Michal má atraktivní a dobře placenou práci, ale zažívá v ní vyhoření a stres. Blíží se mu konečné termíny, ale pracovní úkoly ho nudí a nedávají mu smysl. Utíká se ke sportovním aktivitám, začal například běhat maratony. Ani to nepomáhá. Prožívá krizi středního věku. Michalovi však není 45 let, ale 27. A právě zde začíná problém.
Generace Z prožívá v práci frustraci, jakou nezažila žádná jiná generace před ní. Podle nejnovější studie společnosti MetLife je pouze necelá třetina zaměstnanců amerických firem z generace Z v práci spokojená.
MetLife zveřejnil první zjištění ze své studie trendů v oblasti zaměstnaneckých výhod pro rok 2025. Studie ukázala, že méně než třetina zaměstnanců generace Z se cítí být komplexně zdravá, což znamená, že má odpovídající duševní, finanční, sociální a fyzické zdraví.
Bez pocitu úplného zdraví
Do generace Z patří ti, kteří se narodili v letech 1996 až 2010. Jde tedy o lidi, kteří nikdy nezažili svět bez internetu nebo mobilního telefonu.
Pouze 31 procent z nich v průzkumu uvedlo, že se cítí komplexně zdraví. To je hluboko pod průměrem, který je podle studie 42 procent. Nejzdravější se cítí generace Baby boomers. Své zdraví pozitivně ohodnotilo až 57 procent jejích zástupců.
Špatný stav mladé generace potvrzuje i další statistika. Pocit stresu, deprese a vyhoření prožívá v průměru dvacet procent pracovníků. U generace Z je to však až 37 procent. Při porovnání dat s rokem 2018 se ukázalo, že v současnosti se až 11 procent mladých cítí v práci méně šťastně.
Mladí lidé mají od práce jiné očekávání než starší ročníky. To, co je pro členy generace Z v práci nejdůležitější, ukázala studie společnosti Deloitte.
Podle ní téměř všichni příslušníci generace Z chtějí práci zaměřenou na cíl a nebojí se odmítnout takové pracovní úkoly nebo pozice, které nejsou v souladu s jejich hodnotami. Cítit, že jejich práce má smysl, je podle nich klíčem ke spokojenosti a pohodě na pracovišti. Důležité je to až pro 86 procent této skupiny respondentů.
Generace Z podobně jako mileniálové nemá problém odmítnout úkoly a zaměstnavatele na základě své osobní etiky nebo přesvědčení.
Hodně z negativních projevů připisují lidé z generace Z své finanční zátěži. Snaží se spořit peníze na velké životní výdaje, ale vše stojí víc než kdysi.
Mezi důvody odmítnutí zaměstnavatele nebo úkolu patří faktory, jako je například negativní vliv na životní prostředí či přispívání k nerovnosti prostřednictvím postupů, které nejsou inkluzivní. Jsou to i osobní faktory, například nedostatečná podpora duševní pohody zaměstnanců a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
„S generací Z přichází určitý pragmatismus, protože vidí, jak to mileniálům v mnoha případech nevyšlo. Až 63 procent lidí z generace Z říká, že jsou pro ně na prvním místě peníze a osobní růst. Čtvrtina z nich si aktivně hledá lepší místo i přesto, že jsou na tom současném spokojeni, a přibližně čtvrtina z nich práci do šesti měsíců i změní,“ říká pro Forbes trendforecasterka Pavlína Louženská.
Dávat pozor na potřeby generace Z, která bude brzy tvořit většinu pracovní síly, je podle odborníků důležité. „Především generace Z si v současnosti určuje, jak má vypadat jejich pozitivní zaměstnanecká zkušenost. Pokud budou zaměstnavatelé dbát na jejich standardy, pomůže jim to lépe uspokojovat potřeby všech svých zaměstnanců,“ říká viceprezidentka MetLife Jamie Madden.
Rostoucí náklady jako stresový faktor
Účastníci studie MetLife poukazují na finanční stres jako hlavní faktor, který přispívá k jejich problémům. Rostoucí životní náklady, nižší nástupní mzdy a tlak na spoření na velké životní výdaje, jako je bydlení a v USA i vzdělání, si vybírají velkou daň. Finanční stres se projevuje vyhořením, depresemi a izolací.
„Mnoho negativních projevů lidé z generace Z přisuzují své finanční zátěži. Snaží se šetřit peníze na velké životní výdaje, ale všechno stojí víc než dřív. Zapadá to do kontextu toho, proč zažívají stres a depresi,“ dodává výkonný viceprezident MetLife Todd Katz.
Podle něj by zaměstnavatelé měli zaměstnancům z generace Z nabízet speciální benefity, například pomoc ve formě půjček na bydlení nebo vzdělávání. Je také důležité, aby zaměstnavatelé tyto benefity vhodně komunikovali a pomáhali zaměstnancům je co nejefektivněji využívat.