Čtyřicet čtyři procent Pražanů se necítí bezpečně v pražské dopravě. Vychází to z průzkumu Urban Road Safety Index společnosti Cyclomedia.

Mezi pětadvacítkou evropských metropolí se tak Praha ocitla na čtvrtém místě od konce žebříčku spokojenosti s dopravní situací v jejich městě. Oproti minulému roku se tak sice posunula výše o dvě příčky, zároveň od loňska přibylo v žebříčku dalších devět měst.

„Je třeba, aby si i místní samospráva dokázala správně vyhodnotit stav dopravní infrastruktury tak, aby díky tomu následně mohla učinit dopravu plynulejší, a tím i pro její uživatele komfortnější,“ vysvětluje Dominika Doláková, manažerka z Cyclomedia pro Českou republiku.

Téměř šedesát procent účastníků pražské dopravy má dojem, že vinu za nehodovost nesou elektrokola a elektrokoloběžky. Bezmála polovina pražských respondentů by je zcela zakázala.

„Lidé chtějí na silnicích více ohleduplnosti a mají zároveň velké mezery, co se týče dopravních předpisů ve vztahu motorista–cyklista. Pokud se zaměříme tímhle směrem, situace se zlepší,“ vysvětluje Michaela Kreuzigerová, spoluzakladatelka iniciativy Dám respekt.

O tom, že by cyklostezky měly být lépe odděleny od automobilové dopravy a tramvajových tratí, je přesvědčeno jedenačtyřicet procent respondentů. Třetina dotázaných by ocenila lepší cyklotrasy a šedesát procent Pražanů ty současné považuje za bezpečné.

Dle padesáti sedmi procent obyvatel Prahy způsobuje nebezpečné situace nedostatečná kvalita silnic a čtyřicet tři procenta by uvítalo zjednodušení a zpřehlednění křižovatek. Těm nebezpečným se padesát jedna procent řidičů občas raději vyhne. Navzdory tomu pouhá třetina se obává dopravní nehody.

„Do jisté míry se obavám Pražanů nelze divit. V hlavním městě se nachází hned několik opravdu nepřehledných křižovatek, které představují zkoušku i pro zkušené řidiče. Řada komunikací v hlavním městě byla stavěna pro výrazně nižší provoz řadu let nazpět a v současnosti tak jejich kapacita nedostačuje,“ vysvětluje Oldřich Kassl, krajský koordinátor organizace BESIP Praha, podle kterého právě zastaralé řešení komunikací vytváří nebezpečné situace.

Průzkumu se celkem zúčastnilo 7515 respondentů z pětadvaceti evropských metropolí, z Prahy jich bylo 308. Nejpříjemněji se v dopravě cítí lidé v severských metropolích. První místa žebříčku obsadila města Tallinn a Oslo (osmdesát sedm procent), do první pětky se dostaly i Helsinky (osmdesát pět procent) a Kodaň (osmdesát jedna procent).

Hůř než Praha dopadly jen Milán, Řím a Istanbul.