Ostřílený manažer Marek Plavčan dříve pracoval po boku nejbohatšího Slováka Ivana Chrenka v mezinárodní developerské společnosti HB Reavis. Nyní však vede jako obchodní ředitel Airvolute, firmu s pouhými 21 inženýry, která vyrábí komponenty pro autonomní drony. Co Plavčana přimělo, aby se připojil ke startupu?
Pracoval jste po boku Ivana Chrenka. Proč jste to vyměnil za Airvolute?
Chtěl jsem pracovat na technologických produktech, které jsou inovativní, a ptal jsem se sám sebe, kam by měly mé kroky směřovat dál, aby měly větší dopad. HB Reavis je velká developerská společnost, kde sice člověk může být blízko kormidla, ale stále jenom vesluje. Na druhou stranu ve startupu mohu také více kormidlovat. Navíc je tu také trhová rovina. Nemovitostem se v současnosti daří méně, úrokové sazby rostou a lidé pracují stále více z domova než z kanceláří.
Přemýšlel jsem tedy o tom, který trh aktuálně roste a jak využít jeho potenciál. Jedním z nich byla oblast robotiky, pod kterou spadají i drony. Navíc je v mém zájmu, aby na Slovensku vznikaly moderní inovativní firmy s vysokou přidanou hodnotou. Toho lze dosáhnout budováním technologického know-how doma, s domácím kapitálem, a můžeme se prosadit i ve světě.
Co jste dělal v HB Reavis?
Na začátku jsem působil v rámci korporátního technologického startupu. Vystudoval jsem mezinárodní obchod na London School of Economics díky vládnímu stipendiu Martina Falka a pak jsem tři a půl roku pracoval na slovenském ministerstvu práce. Tato témata mě však vždy zajímala, takže jsem se nakonec stal datovým konzultantem a analytikem pro představenstvo HB Reavis. Analyzoval jsem potenciál pro akvizice nových projektů nebo jejich komercializaci.
Jaké to bylo, pracovat po boku nejbohatšího Slováka? Podělil se s vámi o nějaké know-how?
Ve firmě je nashromážděno obrovské množství know-how. Každá firma, pokud dělá třicet let v nějakém oboru, ho zná, a speciálně v realitním byznysu je výhodné, když znáte cykly. V tom jsme měli výhodu a navíc od akcionáře přicházelo velké know-how, jak na malém pozemku vybudovat co největší hodnotu. Jak vytáhnout projekty nahoru a jak využít veškerý prostor. To jsme se snažili rozvíjet a vytvořili jsme interní manuály, kde jsme toto know-how kodifikovali.
Musel jste při odchodu podepsat nějakou dohodu, že nebudete pracovat pro konkurenci?
Myslím, že na Slovensku není standardní podepisovat takové dohody, i když někteří zaměstnanci je měli. U mě to bylo tak, že interní soubory, které jsme s týmem vytvořili, jsou majetkem firmy a nemůžeme s nimi nakládat. Osobní omezení jsem však nedostal.
Přejděme tedy k vaší aktuální práci. Kdo přišel na nápad vyrábět autonomní drony?
Na začátku byli moji kolegové, absolventi elektrotechnické fakulty oboru robotika, kteří založili malou firmu na komponenty a výškoměry v oblasti letectví a kosmonautiky. Toto odvětví však mělo omezený růst. Hledali proto příležitosti, kde by mohli více vydělat a prosadit se na mezinárodním poli. Přešli proto k bezpilotním letadlům a po dvou letech fungování zjistili, že mají velmi dobrý produkt, který je však třeba také komercializovat.
V té době jsme se seznámili prostřednictvím fondu Vision Ventures. Okamžitě jsme si sedli, protože mě fascinovaly inovativní produkty, v nichž byli skvělí, ale chyběla jim širší obchodní perspektiva. Po dvou letech fungování si uvědomili, že mají dobré projekty dronů, ale potřebují je také komercializovat.
