Ani Strnad, ani Savov. Lounskou vagonku Legios, dnes nesoucí název Heavy Machinery Services, ovládnou trochu tajemní miliardáři z Ostravy, bratři Rudolf a Peter Šuškovi. Je to překvapivý obrat, neboť divokou insolvenci a také prozatímní provoz areálu měli doposud pevně v rukou zbrojaři Strnadové, kteří v rámci snahy o ovládnutí Legiosu rozpoutali masivní obchodní válku se společnostmi napojenými na kontroverzního podnikatele Františka Savova, původního majitele vagonky. Zdálo se, že Strnadovu rozjetou skupinu ČSG v tažení za lounskými vagony nemůže nic zastavit.
Omyl. V dražbě, která se konala koncem roku a jejíž výsledky správkyně Petra Hýsková zveřejnila v těchto dnech, je nakonec výrazně přeplatili ostravští podnikatelé stojící za společnostmi Traťová spojní společnost (TSS) a TSS Cargo. A to navíc stylem, který na první pohled vyrazí dech. Zatímco nabídka favorizovaných Strnadových zněla zhruba na 250 milionů korun, Šuškovi je mnohonásobně přeplatili, když za podnik nabídli 750 milionů. A to kolem prodeje ještě kroužil třeba někdejší ministr dopravy Vít Bárta, který na železnici také podniká, a řada dalších firem z oboru i mimo něj.
Překvapivý vývoj také ihned rozpoutal vlnu spekulací a teorií.
„Stálo nás to hodně sil a energie. A také peněz. Ale všechno má svou cenu. To, že nás někdo přeplatí několikanásobně, je věc, kterou neovlivníme. My jsme viděli cenu podniku v nějaké úrovni a podle toho jsme nabídli cenu,“ říká k výsledku prodeje viditelně zklamaný Michal Strnad.
„Ale nemůžeme mít všechno. Zároveň pro nás tento projekt neskončí ztrátou. I díky vysoké prodejní ceně nakonec věřitelé dostanou zajímavé uspokojení svých pohledávek,“ zamýšlí se už trochu smířlivě mladý průmyslník, který rozsáhlý holding převzal před dvěma lety po svém otci Jaroslavovi, jenž aktuálně zachraňuje části vítkovické průmyslové skupiny.
Strnad zároveň odmítá, že by se s Šuškovými znal a nějakým způsobem s nimi kooperoval v rámci této dražby. „Já ani otec jsme se s nimi nikdy nepotkali. Víme o nich, ale neznáme se,“ odmítá Michal Strnad jednu ze spekulací, podle které byly obě průmyslové skupiny předem domluvené na budoucí spolupráci.
Podle jiné teorie mohl Šuškovy ze svého londýnského exilu motivovat také František Savov, který se Strnadovými vede vyhrocené právní boje hned na několika bojištích. Zhatění jejich plánů v Lounech by pro něj mohlo být příjemným zadostiučiněním. Ani to se ale nezdá příliš pravděpodobné. Šuškovi a Savov se sice dobře znali, ale byli svého času na drahách spíše konkurenty, a hlavně postavení Savova v posledních dvou letech v českém byznysu výrazně oslabilo.
„Šuškovi jsou tvrdí obchodníci. Ale dělali vždycky na sebe. Navíc František je dnes špinavé zboží. Nemyslím, že má dnes kdokoli zájem s ním cokoli dělat. Dost lidí naštval,“ říká bývalý vysoce postavený manažer Českých drah, který všechny významné figury drážního byznysu v Česku dobře zná.
Ještě o víkendu se také čile spekulovalo o tom, že extrémně štědrá nabídka TSS může být jen provokací a snahou prodej lounského areálu zkomplikovat. Ať už v režii Savova, či přímo Šuškových, kteří sami podnikají v oboru opravárenství na železnici. Tuhle teorii však rychle „smázl“ fakt, že insolvenční správkyně obdržela celou sumu na účet během několika hodin.
