skip to main content
Cover rozhovor

Praha musí lákat světové mozky umělé inteligence, říká ředitelka prg.ai

Efektivnější vývoj léků, automatizace práce, predikce chování zákazníků nebo třeba zlepšení předpovědi počasí. To vše může nabídnout umělá inteligence, která je stále důležitější složkou nejen vědy, ale i byznysu.

I proto má spolek prg.ai smělý cíl – udělat z Prahy evropské centrum umělé inteligence. Na přeměnu Prahy na superhub umělé inteligence a její podporu ve vzdělávání a podnikání nedávno dostal spolek od hlavního města finanční příspěvek ve výši devíti milionů.

„V Praze máme bezpochyby excelentní vědecké skupiny, v několika případech světového významu,“ říká Lenka Kučerová, ředitelka spolku prg.ai, který založili vědci z ČVUT, Univerzity Karlovy a Akademie věd. „Pokud ale chceme konkurovat jiným evropských AI hubům, je zásadní, aby se vědcům dostávalo důstojných podmínek pro práci a život,“ dodává.

Proč je podle vás důležité v současné době mluvit o umělé inteligenci?

Protože se jedná o technologii, která dnes už prostupuje většinou lidských činností. Používáme ji každý den, aniž si to uvědomujeme – na umělé inteligenci jsou založené tak samozřejmé nástroje, jako je filtrování spamu, vyhledávání trasy na smartphonu nebo doporučování výrobků na e-shopech.

Začíná hrát nezastupitelnou roli také při vývoji nových léčiv, uplatňuje se při zkoumání vesmírných těles, odkrývání archeologických nalezišť nebo restaurování obrazů. Samozřejmě nemůžeme opomenout její důležitost pro automatizaci a robotizaci práce.

A právě proto, že se jedná o tak všeobjímající technologii, je nutné o ní mluvit. Jen pokud budou lidé obeznámeni s jejími přínosy a riziky, budou ji umět využívat tak, aby přispívala k růstu životní úrovně celé společnosti.

Reklama
Předplatné Forbesu
Principál
Forbes 7/2021

Na webu píšete, že za založením spolku prg.ai stojí vize naplno využít potenciálu Prahy a proměnit ji v evropské centrum umělé inteligence. Co by pro to Praha měla udělat?

Důležitý je rozvoj lidského kapitálu na všech úrovních vzdělání. Je potřeba vybudovat ekosystém, který studentům, výzkumníkům, podnikatelům, investorům, úředníkům a všem, kdo se zajímají o umělou inteligenci, umožňuje a usnadňuje sdílení informací, zkušeností, rozvoj vztahů a možností spolupráce. Jako malému neziskovému spolku se nám daří tyto dvě role zastávat obstojně.

Transformace Prahy v evropské centrum AI se však neobejde bez úzké spolupráce akademické půdy a průmyslu, a především bez masivních investic ze strany státu. Pro ilustraci, vláda Velké Británie se zavázala podpořit výzkum umělé inteligence a robotiky miliardou liber a Francie do roku 2022 přerozdělí na rozvoj AI ekonomiky miliardu a půl eur. A to mluvíme pouze o Evropě.

Jak je to mimo Evropu?

V Kanadě, ve Spojených státech nebo v Číně jsou ještě dál. Česko má Národní strategii pro umělou inteligenci od roku 2019, od státu však v tomto směru nezaznamenáváme konkrétní kroky ani pomoc při realizaci rozvojových platforem, jako jsme my nebo Brno.AI.

I podle představ vedení Prahy se má město stát superhubem umělé inteligence, která má být jedním z pilířů pražské postcovidové ekonomiky. Má Praha na to, aby se takovým centrem stala?

V Praze máme bezpochyby excelentní vědecké skupiny, v několika případech světového významu, a to zejména v oblastech rozpoznávání obrazu, přirozeného zpracování jazyka a robotiky. Ukázkovým příkladem je tým CTU-CRAS, který se opakovaně dostává na přední příčky prestižní soutěže výzkumné americké agentury DARPA nebo nedávno zveřejněný ranking vědců z ČVUT. Dále je zde čím dál tím více slibných startupů, jako jsou například Rossum, Resistant AI nebo Recombee. Na druhou stranu je pravda, že máme žalostně málo AI projektů s globálním potenciálem, které vznikly na základě univerzitního výzkumu.

Proč tomu tak je?

