Dánsko se pravidelně umisťuje na předních příčkách žebříčků zemí, jež nabízejí ty nejlepší podmínky pro podnikání, a to nejen v tom, který sestavujeme my ve Forbesu. Body získává tahle severoevropská země za transparentnost, personální a monetární svobodu nebo rovnováhu mezi prací a soukromým životem. I přesto, že je Dánsko známé svým štědrým sociálním systémem a společností, která klade důraz na rovnost a jednotu, může nám poskytnout cennou lekci ze své pracovní kultury, jež je pro úspěšné podnikání stejně důležitá jako parametry hodnocené v nejrůznějších světových žebříčcích.
Tohle jsou čtyři klíčové faktory, které přispívají k tak pozitivnímu hodnocení dánské podnikatelské kultury. Necháte se inspirovat?
Dánská pracovní kultura vyzdvihuje týmovou práci místo toho, aby nutila zaměstnance soupeřit. Všichni samozřejmě skrytě tak trochu usilují o plusové body u svého nadřízeného, ale konkurence mezi kolegy zde není institucionalizovaná tak, jak tomu bývá v jiných zemích. V kancelářích je díky tomu mnohem méně stresu a více příležitostí pro vzájemnou spolupráci. Pokud máte nastavenou drakonickou zaměstnaneckou politiku, vytvoříte atmosféru plnou ostré konkurence, což není příznivé pro týmovou práci, obzvláště v menších projektech.
Dlouhé zimy, kdy slunce vychází kolem deváté ranní a zapadá už v pět odpoledne, vedou k tomu, že zaměstnanci půl roku chodí do práce za tmy a za tmy se z ní vracejí. Gavin Moore, Brit, který v Dánsku žije a podniká už několik let, říká, že kdysi ho překvapilo už jen to, jak spolu všichni tráví společnou pauzu na oběd. „Obědvali jsme ve stejnou dobu na stejném místě, dokonce i náš šéf,“ vzpomíná Moore. Jeho kolegům, a nakonec ani jemu, to nevadilo, protože na rozdíl od jiných míst nikdo nepotřeboval tuto pauzu využít na řešení osobních pochůzek. Všichni si prostě jenom zašli na oběd.
Moore poznamenává, že to, že vedoucí v Dánsku často jedí společně se svými lidmi, je jen jakýmsi prohloubením konceptu otevřeného pracovního prostoru. „Když chci mluvit se svým šéfem, jen se zvednu ze židle a poklepu mu na rameno. Není zde žádná sekretářka nebo dveře, na které bych musel klepat,“ říká. Otevřený prostor odstraňuje přísnou a mnohdy limitující hierarchii a tok informací odshora dolů je organický. Dánská, silně rovnostářská sociální struktura, přikládá rovné postavení každému jednotlivci. Christoffer Malling, generální ředitel #CPHFTW (Copenhagen for the Win), neziskovky reprezentující kodaňskou startupovou komunitu, říká, že tato hodnota se promítá i do kancelářské kultury, kde se názory a stanoviska všech respektují bez ohledu na pozici.
Nezávislé myšlení a svoboda spolu s týmovou prací se v Dánsku cení hodně vysoko. A ano, tyto dvě věci skutečně mohou koexistovat. Moore říká, že možnost zajít si k zubaři během pracovní doby namísto často marných a stresujících snah obstarat takovéto věci po pracovní době, pro něj byla osvěžující změnou. Možnost samostatně nakládat s pracovním časem v zaměstnancích totiž vyvolává pocit důvěry a ocenění, a nikoli touhu jí zneužívat.
Tento koncept, říká Malling, jde výrazně dál než jen koncept pružné pracovní dobu. „Manažeři usilují o to, aby lidé měli podíl na každém rozhodnutí, které ovlivňuje chod firmy,“ tvrdí. Místo toho, aby zaměstnance odrazovali od toho, aby se zajímali o problémy, které leží mimo jejich odbornost, je dánský přístup naopak podporuje v tom, aby vyhledávali slabá místa a předkládali řešení problémů, ať už se týkají jejich pracovních úkolů nebo nikoli. Tento druh začlenění dělá z každého zaměstnance důležitou osobu a vštěpuje mu pocit, že o jeho názor je zájem a že se aktivně podílí na prospěchu společnosti.
Dánský systém podpory v nezaměstnanosti, který je velmi štědrý, motivuje společnosti, aby se snažily si své zaměstnance udržet. Varianta, že by nějakou dobu byli bez práce, pro Dány totiž není tak děsivá. A i to podle Mallinga přispívá k vytváření lepšího pracovního prostředí. „Vojenský manažerský styl by zde neuspěl. Musíte se o své zaměstnance a svůj tým starat, musí vám na nich záležet. Je to o tom, abyste znali jména jejich partnerů a dětí, pokud nějaké mají. Pokud tohle nevíte, nikdy si nezískáte jejich srdce. Oni ve vás jako v manažera potřebují věřit. Investujte do nich svůj čas. Nemusíte zcela zrušit hierarchii ve své společnosti. Každý je rád, když finální rozhodnutí nakonec udělá šéf a vezme za něj zodpovědnost, ale váš vztah musí být rovný. Oceňte vaše zaměstnance jako lidské bytosti. Pokud se nebudete chovat lidsky, vaši zaměstnanci vám mohou utéct za někým lepším,“ dodává.
