Tři roky od začátku velkého AI boomu ještě nikdy nebyly názory na stav AI průmyslu tak polarizované. Na jedné straně každým dnem roste zástup „AI skeptiků“ skoro stejnou rychlostí, jakou přední AI společnosti kumulují svůj monstrózní dluh. Na straně druhé čteme obden titulky o tom, jak umělá inteligence kóduje lépe než seniorní vývojáři, nahrazuje celé marketingové týmy a ušetří vám majlant za drahé byznysové konzultanty. Kde leží pravda?
Rozhodnout se nemůže ani Wall Street. Na jedné straně (té nahrávající teorii o praskající bublině) stojí od loňského podzimu prominentní shortselleři, banky hedgující obří sumy peněz, které napůjčovaly spolu s trhem soukromého úvěrování AI průmyslu – především takzvaným hyperscalerům na výstavbu AI datacenter. Ale také padající tržní kapitalizace veřejně obchodovaných AI firem (například kapitalizace Palantiru se z loňských skoro 450 miliard snížila již na 372 miliard dolarů).
Společnosti postavené okolo velkých jazykových modelů se až podezřele často snaží škálovat své byznysy za částky násobně převyšující jejich příjmy. Bohatýrské investice se ale netýkají jen mladých AI hráčů. Alphabet, Meta, Microsoft a Amazon.com letos dohromady plánují utratit 650 miliard dolarů, přičemž většina investice jde právě na vrub umělé inteligenci.
Nepopulární jako máloco
Velké podniky a jejich obchodní partneři pro změnu stále hledají způsob, jak AI bezpečně začlenit do svého podnikání. Že se na generativní umělou inteligenci stále ještě nedá úplně spolehnout, dokazuje třeba loňský incident poradenské společnosti Deloitte. Ta musela australské vládě vrátit 440 tisíc dolarů poté, co se ukázalo, že její zpráva obsahovala chyby vygenerované právě umělou inteligencí.
Do toho Microsoft, který se letos během konferenčního hovoru o výsledcích hospodaření pochlubil dosažením milníku 15 milionů platících zákazníků služby Microsoft 365 Copilot k začátku roku 2026 a touto informací de facto nechtěně přiznal, že jeho vlastní AI asistent je v podstatě naprosté fiasko.
I když jde totiž o zdánlivě působivý meziroční nárůst (o 160 procent), při pohledu z širší perspektivy totiž 15 milionů licencí představuje zhruba 3,3 procenta z celkového počtu více než 450 milionů placených komerčních licencí Microsoft 365, a tudíž je to de facto AI adopce odmítnutá vlastními zákazníky.
Březnový průzkum americké televizní stanice NBC, respektive její zpravodajské divize NBC News, pak odhalil, že umělá inteligence již není v očích běžné populace, respektive běžných Američanů, ani cool.
Většina amerických voličů vnímá podle průzkumu umělou inteligenci negativně a nevěří, že by demokraté nebo republikáni odváděli dobrou práci v oblasti regulace této velmi rychle se rozvíjející technologie.
Hned 57 procent registrovaných voličů uvedlo, že se domnívá, že rizika umělé inteligence převažují nad jejími benefity, a pouze 26 procent voličů v průzkumu má vůči umělé inteligenci pozitivní pocity. Pro zajímavost, nižší čisté pozitivní hodnocení (po odečtení negativních hlasů) v průzkumu získala již jen Demokratická strana a Írán. Lépe než umělá inteligence si v popularitě vedl dokonce i kontroverzní Federální úřad USA pro imigrační a celní správu (ICE).
Nový svět?
Na druhé straně spektra pak nalezneme rostoucí tržby i uživatelskou základnu společností a služeb postavených kolem velkých jazykových modelů.
OpenAI například uvádí, že měla ke konci února více než 900 milionů týdenních uživatelů, Google pro změnu informoval, že Gemini má více než 750 milionů měsíčních uživatelů, což je téměř dvojnásobný nárůst oproti 400 milionům z předchozího reportu, který proběhl loni v květnu. OpenAI také v roce 2025 vzrostly tržby na 20 miliard dolarů, což je oproti situaci o rok dříve nárůst o 14 miliard, a konkurenční Anthropic letos aspiruje na podobnou metu.
Do toho se ob týden ředitelé společností svázaných s AI ekosystémem trumfují v tom, kdo pronese více šokující vizi „AI“ budoucnosti, a tisková oznámení společností Anthropic a OpenAI se tváří, že umělá inteligence nahradí většinu pracovních pozic bílých límečků.