Potřebovali vědět, jak získat klienty, udržet si zákazníky a jak se prosadit v zahraničí. Protože jsem to dělal už dříve a měl jsem určité zkušenosti z širšího podnikatelského světa, přišlo jim to jako cenné know-how, které dokázali dobře využít. Nakonec jde o to, aby si zakladatelé sedli i na lidské úrovni. A postupně jsem dostal příležitost stát se i partnerem firmy.
Můžete prozradit více o produktech, které Airvolute vyrábí?
Naše komponenty a řídicí jednotky pro drony se již úspěšně prosadily v zahraničí. Jde o komponenty velké jako iPhone, které se vyrábějí na Slovensku a vyvážejí se do Spojených států, Německa nebo Norska, kde na nich firmy stavějí své drony. Nedávno jsme si však řekli, že na stejné architektuře můžeme postavit i vlastní drony, které budou ve své kategorii nejpokročilejší.
K čemu se vaše drony převážně využívají?
Primárně pro průzkum, ale zároveň je to platforma, na kterou si uživatel může připnout, co chce. Náš dron však může létat i s vypnutou GPS, což je u jiných modelů velký problém. Naše drony mohou létat autonomně, mají v sobě umělou inteligenci a člověk je nemusí pilotovat, což má spoustu výhod. Operátor může například ovládat až deset dronů najednou, a pokud například hledá zraněného člověka někde v Tatrách, může ho takto najít rychleji, než kdyby dělal průzkum jen s jedním, pilotovaným dronem.
Naše drony navíc rozumějí svému okolí. Uvidí most a pochopí, že musí proletět pod ním, nebo uvidí požár a vědí, že ho musejí obletět. Umožňujeme dronům sémanticky pochopit, co je příležitost a co riziko, co lze odložit, co mohou otevřít nebo upravit. Běžné drony jsou poměrně „hloupé“ a my se snažíme, aby ty naše chápaly kontext.
Vznikla tato technologie na Slovensku? Máte na ni patent?
Patent na některé komponenty ještě čeká na schválení.
Jaká je na trhu s bezpilotními letouny konkurence?
U dronů velká, ale ne v oblasti autonomních letounů. Na trhu je nyní hodně začínajících firem, a navíc Čína hodně investovala a dotovala výrobky, které přicházejí na trh pro běžné lidi. Ale my jsme v segmentu autonomních dronů pro pokročilé, který není tak velký.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Mezi naše hlavní zákazníky patří Quantum Systems z Německa, což je obrovský evropský výrobce dronů pro civilní i vojenské použití, tedy takzvané dvojí využití. Dále Tekever z Portugalska, což je podobně velká firma. Při vývoji bezpilotních prostředků spolupracujeme i s ministerstvy obrany několika evropských zemí nebo s NATO.
Je pro nás důležité spolupracovat s velkými společnostmi. Můžeme něco prodat i malým začínajícím firmám, ale když jim dojdou peníze, končíme. Proto se zaměřujeme na velké a stabilní klienty, kteří mají státní zakázky a chrlí jeden projekt za druhým.
Zákazníci jsou citliví na původ a kvalitu komponent. Často mají požadavky na bezpečnost a mají obavy z dronů z Číny.
Co je váš hlavní byznys, výroba komponentů nebo celých dronů?
V současné době tvoří naprostou většinu výroba řídicích jednotek, které umožňují autonomní provoz dronů našich zákazníků. Máme však i zakázky na hotové drony, kde si zákazník nainstaluje aplikaci podle potřeby.
Řídicí jednotka i dron jsou platformy, na které si zákazník může nainstalovat vlastní aplikaci. Naší vizí je, že všechny softwarové společnosti na světě budou moci vytvářet aplikace na našem hardwaru, protože je dostupný. Otevřená architektura je pro nás velmi důležitá a pro našeho zákazníka je klíčové, že komponenty nejsou z Číny.
Proč jim vadí čínské komponenty?
