Potkala by je stejná pravidla jako klasickou televizi. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se chystá pod svůj dohled zahrnout influencery, kteří mají se svými videi na internetu dostatečný zásah. Nyní zveřejnila podmínky, kdo by se měl do její evidence dostat. A jak se ukazuje, mnozí digitální tvůrci mohou zůstat v klidu. Kritéria pro zařazení tu zatím většina z nich nesplňuje.

Aktualizace 1. května 15:00 : V první verzi článku jsme uváděli, že se pravidla nedotknou žádného z českých influencerů. To není pravdivé tvrzení, neboť několik z nich skutečně na Instagramu dokáže hranici 500 tisíc zhlédnutí na video překročit.

Dohled nad internetovými tvůrci a jejich registraci řeší vysílací rada (RRTV) od loňského podzimu. Na základě evropské audiovizuální směrnice je bere jako poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, kam spadá i třeba Netflix. A právě ti mají být v evidenci vysílací rady, jinak jim hrozí až milionová pokuta.

Platila by pro ně pak stejná pravidla jako pro klasické televize. Rada by u nich například mohla kdykoli provést kontrolu. Lidé by si také u ní mohli na registrované tvůrce stěžovat, pokud by si mysleli, že svým obsahem porušují zákon. Za což by jim případně hrozily pokuty.

Za to, že chtěla, aby se influenceři u ní sami registrovali, čelila RRTV kritice. I proto, že nebylo jasné, co přesně musejí digitální tvůrci splňovat, aby se na ně nové pravidlo vztahovalo. To už neplatí. Rada v úterý vydala upřesněné podmínky, koho se pravidlo týká.

Aby se youtuber dostal do její evidence, musí splňovat současně hned několik kritérií. Musí vyprodukovat za rok alespoň 52 videí a mít dostatečnou sledovanost.

„Rozhodnou prahovou hodnotou je dosažení pěti set tisíc zhlédnutí v průměru na jednu zveřejněnou videonahrávku na jedné poskytovatelem využívané platformě za jeden rok,“ uvádí vysílací rada ve svém stanovisku. Další podmínkou je, že si digitální tvůrce ročně vydělá přes padesát tisíc korun.

Vše se navíc vztahuje na influencery dělající primárně videa. „Pořad musí mít charakter pohyblivé obrazové sekvence, přičemž může, ale nemusí být se zvukem,“ píše rada. 

„Definice neumožňuje, aby pořadem byl zvukový produkt, a to ani v případě, kdy by byl provázen obrazovou složkou spočívající ve statickém snímku či záznamu stacionární kamery,“ stojí dále ve stanovisku. Jednoduše řečeno: pokud třeba podcaster publikuje video jen se statickým záběrem mluvící osoby, pravidla by se něj neměla vztahovat.

Jak se však ukazuje, povinná registrace na základě těchto pravidel mine mnohé zdejší influencery. „Výdělku nad padesát tisíc ročně dosáhne většina tvůrců, ale ty zhlédnutí jsou tak daleko od reality, že na konci dne vlastně téměř nikomu registrace nehrozí,“ říká Jonáš Čumrik, který se dlouhodobě věnuje influencer marketingu.

„V průměru půl milionu zhlédnutí v Česku skoro nikdo neudělá. Jsou vždycky silnější a slabší videa,“ vysvětluje. Výjimkou by podle něj mohl být třeba Leoš Mareš, jehož videa na Instagramu zřejmě tuhle hranici překonají. Za posledních pět měsíců mají v průměru 695 083 zhlédnutí. A dá se předpokládat, že ani v tomhle roce populární zpěvák, producent a moderátor o přízeň fanoušků nepřijde.

Podobně je na tom třeba i Filip Ondráček vystupující pod jménem Pruyem či Erik Meldik, jejichž videa na Instagramu mají také vysokou sledovanost.

Velká mediální novela, která mimo jiné upravuje evidenci digitálních tvůrců, nabývá účinnosti od letošního května. Sami se však nebudou muset aktivně hlásit vysílací radě, ale ta sama je bude vyhledávat a vyhodnocovat splnění parametrů pro evidenci.

Parametry navíc plánuje rada pravidelně vyhodnocovat a případně upravovat. Tudíž není do budoucna vyloučeno, že hranici sníží natolik, aby podmínky čeští úspěšní tvůrci splňovali.