Evropští prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie se na na mimořádném zasedání Evropské rady ve čtvrtek večer shodli na dosud nejpřísnější sankcích vůči Rusku v historii Evropské unie. Mají prý za cíl poškodit ruskou ekonomiku v samotných základech.

„Rusko nese plnou odpovědnost za tento akt agrese a za všechno ničení a ztráty životů, které způsobí… Evropská rada je pevně přesvědčena, že použití síly a nátlaku s cílem změnit hranice nepatří do 21. století,” shodli se vůdci všech sedmadvaceti unijních států krátce po začátku jednání. Sankce budou podle nich mít pro Rusko „masivní a tvrdé“ následky.

„Naše sankce poškodí ruskou ekonomiku v jejím srdci,“ dodal belgický premiér Alexander De Croo. Další postihy, které zatíím nemají konkrétní podobu, mají spočívat v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz.

Tohle jsou již známé sankce:

  • Zákaz ukládání peněz z ruských bank do Evropy: opatření by mělo především znemožnit ruským oligarchům ukládat své peníze v evropských bankách. Opatření by podle serveru HN.cz mělo pocítit až 70 procent bankovního trhu.
  • Zákaz dodávek klíčových součástek a čipů z Evropy: nedostatek klíčových součástek (například na stavbu rafinérií) a technologií má podle předsedkyně Evropské komise zpomalit modernizaci Ruska.
  • Individuální sankce: již dříve ve středu se země EU shodly na sankcích proti všem ruským poslancům, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti regionů na východě Ukrajiny. Stejné sankce uvalila i na dalších 27 vysoce postavených ruským činitelů, mimo jiné ministra obrany Sergeje Šojgu.

Tyto další sankce jsou ve hře:

  • Odstřižení od platebního systému SWIFT: sankce, která zatím přijata nebyla, by představovala zřejmě nejtvrdší možný postih pro Rusko – zásadně by mu totiž zkomplikovala přeshraniční obchod. Členské státy, které jsou proti takovému postihu, jako je Itálie nebo Německo, ale upozornily na alternativní platební systémy, které má Rusko k dispozici. Německo se takto tvrdé sankce také obává proto, že je z velké části závislé na přívodu plynu z Ruska.

Sankce uvalily i další světové mocnosti

Již včera odpoledne oznámil britský premiér Boris Johnson sankce uvalené na Ruskou federaci ze strany Spojeného království. Toto jsou ty nejvýznamější z nich:

  • Individuální britské sankce se podle premiérova prohlášení týkají tří ruských oligarchů, kteří mají mít „zvláštní význam pro Kreml“. Dotyčným by měla být zmrazena aktiva v Británii a je jim zakázán vstup do země. Nové sankce, které byly včera oznámeny, by se měly jednat více než stovky ruských občanů i firem, mimo jiné bývalého Putinova zetě. Sankce by se měly týkat těch poslanců ruské Dumy, kteří hlasovali pro uznání separatistických republik a dopustili se tak narušení ukrajinské suverenity.
  • Zmražení aktiv ruským bankám: Londýn také zmrazil aktiva několika ruským bankám, které by dle britských zdrojů měly být zapojeny do financování ruské okupace. Konkrétně jde o banky Bank Rossiya, Jenn Bank, General Bank, Black Sea Bank a Promsvyazbank.
  • Zákaz vstupu ruským dopravcům: Velká Británie rovněž zakázala ruským aerolinkám Aeroflot vstoupit ode dneška do britského vzdušného prostoru. Společnost Aeroflot přistávala ve Velké Británii každý den.

Ve čtvrtek večer ve svém projevu prezident Joe Biden oznámil sankce ze strany Spojených států amerických.

  • Zákaz investic: Američané mají zakázáno investovat či obchodovat v separatistických oblastech na východě Ukrajiny.
  • Sance na ruské banky: Mezi sankciovanými bankami by měla být i největší ruská banka Sberbank a její dceřiné společnosti. Dalšími významnými postiženými bankami je VTB či Promsvjazbank. Zákazy se týkají také financování ruského státního dluhu.
  • Dovoz technologických výrobků: Dle agentury Reuters USA omezily vývoz telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků. Americký export hi-tech výrobků do Ruska by měl být snížen zhruba na polovinu.
  • Individuální americké sankce: Sankce mířené na konkrétní osoby se týkají ředitelů dvou běloruských bank, šéfa ropného koncernu Rosněfť nebo ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova a jeho syna. Dále jsou to náměstek personálního ředitele Putinova úřadu Sergej Kirijenko a jeho syn Vladimir, který je ředitelem skupiny VK Group, vlastnící ruskou sociální síť VKontakte.

Mezi země, které postihnou Rusko sankcemi se zařadila i Austrálie. „Společně s našimi partnery budeme pracovat na vlně sankcí a na dalším zvyšování tlaku na Rusko,“ uvedl na tiskové konferenci Australský premiér Scott Morrison.

  • Finanční sankce a zákaz vstupu do země postihne osm ruských představitelů, kteří pomáhali v přesunu ruských vojsk na východní Ukrajinu. Údajně by podle serveru Seznam Zprávy mezi nimi měli být i členové ruské bezpečnostní rady.
  • Další australské sankce se týkají ruské dopravy, energetiky, telekomunikací i těžařského sektoru.

Nový Zéland v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu oznámil cílený zákaz vstupu ruským činitelům a zákaz obchodu s ruskými vojenskými a bezpečnostními složkami. Další sankce mohou podle novozélandské premiérky Ardernové následovat, pokud bude konflikt dál eskalovat.

Ke světovým mocnostem uvalujícím sankce na Rusko se připojila i Kanada.
Kanadské sankce zakazují všem Kanaďanům obchod se separatistickými republikami podobně jako ty americké. Kanaďané také nesmí obchodovat s ruským státním dluhem. Stejně jako další státy, země javorového listu uvalila sankce na poslance ruské Dumy, kteří souhlasili s uznáním nezávislosti Doněcké a Luhanské republiky.

Japonský premiér uvedl, že Japonsko rozšíří sankce ve třech oblastech. V Japonsku by rovněž nemělo být možné obchodovat s ruskými státními dluhopisy. Představitelům separatistických regionů bude zmražen majetek a také jim bude znemožněno získat japonská víza. Zároveň Japonsko omezí ruské finanční instituce a vývoz vojenského vybavení.

Také Tchaj-wan dnes oznámil, že se připojí k „demokratickým zemím“ a rovněž na Rusko uvalí sankce. Největší světový výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing, uvedl, že je připraven se pravidly pro kontrolu exportu řídit. Společnost TSMC vyrábí kolem 92 procent všech nejsložitějších čipů na světě a mezi její zákazníky patří například americká společnost Apple.