Praha drží nelichotivou první příčku v žebříčku evropských metropolí, který porovnává průměrné nájmy s minimální mzdou. Průměrný nájem za dvoupokojový byt přesahuje 1700 eur (přes 41 tisíc korun), přitom hrubá minimální mzda odpovídá jen 924 eurům (přes 22 tisíc korun) – na pokrytí nájmu by tedy minimální mzda musela být téměř dvojnásobná. Informace vyplývají z dat Eurostatu.
Praha v žebříčku poráží i například Lisabon, kde nájem pohltí 168 procent minimální mzdy. V Praze je to ještě o sedmnáct procent více. Hranici 150 procent překračují také Budapešť, Bratislava, Sofie, Athény a Riga.
Nejlépe na tom není ani Paříž či Madrid. Nad sto procenty se drží také maltská Valletta, Tallinn, Bukurešť, Varšava, Dublin, Lublaň či Vilnius. Zkrátka ve většině zemí Evropské unie minimální mzda na nájem v hlavním městě nestačí.
Opačný pól žebříčku představuje Brusel, kde nájem pohltí „jen“ sedmdesát procent minimální mzdy – pracujícím po jeho zaplacení ještě třicet procent výplaty zbyde. Následují Berlín, Nikósie – jakožto velké překvapení –, Lucemburk či Haag.
„Vysoké náklady na bydlení a nízké mzdy ženou lidi do chudoby a ekonomiku do recese,“ uvedla generální tajemnice ETUC Esther Lynch. Pracující si podle ní musejí na základní potřeby půjčovat a na úspory už nezbývá nic.
Mimo metropole je situace o poznání lepší. Z šestnácti analyzovaných zemí zhltne nájem nejmenší podíl minimální mzdy v Polsku (33 procent), které nedávno vstoupilo do klubu dvaceti nejbohatších ekonomik, naopak nejvyšší na Maltě (61 procent).
Bydlení a energie přitom dlouhodobě tvoří největší položku rozpočtu evropských domácností – průměrná unijní domácnost na ně podle Eurostatu vydává 23,6 procenta výdajů. Minimální mzdu pobírá v EU zhruba třináct milionů zaměstnanců, což je něco přes 3,4 procenta všech lidí.
ETUC vyzývá členské státy – Česko nevyjímaje – k plné implementaci směrnice o minimální mzdě, k zohlednění nákladů na bydlení při stanovování její výše a k vyšším veřejným investicím do sociálního bydlení.