Český průmysl se ke spolupráci s akademickou půdou a k aplikaci AI do svých produktů a služeb staví povětšinou dosti váhavě, naše vědecká komunita je rozdrobená a v mezinárodních AI strukturách málo zastoupena.

Obávám se, že s ohledem na světový boj o AI odborníky, a tím pádem razantně narůstajícími platy, se nám za současného stavu mnoho perspektivních vědců nepodaří na pražské ani české akademické půdě udržet a zahraniční mozky přilákat. Tím je budoucnost české AI scény a její schopnosti vytvářet vhodné prostředí pro konkurenceschopné projekty ohrožena.

Jak sem tedy mozky, které mohou posouvat dopředu společnost i byznys, přilákat?

Provedli jsme hloubkový průzkum mezi zahraničními AI vědci působícími v Praze. Láká je vysoká kvalita výzkumu, výsledky konkrétních zdejších výzkumníků i samotná metropole jako atraktivní místo pro život. Obavy mají z nedostupnosti bydlení a nízkých platových podmínek. Opět se tedy dostáváme k financování. Pokud chceme konkurovat jiným evropským AI hubům, je zásadní, aby se vědcům dostávalo důstojných podmínek.

Pak je důležité, aby akademické instituce všeobecně a výzkumné skupiny obzvlášť měly špičkový leadership, dělaly kvalitní marketing a mezinárodní networking a celkově rozvíjely jakýsi vědecký business development. Měly by si v tomto ohledu vzít příklad ze soukromého sektoru. Perspektivním pražským AI firmám se čím dál tím více daří zahraniční mozky nejen lákat, ale také udržovat.

Reklama

Máme za sebou krizi, která zasáhla snad všechna odvětví. Jak může umělá inteligence přispět k restartu ekonomiky?

Odvolám se na analýzu poradenské firmy McKinsey z minulého roku, která za nejpalčivější problémy české ekonomiky označila pomalé tempo digitalizace, a to především ve výrobě, maloobchodu, ale i ve veřejném sektoru, a dále vysokou zaměstnanost a zmenšující se výhodu Česka v podobě nízkých nákladů na pracovní sílu.

Podle McKinsey by bylo možné v Česku už dnes automatizovat přes milion pracovních míst, což by podpořilo růst sektorů, jako je pohostinství, výroba, logistika, zemědělství nebo stavebnictví, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovních sil. To s sebou samozřejmě nese nutnost profesního rozvoje.

Některé obory se pod tíhou nových technologií radikálně promění nebo úplně zaniknou. Již blízká budoucnost světové ekonomiky není u výrobního pásu, ale ve vzdělaných a kreativních lidech, a v tomto ohledu Česko začíná dle mého názoru značně zaostávat. 

Nejpalčivějším problémem české ekonomiky je pomalá digitalizace.

Co si z oboru AI může vzít byznys a samotní podnikatelé?

Předem je důležité říci, že umělá inteligence je pouze nástroj. Mnoho firem se domnívá, že si koupí nějaké chytré řešení založené na prvcích AI, strojového učení nebo datové analytiky, a tím se jim raketově zvednou zisky. Zavedení AI do výroby či do služeb ovšem vyžaduje komplexní přípravu od jasného pojmenování potřeb firmy přes získání a strukturalizaci relevantních dat a nastavení procesů až po rekvalifikaci zaměstnanců.

Pokud se tato transformace povede, dokáže umělá inteligence optimalizovat a automatizovat rutinní úkoly, zvyšovat produktivitu a rychlost rozhodování, poskytovat real-time analýzu, předcházet problémům ve výrobě, přispívat ke správným podnikatelským rozhodnutím, predikovat chování zákazníků nebo nabídnout personalizovaný zákaznický zážitek.

Praha se v poslední době zaměřuje na problematiku Smart Cities a chytré aplikace. Městská společnost Operátor ICT se snaží poskytovat otevřená městská data. Je to podle vás správný přístup? Má se v současné době město soustředit právě tímto směrem?

Koncept chytrých měst prošel za dobu své existence postupným vývojem. Oproti minulosti, kdy smart city znamenalo zejména pořizování různých vychytávek do veřejného prostoru, se nyní město soustředí hlavně na projekty zefektivňující řízení a obstarávání veřejných služeb. Dobrým příkladem jsou kontejnery na tříděný odpad osazené senzory zaplněnosti, díky nimž se daří snížit celkový počet svozů. Důležitý je i postupný rozvoj dopravní aplikace PID Lítačka, jejímž prostřednictvím by mělo být v budoucnu možné naplánovat část trasy třeba i vlastním autem a zarezervovat si pro něj místo na odstavném parkovišti.

