabírat zaměstnance, počítají náklady na ně, porovnávají je se scénářem nárůstu výroby. Očekáváme, že tento sektor bude výrazně růst, nikoli jen objemem výroby, ale i co do počtu zaměstnanců a investic,“ říká výkonný ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.
Také Ladislava Fialová, CEO ALTRO Executive Search, sleduje rostoucí poptávku především po kvalifikovaných pracovnících pro výrobu a posiluje nábor projektových manažerů, kteří mají zkušenosti s řízením složitých projektů v technologicky náročných oborech.
Kromě samotného rozšiřování současných kapacit se podle ní dá čekat, že bude stoupat i důraz na rozvoj dovedností stávajících zaměstnanců. „S ohledem na rychlý technologický pokrok bude klíčové zajištění průběžného vzdělávání a odborné přípravy pracovníků v těchto oborech, aby byli schopni efektivně pracovat s nejnovějšími technologiemi a metodami,“ upozorňuje Ladislava Fialová.
Vyšší aktivita spojená s očekávanými investicemi se ovšem podle Tomáše Drážného, zakladatele společnosti Executive Jobs, netýká jen firem, které působí přímo v obranném průmyslu, tedy těch, které vyrábějí zbraně, munici nebo obranné technologie a vybavení pro armádu.
„Týká se to i odvětví, která nejsou primárně válečná, ale jsou pro obranu důležitá. Jde třeba o elektrotechnické společnosti vyrábějící čipy, optoelektronické i IT firmy zabývající se kyberbezpečností, telekomunikační společnosti, logistické firmy a třeba i podniky, které dříve vyráběly vrtule pro civilní drony a teď je vyrábějí pro ty vojenské,“ popisuje Tomáš Drážný.
Kolik v Česku již vzniklo nových pracovních míst v obranném průmyslu a navázaných oborech, se podle personalistů nedá přesněji odhadnout, protože většina firem své náborové plány veřejně nesděluje.
Podle nedávné studie poradenské společnosti EY však nyní v tuzemském obranném průmyslu pracuje kolem dvaceti tisíc osob a dalších třicet tisíc pracovníků je do něj zapojeno nepřímo. Segment předloni dosáhl obratu tří miliard eur, více než 75 miliard korun.
Kolik nových pracovních pozic v nejbližších letech vznikne, není zatím jasné, záleží, v jaké konkrétní projekty se nové investice přetaví.
Foto Profimedia
„První opravdu výrazné dopady na trh práce budou patrné ve druhé polovině letošního roku a s velkou pravděpodobností se jedná o trend, který bude trvat i několik dalších let,“ predikuje Pavel Fiala z Jobs Contact. Už teď je ale zřejmé, že nebudou „jen“ vznikat nová pracovní místa, ale průmysl se celkově promění.
Řada společností totiž přeorientuje své zaměření a hledá zakázky ve vojenském průmyslu. „Firmy, které dosud vyráběly pro civilní sektor, nyní adaptují své linky a týmy na zakázky z oblasti obranného sektoru,“ říká Jan Nováček.
Příkladem může být společnost Ray Service, která původně dodávala kabelové svazky a elektroniku hlavně pro automotive a civilní letectví. Dnes má významné zakázky pro obranný průmysl a na tuto oblast se soustředí.
Kromě tradičních silných hráčů v odvětví, jako je třeba CSG Group šestého nejbohatšího Čecha Michala Strnada nebo Colt CZ miliardáře Reného Holečka, vznikají i nové startupy, které jsou zaměřené na bezpečnost a obranu.
„Často jsou to startupy kolem umělé inteligence, dronů nebo softwarových systémů do nich. Samozřejmě tyto projekty jsou často takzvaného dvojího užití, a lze je tudíž použít jak pro vojenské, tak pro civilní účely,“ poznamenává José Kadlec.
Na jejich rozvoj a investice se zaměřuje například investiční fond Presto Tech Horizons, za kterým stojí venture kapitálová společnost Presto Ventures spolu se zbrojní skupinou CSG zmiňovaného Michala Strnada.
Foto Anna Kovačič
Tento rostoucí „nový“ obranný průmysl pozoruje i Martina Grygar Březinová, šéfka české pobočky headhunterské společnosti Egon Zehnder.
„Pozorujeme rostoucí trend obranných technologických startupů, které se specializují na bezpilotní letadla, robotiku a umělou inteligenci a vytvářejí nový ekosystém, který doplňuje tradiční zbrojní průmysl,“ říká Grygar Březinová s odkazem i na zkušenosti svých kolegů z Německa.
„Je vidět, že členové středního i vrcholového managementu například z automobilového a chemického průmyslu jsou velmi otevření přechodu do obranného segmentu,“ tvrdí headhunterka.
Podobně jako se zvyšuje poptávka v obranném průmyslu o kvalitní pracovníky, roste i zájem jednotlivců o práci v tomhle oboru.
„Zvyšuje se zájem kandidátů, kteří dříve váhali kvůli reputaci tohoto sektoru. Dřív byl obranný průmysl často vnímaný jako uzavřený a poněkud kontroverzní. Dnes se ale čím dál tím víc profiluje jako obor s jasným smyslem, jako je obrana hodnot, bezpečnost obyvatel, technologický rozvoj,“ říká Ivar Mesenský.
Podle něj veřejnost začíná v obranném průmyslu vidět pozitivní společenský přesah, což je důležitý faktor zejména u mladších uchazečů o práci.
Právě ve vnímání tohoto sektoru došlo podle personalistů k největší změně. „Před invazí Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 se přibližně čtyřicet procent oslovených kandidátů vůči pozicím v obranném průmyslu striktně vymezovalo a nemělo o ně zájem. Dnes je situace diametrálně odlišná,“ konstatuje Pavel Fiala z Jobs Contact.
Práce v obraně získala punc stability a potenciálu do budoucna, což jde přímo proti dění v automobilovém průmyslu, odkud se už nyní část zaměstnanců do obrany přesouvá.
Podle Pavla Fialy nejsou už dnes výjimkou případy, kdy se lidé stěhují například z centra českého automotive průmyslu v Mladé Boleslavi za prací v obranném průmyslu i přes celou republiku.
