V kanceláři zakladatele a šéfa české firmy Compelson v pražské Libni to vypadá trochu jako v muzeu počítačové a mobilní techniky. Ve vitrínách najdete první iPhone i první telefon s Androidem, ale také starší výkonné kalkulačky značek Texas Instruments či Sinclair ZX-Spectrum. V kontrastu s tím je kancelář zároveň vybavena tou nejmodernější technikou, které dominuje nejvýkonnější notebook na českém trhu právě analyzující data z připojeného iPhonu zakladatele firmy.
„Mám tady takový vyšetřovací minilab,“ směje se dnes devětačtyřicetiletý podnikatel Dušan Kožušník, který se už v 80. letech jako náctiletý stal programátorskou hvězdou tehdejšího Československa, později objevil šéfa Avastu Ondřeje Vlčka nebo spolupracoval s Ivo Lukačovičem v počátcích Seznamu. Jeho forenzní software MOBILedit, využívaný ve víc než 70 zemích světa, se stal cenným pomocníkem bezpečnostních složek jako FBI, Europol nebo Scotland Yard při vyšetřování kriminálních činů, terorismus nevyjímaje.
Zakladatel a šéf firmy Compelson Dušan Kožušník
„Patříme ke světové špičce v prolamování telefonů,“ dodává k tomu Kožušník. Jeho firma se umí dostat do většiny mobilních telefonů a dokáže z nich poté vytáhnout a zanalyzovat uložená data, a to často i ta smazaná, včetně údajů z většiny aplikací, konverzací, fotografií a videí, míst pohybu a podobně. Zkrátka jí neunikne žádná digitální stopa.
Programátorský příběh rodáka z Českého Těšína, který své dětství strávil v Rožnově pod Radhoštěm, začal na střední škole, kde se kromě výpočetního kroužku účastnil takzvané středoškolské odborné činnosti, obdoby dnešní matematické olympiády. „Vždycky jsem se zajímal o to, jak vše funguje uvnitř – hardwarově i softwarově,“ říká a podává mi kalkulačku Texas Instruments TI-57, která jej tehdy uchvátila a zároveň mu změnila život, když se na ní vůbec poprvé začal seznamovat s programovacími jazyky.
Úspěchy Dušana Kožušníka zaznamenané v článcích z 80. let. Foto: Jan Strouhal
S kamarádem v rámci SOČ vytvořili komplexní systém pro elektronické výpočty, úspěch měli ale až s robotem, se kterým vyhráli krajské kolo a dostali se nejen do celostátní soutěže, ale získali i možnost studia na kterékoli vysoké škole bez potřeby přijímacích zkoušek.
„Šel jsem na katedru počítačů na Českém vysokém učení technickém,“ nepřekvapí jeho odpověď. Tam opět patřil k premiantům a díky tomu se stal i administrátorem výpočetního sálu s desítkou tehdy nejlepších dostupných PC, ke kterým tak získal v podstatě nepřetržitý přístup a mohl je pečlivě zkoumat. „PC bylo v té době hodně nedokonalé, nebyla tam žádná architektura z hlediska bezpečnosti. Kód si mohl dělat, co chtěl,“ vzpomíná na dobu před 30 lety.
Na začátku 90. let proto použil své prospěchové stipendium jako investici do založení firmy. Ještě jako student začal vytvářet hardware, který se vložil do počítače podobně jako grafická karta a rozšířil jej o potřebné bezpečnostní vrstvy. „Vymyslel jsem systém, ve kterém viry nemohly fungovat,“ vysvětluje muž, který z pohledu bezpečnosti doporučuje iOS od Applu, naproti tomu Android vidí jako velmi děravý systém.
Ke Kožušníkovým konkurentům v segmentu počítačové bezpečnosti tehdy patřil zejména Avast (dříve Alwill). „Dávali jsme písemnou záruku virové imunity, což jim možná trochu leželo v žaludku,“ vzpomíná s úsměvem majitel firmy, jejíž roční obrat se dnes počítá v řádech milionů eur.
Na Avast má ale ještě další vzpomínku. Na začátku 90. let totiž Compelson umístil v centru Prahy výkonný počítač zabezpečený proti virům, který byl přístupný veřejnosti a kdokoli jej mohl zkusit zavirovat. Pokud by se mu to povedlo, mohl si počítač (tehdy v ceně 100 tisíc korun) odvézt domů. „Nejdál se v hackování dostali dva studenti, kteří pro nás začali pracovat, jedním z nich byl Ondřej Vlček, dnes čerstvý šéf Avastu.“
Kožušník s Vlčkem tak několik let spolupracovali na ochraně „děravých“ Windows. Jejich cesty se ale rozešly a Compelson se ve druhé polovině 90. let začal místo počítačové security soustřeďovat na mobilní telefony. „Viděl jsem, že zaměřit se na oblast počítačových virů je rizikové. Očekával jsem, že antivirus časem nebude potřeba, protože se Microsoft zasadí o lepší kvalitu Windows, která budou bezpečnější, jako například MacOS nebo Unix. A kdyby se to stalo, ze dne na den bychom přestali existovat,“ vysvětluje Kožušník tehdejší změnu kurzu.
Začal vyvíjet čtečky a software pro SIM karty a vytvořil produkt SIMedit, tedy správce dat pro mobilní SIM karty, které byly zároveň jedinou paměťovou kartou telefonu. „SIMedit se ujal na celém světě, a zejména při vyšetřování u Scotland Yardu, FBI a podobně. Tím jsme se chytli ve forenzním světě a bezpečnost počítačů jsme nechali plavat.“
Dnes kriminalisté pro analýzu dat ze smartphonů využívají profesionální produkt MOBILedit Forensic Express, který patří k největším pilířům celého byznysu Compelsonu. „Jsme vnímáni jako zakladatelé oboru. MOBILedit je pokládán za první software pro vyšetřování mobilních telefonů na světě,“ říká Kožušník s tím, že jeho firma nabídla své technologie například vyšetřovatelům nedávného teroristického útoku na Novém Zélandu.
Na světě jsou podle Kožušníka čtyři významné firmy v této oblasti, které si ve výsledku příliš nekonkurují: „Každý je specialista na něco trochu jiného.“ To potvrzují i testy standardizační instituce vlády USA (NIST), které ukazují, že MOBILedit patří k absolutní světové špičce, v níž jsou také firmy z Izraele, Ruska a ze Švédska.
MOBILedit ale ocení i běžná veřejnost, zejména při přenosu nebo ztrátě kontaktů, mediálních souborů, uložených hesel a dalších dat z telefonu. A je jedno, jestli půjde o starou nokii, nebo nejnovější iPhone. „Svůj význam má i v době cloudových záloh, které ani dnes neobsahují stoprocentně všechna vaše data,“ říká k produktu, který po celém světě využívá přes 10 milionů uživatelů včetně firem a organizací.
Pražská firma s pobočkou v kalifornském San Francisku dnes působí ve více než 70 zemích světa, poptávka po vyšetřování zločinů a terorismu roste a Dušan Kožušník se kvůli časté účasti na konferencích či diplomatických setkáních po celém světě v Praze příliš neohřeje.
I tak plánuje další růst firmy, k čemuž potřebuje další lidi. Jako perfekcionista, který si potrpí na kvalitu, se ale nespokojí jen tak s někým. „Hledám nejlepší talenty, s jinými si ani nerozumím,“ uzavírá.