Obecně se vedení Prahy snaží v posledních pár letech těžit z výhod rozhodování na základě reálných dat. Pražská datová platforma Golemio sice funguje teprve od roku 2018, ale za tu dobu již nabízí více než stovku datasetů, které poskytuje městským organizacím i veřejnosti. Díky Golemiu je například možné lépe řídit distribuci vakcín v Praze, sledovat zájem občanů o očkování nebo modelovat dostupnost lůžek v nemocnicích. 

Jak hodnotíte pozici Česka na technologické scéně? Můžeme brát za ukazatel vzestupu například to, že se podnikatelem roku stal 3D tiskař Josef Průša?

Na české technologické scéně se pohybuji dvanáct let a jsem přesvědčena, že prošla vskutku impozantním vývojem. Investoři v čele s Credo Ventures se významně podílí na rapidním růstu českých i zahraničních startupů a stali se vyhledávanými partnery pro světové jedničky, jako jsou Index Ventures nebo Andreessen Horowitz. Vznikla třída sériových podnikatelů, kteří nejenže po úspěšných exitech zakládají nové byznysy, ale také reinvestují své zkušenosti a nabytý kapitál zpět do ekosystému. Avast díky nedávné investici do Rohlíku již není jediný český jednorožec a další firmy jako například Productboard na sebe jistě nenechají dlouho čekat.

Na druhou stranu je nutné poznamenat, že by inovativní obory rostly podstatně rychleji, kdyby jim byl systém více nakloněn. Byrokratická zátěž je vysoká a nefunkčnost zaměstnaneckých opčních programů ztěžuje získávání a motivování perspektivních spolupracovníků. Malý pokrok v oblastech, jako je rozvoj podnikavého ducha dětí a mládeže nebo digitalizace veřejné správy, jsou dalšími brzdami českého inovačního potenciálu a konkurenceschopnosti.

Vy sama se profesně věnuje podpoře podnikání a založila jste například program CzechAccelerator, který českým technologickým firmám pomáhá s přístupem do Silicon Valley. Můžete vyzdvihnout nějaké obory, které v Česku skutečně umíme?

Čeští vývojáři a jejich produkty a služby mají světové jméno napříč celým ICT spektrem. Vedle AI za zmínku stojí oblast kyberbezpečnosti nebo počítačových her, která v loňském roce dosáhla přes pět miliard v tržbách díky firmám jako Beat Saber, Bohemia Interactive nebo Warhorse Studios, a to navzdory absenci formálního vzdělávání nebo cílené podpory státu. Tradičně jsme světovými špičkami v různých oblastech přesného strojírenství, třeba ve vývoji a výrobě elektronových mikroskopů nebo radarových systémů.

Dále se dostáváme do popředí v oblasti pokročilých materiálů, jako jsou monokrystaly, polymery nebo nanovlákna. Dlouhé vývojové cykly a nedostatek rizikového kapitálu brzdily rozvoj biotechnologií, ale díky nedávno vzniklému miliardovému fondu Češi snad brzy navážou na světový úspěch profesora Holého a jeho kolegů z Ústavu organické chemie a biochemie.

V čem může umělá inteligence přispět k lepšímu životu lidí?

V souvislosti se současnou pandemií, ale i budoucími hrozbami z této kategorie se AI prosazuje ve zdravotnictví, ať už v péči o pacienta, přesnější diagnostice nemoci nebo při vývoji léčiv. Umělá inteligence také umožňuje operace na dálku, a to i mezi kontinenty, nebo rozvoz krve do těžko dostupných oblastí pomocí dronů.

Ve školství už známe příklady personalizování edukačního procesu, automatického opravování testů, doučování pomocí chatbotů nebo nástrojů, které zajišťují přístup ke vzdělání lidem se zvláštními potřebami nebo v odloučených lokalitách. Dokáže také vytvářet modely dalšího vývoje, čehož se využívá například v meteorologii pro zlepšení předpovědi počasí a přírodních katastrof. Celkově má potenciál zlepšit život všude tam, kde může pracovat s daty.

Tento článek je rozdělený na dvě části, pokud si chcete přečíst jeho zbytek, klikněte na následující tlačítko.

Pokračovat ve čtení 1/2

Reklama
Reklama