Forbes se snažil s oběma bratry spojit, ale marně, stejně tak na dotazy nereagoval jejich právní zástupce a blízký spolupracovník Karel Ležatka. Ten pak zájem dále provozovat HMS pouze potvrdil v přípisu insolvenčnímu soudu.
Jaroslav a Michal Strnadovi
„Vzhledem k tomu, že klient (TSS) má zajištěn dostatek zakázkové náplně v segmentu výroby a oprav železničních kolejových vozidel, deklaruje tímto plnou připravenost dále rozvíjet technické výrobní a opravárenské kapacity, a zejména využít lidský potenciál k pokračování a prohloubení výroby (v Lounech),“ uvedl v dokumentu ostravský právník Karel Ležatka.
Bratři Šuškovi každopádně nejsou žádné malé ryby. V oboru železničního strojírenství, oprav a stavitelství se pohybují řadu let. Dnes pod hlavičkou Rail Investu ovládají několik firem, přičemž k nejvýznamnějším patří zmiňované TSS, TSS Cargo a Ostravské opravny a strojírny. Jejich kapitálovou sílu ukazuje nejen bleskově zaplacená kupní cena 750 milionů korun, ale i pohled na účetní závěrky zmiňovaných společností. Z nich mimo jiné vyplývá, že jen tyto tři firmy měly na konci roku 2018 na účtech 1,2 miliardy korun a jejich souhrnný zisk EBITDA přesahoval 700 milionů korun.
Oba muži se jinak veřejné pozornosti vyhýbají, rozhovory nedávají a některé jejich fotografie je možné dohledat pouze na webu jejich Nadace bratrů Šuškových, která se snaží pomáhat různě handicapovaným lidem.
Kromě toho se veřejnosti ostravská železniční skupina připomněla před třemi lety. Tehdy se TSS Cargo objevilo mezi firmami, které měla převzít čínská CEFC v rámci své nákupní horečky. Obchod, který měl firmu ocenit na šest miliard korun, tehdy s velkou slávou oznámil sám prezident Miloš Zeman. Avšak, podobně jako u jiných prezidentem oznámených obchodů s Číňany, ani k tomuto nakonec nedošlo.
Šuškovi však k politice měli blízko vždy. Ostatně to bylo v jejich zájmu. Vždyť jádrem jejich byznysu byly zakázky od státních Českých drah a ČD Cargo. Jejich společnosti zažívaly nejlepší časy za ředitelování Josefa Bazaly, dlouholetého šéfa ČD a později i ČD Cargo. Na trhu se také hovoří o tom, že měli blízko k severomoravským lidovcům, někdejšímu ministrovi dopravy Milanu Šimonovskému a Miroslavu Kalouskovi.
Dnes se ale přízni mocných příliš netěší. Se současným vedení ČD Cargo se soudí v několika případech a nové zakázky ze státních firem jsou jim dnes spíše zapovězeny. I proto jim může ovládnutí HMS dávat větší smysl než jiným. Vysoká suma může být vykládána jako prémie za dominantní postavení na trhu s opravami nákladních vagonů, které jim zlepší postavení vůči veřejným zadavatelům.
To si myslí i někteří experti na trhu, kteří ve vysoké nabídce vidí čistě pragmatický krok.
„Smysl to rozhodně dává. Určitě tím dojde k obrovské koncentraci opravárenských kapacit v Česku, kterou bude řešit antimonopolní úřad,“ myslí si dopravní a železniční expert Jan Sůra ze serveru Zdopravy.cz. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) to zatím nekomentuje, neboť návrh na spojení obou firem k němu ještě nedorazil.
Mezi spojence bratrů Šuškových se dnes údajně řadí například hradní mocipán Martin Nejedlý, což do jisté míry vysvětluje i jejich epizodní roli během čínské nákupní horečky. Avšak na Hradě to mají dobré i Strnadovi. Navíc přednedávnem se spekulovalo i o tom, že Strnadova ČSG by některou z firem bratrů Šuškových mohla koupit. To vše naznačuje, že barvitý příběh Legiosu zdaleka nekončí a může přinést ještě řadu překvapení.
