Obchody s matrioškami a stánky s trdelníky jsou podle šéfa Pražského inovačního institutu Boba Kartouse starou tváří hlavního města. Pandemie koronaviru, která způsobila exodus zahraničních turistů, dala Praze šanci proměnit svou image a získat novou identitu. Třeba jako inovační hub, který do Česka přiláká vědecké i podnikatelské kapacity z celého světa.
„Prahu současné dění zasáhlo velmi tvrdě. Spousta firem nepřežije, ale řada z nich se může transformovat do nového podnikání s vyšší přidanou hodnotou. A s tím bychom malým a středním podnikům rádi pomohli. Chceme jim poskytnout mentoring nebo třeba digitální nástroje k proměně jejich byznysu,“ přibližuje Kartous jeden ze záměrů institutu, který vznikl na začátku letošního roku.
Podobná inovační centra mají města a kraje po celé republice, v Praze ale taková organizace dosud chyběla. Obvykle se tato centra zaměřují především na podporu výzkumu a vývoje a propojování vědeckého a byznysového světa. Pražský institut k tomu přidal ještě inovace ve vzdělávání, ekologicky šetrné stavitelství a městský rozvoj.
Jednou z platforem, prostřednictvím které chce institut Prahu nakopnout, je Prague Smart Accelerator. Ve spolupráci s organizací prg.ai se zaměřuje například na podporu projektů v oblasti umělé inteligence. Hledá zajímavé příležitosti i v oboru pokročilých biotechnologií nebo třeba herního a kreativního průmyslu.
„Je logické, že špičky z těchto oborů vyhledávají místa a instituce s celosvětovým renomé a Praha není v jejich hledáčku na prvním místě. Chceme proto posílit kredit hlavního města jako výzkumného a vývojového centra. Ve spolupráci s univerzitami společně pracujeme na podpoře jejich PR a prezentaci jejich poznatků aplikovaných do praxe. Cílem je udělat z Prahy inovační hub, kde bude prestižní působit,“ popisuje Kartous.
Institut má nově provozovat také Podnikatelské inovační centrum, které se nachází v přízemí Škodova paláce na Praze 1. Jeho cílem je soustředit podporu podnikání a inovací na jedno místo. Skýtá tak prostor pro setkávání odborníků z akademické, veřejné, neziskové i komerční sféry.
„Praha je výjimečná v tom, že koncentruje asi 65 procent intelektuálního potenciálu Česka. V rámci střední a východní Evropy je z hlediska inovací nadprůměrná – ale ve srovnání se skandinávskými nebo západoevropskými metropolemi stále zaostává. Nemůžeme očekávat, že tyhle země doženeme hned, ale čím dřív na tom začneme pracovat, tím dříve se nám to podaří,“ konstatuje šéf Pražského inovačního institutu.
Bob Kartous | Foto Mikuláš Křepelka
Další oblastí, na kterou se organizace zaměřuje, je udržitelná výstavba. Chce se soustředit především na budovy ve vlastnictví hlavního města. „Rádi bychom začali u škol, které plánujeme vybavit zelenými střechami, fotovoltaickými elektrárnami a dalšími prvky udržitelné energetiky. Měly by tak být výstavní skříní ekologicky šetrné výstavby a rekonstrukcí,“ popisuje Kartous.
Školám se chce institut věnovat i z hlediska inovací ve vzdělávání. Podporuje například inkluzi a digitalizaci. „V současnosti zažíváme experimentální dobu, kdy jsou školy nuceny chtě nechtě osvojit si digitální nástroje pro výuku na dálku. Mezi nimi chceme sbírat příklady dobré praxe, kde se distanční vzdělávání daří. A jejich know-how předávat dalším školám prostřednictvím připravovaného webu Praha školská,“ přibližuje Kartous.
Jako skvělý projekt hodnotí například mediální centrum, které na začátku letošního roku otevřela Smíchovská střední průmyslová škola. Studenti tvoří vlastní reportáže a pořady, které se zaměřují na to, jak vést kvalitní online výuku. A organizují debaty s odborníky, učiteli i žáky.
„Kromě toho, že jde o skvělý zdroj inspirace pro učitele a ředitele, je to zároveň příležitost pro studenty, jak získat nové dovednosti. Už v minulosti na téhle škole vznikla laboratoř virtuální reality a některé ze studentských AI projektů se dokonce proměnily ve skutečný byznys,“ líčí Kartous. A dodává, že přesně takový přístup ke vzdělávání chce Pražský inovační institut podporovat.
Kartous organizaci vede od letošního července. Předtím působil jako šéf komunikace informačního centra o vzdělávání EDUin. Vedle toho je také součástí občanského hnutí Čeští elfové, které se snaží bojovat proti internetovým trollům a dezinformacím.
„V době covidu se ukazuje, že lživé informace šířící se internetem jsou zásadní problém. Objevila se celá dezinformační scéna, která popírá existenci této nemoci nebo její následky, případně ‚bojuje‘ proti opatřením zmírňujícím rozsah pandemie. Šíření těchhle nesmyslů může mít na svědomí lidské životy,“ upozorňuje mluvčí Českých elfů.
Jako pozitivní ale vnímá to, že dezinformace konečně začali brát vážně někteří představitelé státu. „Všímají si jich i lidé jako prezident Miloš Zeman, kteří sami v minulosti dezinformace vytvářeli nebo minimálně využívali kanálů, které je šíří. Fake news v souvislosti s covidem řeší i premiér Andrej Babiš, který například před časem velebil řetězové e-maily jako náhradu tradičních médií,“ říká Kartous.
Ministerstvo zdravotnictví si dokonce nedávno najalo společnost Semantic Vision, aby mu pomáhala s dezinformacemi bojovat. Šéf této společnosti František Vrabel na začátku letošního roku spoluzaložil také spolek Nelež, jehož součástí je shodou okolností i Bob Kartous. Jejich společným cílem je motivovat firmy, aby neinzerovaly na dezinformačních webech.
„Je překvapivě hodně společností, organizací i neziskových institucí, které lze vystopovat na zdrojích šířících fake news. Objednají si reklamu u mediálních agentur, které ji často bez kvalitativního posouzení zadávají na jakékoliv weby. Proto na to firmy a instituce upozorňujeme a doporučujeme jim, aby na dezinformačních serverech neinzerovali,“ přibližuje Kartous.
Aktivity Nelež zatím mají mezi podnikateli velmi pozitivní ohlas. K iniciativě se dobrovolně přihlásily desítky českých firem včetně velkých českých bank, operátorů, internetových obchodů a komunikačních agentur. A další podporovatelé stále přibývají.
