Poněvadž jde v tomto byznysu o zdraví, vydělat na něm můžeme všichni. Biotechnologická společnost SCTbio uzavřela významnou smlouvu s americkým partnerem, kterou její šéf Luděk Sojka vnímá jako milník.
Firma vznikla „odloupnutím“ od jiné biotechnologické společnosti – od Sotia, usilujícího o původní lék proti rakovině. Velkou část Sotia tvořily výrobní laboratoře, a právě ty byly loni ze společnosti vyjmuty a narodila se sesterská SCTbio.
Obě firmy mají dosud společné zázemí včetně toho finančního, spadajícího do skupiny PPF: Produkty však může SCTbio nabízet i dalším subjektům.
I konkurentům Sotia?
Ano. Jsme kontraktní vývojová výrobní firma, která je schopna převzít produkt v preklinické fázi, tedy s nadějnými daty po testech na zvířatech, a zavést výrobu těchto produktů v režimu takzvané správné výrobní praxe už pro pacienty.
Než budovat za velké peníze vlastní laboratoř, je pro firmy často jednodušší najmout si zkušeného kontraktora. Přinese prvotní informaci, zda produkt v klinické fázi jedna uspěje z hlediska bezpečnosti, případně i účinnosti. To, že se takový produkt v odpovídající kvalitě k pacientům dostane, zajistíme my, byť dojít do tohoto stadia bylo pro SCTbio docela složité.
Proč?
Z osmdesáti lidí, které tu máme, byla většina dlouhá léta součástí Sotia a starala se o výrobu produktů výhradně pro něj. Já, CEO Sotia Radek Špíšek a pár dalších jsme začali přesvědčovat Petra Kellnera, aby souhlasil s rozdělením firmy na dvě, že to má racionální důvody.
Kellner to původně nechtěl – a to i za cenu, že tým někdy nebude plně využitý. Argumentoval, že kdyby nás dejme tomu za měsíc napadlo dělat nějaký nový produkt, musíme mít dostatek kapacity pro sebe. Po delších debatách však nakonec souhlasil, že SCTbio ze Sotia vyčleníme.
Jak to ve vztahu se Sotiem funguje teď?
Sotio máme formálně jako našeho zákazníka. Máme s ním servisní smlouvu, na základě které poskytujeme veškeré služby, které jsou třeba. Ty máme dlouhodobě naplánované a volné kapacity pro další vysoce specializovanou výrobu nabízíme ven.
Už máte uzavřené nějaké externí kontrakty?
Uzavřeli jsme poměrně velkou smlouvu se společností Orgenesis, což je velká americká firma. Jako Sotio je i Orgenesis biotechnologická firma, ale má daleko větší množství programů.
Co budete pro Američany dělat?
Orgenesis má mimo jiné produkt na bázi využití T-lymfocytů, což jsou buňky, které máme všichni v imunitním systému. T-lymfocyty jsou využívány tak, že se zmodifikují a zase vracejí lidem zpět do těla, kde jsou schopny ničit nádorové buňky.
Pro jeden z programů Orgenesis budeme v první fázi vyrábět virový vektor.
Co si pod tím představit?
K upravení buněk se využívá přirozené schopnosti klasického viru infikovat jinou buňku, v tomto případě T-lymfocyt. Virem do něj vnesete upravenou genetickou informaci a tato úprava zajistí správné zacílení T-lymfocytů proti nádorovým buňkám.
Takto upravený virový vektor budeme vyrábět pro Orgenesis a v druhé fázi bychom pro ně měli vyrábět i samotný buněčný produkt. Což znamená odebrat buňky od pacienta, dopravit je do Prahy, připravit geneticky modifikované T-lymfocyty, namnožit je a zase vrátit klasickou infuzí do pacientova těla.
Smlouva s Orgenesis je pro nás obrovský krok kupředu – doposud jsme víceméně vyráběli interně v rámci PPF, teď se zhruba rok a půl snažíme etablovat na evropském a americkém trhu, kde nás profesně nikdo neznal a nikdo nevěděl, co je SCTbio za brand a co umí.
O jak velký byznys jde?
Přesně to prozradit nemohu, ale řádově se bavíme o jednotkách milionů eur. Byznysově zajímavá je i idea, že bychom v rámci klinických zkoušek zásobili z našich laboratoří buněčným produktem nemocnice nejen v Česku, ale i na Slovensku a také části Rakouska či Německa. V tomto ohledu přitom existují dva pohledy na věc a zatím není jasné, který má pravdu.