Zákazníci jsou citliví na původ a kvalitu komponent. Často mají požadavky na bezpečnost a mají obavy z dronů z Číny, které jsou velmi levné, protože mohou dodavateli poskytovat jiný užitek.
Například jaký?
Mohou z nich třeba získávat spoustu dat, fotografií, jsou připojeny ke cloudu, kde mohou být tyto dokumenty uloženy a výrobce vidí to, co vidí dron. A to obranný a bezpečnostní průmysl nechce.
S tímto tématem souvisí i vyzbrojování. Co když chce zákazník použít vaše drony pro vojenské účely? Jak se na toto téma díváte a máte ošetřeno, že vaše drony nebudou zneužity?
Pohybujeme se v oblasti dvojího využití. Začali jsme v komerčním segmentu s aplikacemi pro inventarizaci. Jednalo se o civilní a komerční aplikace. Postupně nás začaly oslovovat společnosti, které stavějí drony pro průzkumné účely. Tento sektor se výrazně rozvíjí a my na to máme know-how. Věnujeme se těmto aplikacím a ne těm, které jsou určeny k ničení nebo likvidaci nepřítele.
Máte ale nějaké záruky, že si s nimi zákazník nebude dělat, co chce?
Naše bezpilotní letouny obsahují komponenty, u kterých se zavazujeme vůči dodavateli a vyžadujeme to i od našich zákazníků. K nim patří ministerstvo obrany a v drtivé většině takoví zákazníci používají naše komponenty pro další výzkum a vývoj. Vyžadujeme, aby naše drony nesloužily jako zbraň, ale mohou být použité pro průzkumné účely i na bojišti.
Takže to ale záleží jen na dohodě. Zařízení se samo nemůže zablokovat, pokud by mělo být použito v boji?
Ne, ale ani výrobce automobilů nemůže například zabránit tomu, aby byl s jeho vozem spáchán teroristický čin. Co je z naší strany vymahatelné, je to, že zákazník deklaruje, co bude s našimi drony dělat. Pokud tyto záruky nemáme, dron mu neprodáme, a je to i v našich interních pravidlech. V minulosti to bývalo tabuizované téma, ale války jsou všude kolem nás a my se k tomu musíme postavit čelem.
Jsme součástí mladé generace technologických společností, které se zabývají otázkou postavení v obranném průmyslu. O tyto technologie projevují zájem i investoři, protože nejlepší technologie, které se v minulosti dostaly do popředí, jako je internet nebo GPS, byly původně vyvinuty pro armádu. Právě z takových začínajících podniků proto může vzejít širší společenský přínos.
Jak se na vaši technologii dívají investoři?
Od slovenského fondu rizikového kapitálu Vision Ventures jsme během tří let získali 1,6 milionu eur ve formě vlastního kapitálu a dluhu. V druhé polovině letošního roku zahájíme první kolo investic, v němž budeme usilovat o další kapitál, protože vidíme velkou příležitost k růstu jak na straně hardwaru, tak softwaru. Myslím, že mnoho investorů ve Spojených státech objevilo toto odvětví, aniž by o něm dříve věděli. Nyní vědí, že tyto technologie jsou velmi dobře použitelné i v civilním sektoru.
Nemyslím si, že se chystají rozdělit technologii na civilní a obrannou. Navíc se už objevují i investoři z veřejného sektoru. Například Evropská investiční banka, která duální využití dlouho považovala za nefinancovatelné téma, uvolnila pro takové společnosti kapitál. Letos v květnu zjednodušila přístup k financování tohoto odvětví, protože dvojí užití se netýká jen obranného průmyslu.
Jaká tedy podle vás čeká tento sektor budoucnost?
Pokud jde o hardware, příští rok přijdeme s letadlem, které bude mít největší výpočetní kapacitu ve srovnání s konkurenčními drony. Bude to revoluční letoun za bezkonkurenční cenu. Pokud jde o software, chceme spustit obchod s aplikacemi pro létající roboty, kde si každý bude moci stáhnout aplikaci, kterou potřebuje.