Paralelně již řadu měsíců probíhá panický výprodej akcií softwarových firem, jejichž produkty by mohla AI nahradit jako první. Jen oborový index S&P 500 Software & Services se od začátku roku propadl o téměř devatenáct procent.
Paniku ale zažívají spolu se svými investory také konzultační společnosti jako Accenture či Gartner a prestižní globální marketingová agentura WPP kvůli AI konkurenci dokonce loni po téměř třech dekádách vypadla z londýnského indexu FTSE 100.
Jensen Huang, zakladatel a ředitel nejhodnotnější společnosti světa Nvidia, čerstvě v podcastu „All-In“ prohlásil, že by byl „hluboce znepokojen“, kdyby inženýr s platem 500 tisíc dolarů nespotřeboval za rok AI tokeny v hodnotě alespoň 250 tisíc dolarů.
Je to také sotva pár dnů, co svět obletěl nyní už smazaný post spoluzakladatele OpenAI a bývalého šéfa umělé inteligence v Tesle Andreje Karpathyho. Ten strávil jeden ze svých víkendů tím, že vytvořil program, který prošel 342 povolání z přehledu od Amerického Úřadu pro statistiku práce a každé profesi přiřadil skóre ohrožení skrze jeho nahrazení umělou inteligencí.
Velmi vysoké skóre (8 až 10) schytala velká škála specializovaných profesí. Od účetních a právníků přes softwarové vývojáře, finanční analytiky a praktické lékaře až po spisovatele či grafické designéry.
Podle Karpathyho hodnocení je vysokému riziku automatizace pomocí umělé inteligence (skóre 7 a více) vystaveno 42 procent pracovních míst v USA. Pokud je to na vás příliš abstraktní, jde o 59,9 milionu pracovních míst a orientační roční mzdové náklady okolo 3,7 bilionu dolarů.
Naopak nejlépe si v seznamu vedli manuální pracovníci jako údržbáři, pokrývači či domácí zdravotní asistenti, ti dosáhli skóre mezi 0 a 2, u nich tedy vyznělo riziko jako minimální.
Kdy musí AI začít vydělávat?
Otázkou je, nakolik jde o objektivní hrozbu a nakolik o pouhé přání. Objektivně totiž můžeme říci, že se společnostem jako Anthropic skutečně podařilo způsobit menší revoluci v jednom oboru, kterým je kodérská práce, není ale zatím jisté, jestli si povedou stejně úspěšně i v těch ostatních, o kterých tvrdí, že je AI nahradí.
Jsme tedy uprostřed bubliny, nebo ve víru technologické revoluce? Vše bude záležet na tom, jestli a jak rychle se podaří AI společnostem najít udržitelný obchodní model. Pálit peníze výrazně rychleji, než je vůbec stačí vydělávat, a často dříve, než se vůbec objeví obchodní model, není pro americké technologické giganty nic nového. Podobně začínaly například sociální sítě.
Co je ale obchodním modelem AI? Většina hráčů sází na model postavený na prodeji měsíčního předplatného, jenže i ty nejdražší programy s cenovkou stovek dolarů měsíčně často nepokrývají náklady na provoz, natož aby ospravedlňovaly další obří kapitálové výdaje.
Výrazně vyšší cenu za služby se ale žádná ze společností zatím neodvážila nasadit, byť o tom zejména OpenAI v minulosti hovořila (až tisíce dolarů měsíčně za přístup k nejpokročilejším modelům). OpenAI je také zatím první, kdo se odvážil vyzkoušet jiný kontroverzní krok – zobrazovat reklamu ve službě ChatGPT části uživatelů (zatím jen verze zdarma a plánu Go, a to převážně pro přihlášené dospělé uživatele v USA).
Zachrání tedy umělou inteligenci stejný trik, který postavil na nohy sociální sítě? Zatím je příliš brzy soudit, ale vlna odporu, která se rozhořela proti monetizaci samotných uživatelů a jejich dat LLM společnostmi právě na zmiňovaných sociálních sítích, je více než výmluvná.
Mezitím sice tržby AI společností zdánlivě uspokojivě rostou, co je to ale platné, když náklady stoupají násobně rychleji. Velké jazykové modely jsou totiž nenasytní otesánci, a to ať již jde o špičkové čipy a paměťové moduly, nebo o energeticky supernáročná data centra.
