Lidé přestali dojížět za prací, úrokové sazby prudce rostou a městské radnice přicházejí o obrovské sumy na daních. Americká města se ocitla v krizi, která nemá v historii obdoby. Co radí největší mozky realitního trhu?
Když v roce 2020 zůstaly miliony Američanů doma ve snaze vyhnout se covidové pandemii, nádražní budova Union Station, jedna z nejikoničtějších budov amerického hlavního města, zůstala náhle opuštěná.
Architektonický skvost ve stylu Beaux-Arts, který kromě vlakových terminálů zahrnuje i kancelářské a komerční prostory, byl jednou z nejvýraznějších položek v realitním portfoliu miliardáře Bena Ashkenazyho (čisté jmění ve výši 2,6 miliardy dolarů). Ten ji do něj zařadil v únoru 2007 nákupem čtyřiaosmdesátileté nájemní smlouvy za 160 milionů dolarů.
Úbytek cestujících si však velmi rychle vybral svou daň. Podle soudních záznamů z exekučního řízení, zahájeného v návaznosti na žalobu vlastníka nemovitosti, newyorské společnosti Rexmark, nezvládl Ashkenazy v květnu 2020 splatit půjčku ve výši 430 milionů dolarů.
O sedm měsíců později uzavřel Ashkenazy dohodu s nejmenovaným státním investičním fondem na odprodej padesátiprocentního podílu za více než 700 milionů dolarů, z dohody však sešlo. V dubnu 2022 se pak do věci vložila americká státní železniční společnost Amtrak, která nádražní budovu „znárodnila“ výměnou za kompenzaci ve výši 250 milionů dolarů.
V současnosti se tak Union Station nachází uprostřed soudní bitvy mezi americkou vládou, Ashkenazym a společností Rexmark, která tvrdí, že budovu loni v červnu odkoupila za 104,5 milionu dolarů v exekuční dražbě. Jedna věc je však jistá: cestující se nevracejí.
Počet cestujících využívajících americkou železnici se snížil z více než pěti milionů v roce 2019 na 1,8 milionu za rok 2021. To představuje pokles o 66 procent. Jen na dvou nejfrekventovanějších trasách skrz Union Station klesl počet cestujících v roce 2022 o 26 procent.
Těžký úděl Union Station je jedním z nejvýraznějších projevů krize, které v současnosti čelí většina amerických měst. Ta se po desetiletí spoléhala na stabilní příliv kancelářských pracovníků, kteří v centrech měst udržovali čilý ruch a zajišťovali ekonomickou životaschopnost.
Více než tři roky po covidových lockdownech je však jasné, že ve stejném počtu se již nevrátí. Počet lidí, kteří denně dojíždějí za prací, se v průměru snížil o 39 procent (viz box Neobydleno). Pokles kromě nádražních budov zasáhl i mrakodrapy v centrech měst, které jsou tradičně plné kancelářských prostor.
Podle realitní společnosti JLL se jen za první čtvrtletí roku 2023 snížil pronájem kancelářských prostor o téměř dva miliony metrů čtverečních. To znamená, že je v současnosti ve Spojených státech neobsazeno rekordních devadesát milionů metrů čtverečních kancelářských prostor, což je více než pětina. Nejvíc prázdných kanceláří hlásí New York, Washington, D.C., a Chicago.
S odchodem pracovníků se ve městech začaly množit sociální problémy, což vyprázdněným oblastem na atraktivitě nepřidává. Drobná kriminalita v New Yorku vzrostla od roku 2019 o 29 procent. V oblasti Sanfranciského zálivu se ve stejném období zvýšil počet lidí bez domova o 39 procent.
V červenci minulého roku společnost Starbucks uzavřela po celých Spojených státech šestnáct poboček, mezi nimi šest v Seattlu, dvě v Portlandu a jednu ve Washingtonu, právě v nádražní budově Union Station. Jako hlavní důvod společnost uvedla problémy s bezpečností a uživateli drog.
