Pravidla přeshraničních fúzí obchodních korporací se sjednotí a změní se i pravidla jejich přeshraničního rozdělení nebo přerozdělení sídla. Umožní to novela zákona o přeměnách obchodních společností, která 19. července vstoupí v účinnost. Do českého právního řádu zavádí novelizovanou evropskou směrnici a obsahuje tři stovky úprav. Pro méně složité druhy přeshraničních přeměn společností budou platit zrychlené postupy. Norma zavádí i ochranu zájmů společníků, kteří budou moci za určitých podmínek vystoupit ze společnosti, věřitelů a zaměstnanců.
Podle vlády se od směrnice očekává, že usnadní přeshraniční mobilitu obchodních korporací a podpoří tak podnikání na vnitřním trhu Evropské unie.
Úpravy se týkají třeba pravidel zveřejnění projektu přeměny ve Sbírce listin obchodního rejstříku nebo jeho uveřejnění na internetových stránkách, včetně zápisu v obchodním rejstříku. Pro méně složité přeshraniční přeměny už nebude nutné vypracovat zprávu nezávislého znalce a má být možné také více využívat online postupy.
Přeměnami obchodních korporací se rozumí fúze, rozdělení, převod jmění na společníka, změna právní formy a přeshraniční přemístění sídla. Novela přichází s vyčleněním společnosti. Půjde o vznik jedné nebo více nových společností, přičemž původní společnost nezanikne a stane se jediným vlastníkem nově vzniklých společností.
Vládní novela původně obsahovala sporné snížení podílu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Pasáž známou jako lex ČEZ mohl stát využít při restrukturalizaci této energetické společnosti kvůli posílení kontroly, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Poslanci ale kontroverzní úpravu z předlohy vyškrtli.
Vládní návrh počítal s tím, že by místo současných devadesáti procent hlasů akcionářů mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Současně by ale museli být přítomni držitelé alespoň dvou třetin základního kapitálu. V případě přijetí návrhu by o přeměně ČEZ mohl podle odborníků rozhodnout jen stát, který vlastní zhruba sedmdesát procent akcií energetické firmy, na jejíž valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.
